Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:04:33Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:58:38Z

import na produkční server

Nová stránka

Střítecký Jaroslav

<time datetime="1941-10-04">4. října 1941</time> v Českém Meziříčí (okr. Rychnov nad Kněžnou)
<div id="photo">[[Soubor:Střítecký_Jaroslav_01.jpg|400px]]</div>

Maturoval na jednotné střední škole v Dobrušce (1958), načež studoval historii a hudební vědu na filosofické fakultě brněnské univerzity (dnes [[Masarykova univerzita v Brně]]; absolv. 1963). Na fakultě zůstal jakožto vědecký aspirant a díky reorganizačním změnám v 60. letech prošel několik kateder, až zakotvil na katedře sociologie. Titul kandidáta věd (CSc.) získal na základě práce o Wilhemu Diltheyovi v roce 1980, v roce 1986 dosáhl habilitace. Mezi lety 1981–90 byl vedoucím katedry sociologie, kde se mu podařilo vytvořit poměrně svobodnou atmosféru a pracovní podmínky. V roce 1993 se habilitoval také pro obor filosofie a hned následujícího roku byl jmenován profesorem a začal působit rovněž na katedře estetiky a hudební vědy. Paralelně s tím od roku 1990 přednášel také na Janáčkově akademii múzických umění. Absolvoval řadu studijních i přednáškových pobytů v Německu a Rakousku (Mohuč, Frankfurt nad Mohanem, Lipsko, Salcburk, Innsbruck, Vídeň), v rámci studijního pobytu na Ústavu evropských dějin v Mohuči (1967–68), který byl pro jeho myšlenkový vývoj nejdůležitější, navštěvoval přednášky Theodora Adorna a Jürgena Habermase ve Frankfurtu nad Mohanem.

Střítecký je typem humanistického vzdělance, jehož dílo překračuje rámec jedné disciplíny. Mezi pole jeho zájmu patří sociální filosofie, sociologie kultury, historicko-sociologicko-filosofické studie o rozličných myšlenkových proudech v Čechách i v Evropě, estetika, hudební a literární věda. Z jeho díla je čitelná orientace na německý a rakouský kulturní prostor, do této orientace zapadá také systematický zájem o moderní německy psanou krásnou literaturu (jak impulsy k vydání, tak řada zasvěcených předmluv a doslovů; mj. H. Böll, K. Mann, T. Bernard, S. Zweig, H. Hoffmansthal, P. Handke). V sociologii jsou jeho doménou dějiny sociologie a sociálních teorií, empirické výzkumy nerealizoval.

Pro sociologii jsou relevantní zejména tři oblasti jeho zájmu. Jednak studie z oblasti dějin sociálního myšlení, z nichž nejrozsáhlejší jsou věnovány Diltheyovi (''Dějiny a dějinnost'', 1985) a historismu, v jejichž rámci se věnuje možnostem historického poznání jedinečného. Ty mají v kontextu kvalitativního výzkumu význam obecně metodologický. Diltheyovy úvahy Skřítecký interpretuje na pozadí kantovské myšlenkové matrice. Vykládá je jako pokus o „zempiričtění kantismu“, jako pokus o jakousi popisnou psychologii (vzdáleně připomínající fenomenologii), která zachycuje „ryze a původně dané“, ovšem s vědomím historické zakotvenosti svých pojmů. Další oblastí Stříteckého práce jsou příspěvky k uvedení klasiků sociálního myšlení v českém intelektuálním prostředí – jedná se zejména o uvedení díla Waltera Benjamina, interpretaci kritické teorie frankfurtské školy, referáty a výklady týkající se postmoderních sociálních filosofů (J. Derriada, M. Foucault, J.-F. Lyotard) nebo interpretaci koncepce komunikativního jednání Jürgena Habermase. Na tyto studie navazují Stříteckého analýzy různých forem sociální racionality, které se zabývají způsoby rozumění (sociálnímu) světu a seberozumění člověka v moderní době. Třetí relativně samostatnou oblast tvoří Stříteckého historicko-sociologicko-filosoficky orientované studie k formování národních identit a nacionalismu v českém a německém prostředí.

Bibliografie: Kristýna Celhoferová: Výběrová bibliografie prací Jaroslava Skříteckého (''Musicologica Brunensia'' 46, 2011, 1–2: 9–13).

Knihy: ''Dějiny a dějinnost: Studie k problému jednoty a jednotlivého u Diltheye a Kanta'' (Univerzita J. E. Purkyně, Brno 1985).

Studie: Veřejnost a metamorfoza duchovní vědy (''Index'' 1968); Strukturální proměna veřejnosti (''Index'' 1969); Historismus a historično (''Filosofický časopis'' 1969); Jaký bude svět v roce 2000? (''Věda a život'' 1969); Úděl proměny a tvář sebeklamu (''Host do domu'' 1969); Velcí a malí (''Opus musicum'' 1971); Východiska Durkheimovy sociologie (''Sociologický časopis'' 1984); Das buch als Korsett? Zu Kants Auffasung von Frau und Familie (''Sociological Microjournal'' 1985); Proměny a konstanty Habermasovy sociologické teorie (''Sociológia'' 1986); Die tschechische nationale Wiedergeburt (''Bohemia'' 1990); Spor o postmodernismus a otázka sociální racionality (''Opus musicum'' 1990); Text světa a svět textu: Diltheyův strukturalismus dnes (''Filozofický časopis'' 1992); Form und Sinn: Zur Vorgeschichte des Prager Formalismus und Strukturalismus (''Bohemia'' 1992); Diltheyův strukturalismus dnes (''Filosofický časopis'' 1993); Zde a nyní (''Světová literatura'' 1993); Die tschechische Soziologie der Nachkriegszeit (''Sociologia Internationalis'' 1994); The Czech Question A Century Later (''Czechoslovak Sociological Review'' 1992); Kdo se směje naposled (''Host'' 2004); K lidu blíž, s lidem výš (''Host'' 2004, 2007).

Příspěvky ve sbornících: Ke Gervinovu pojetí národa a státu (''Sborník prací FF brněnské university'' 1965); Vnitřní zkušenost a tři třídy výpovědí v duchovních vědách (''Sborník prací FF brněnské university'' 1965); Eduard Hanslick und die tschechische Musik (''Colloquium Musicologicum Czech Music''. Brno 1974, 1985); Historismus a etika u Zdeňka Nejedlého (''Zdeněk Nejedlý, klasik naší vědy a kultury''. Praha 1978); Nejedlý filozof a etik (''Tvůrčí odkaz Zdeňka Nejedlého''. Praha 1979); O. Hostinský a formální estetika (''Pocta Otakaru Hostinskému''. Praha 1982); Rozpad klasické filozofie v pojetí Jiřiny Popelové (''Jiřina Popelová, filozofka a učitelka filozofie''. Praha 1984); Liberale Motive bei Wilhelm Dilthey (''Deutschland und Europa in der Neuzeit''. 1988); Empirizace apriori? (''Sborník prací FF brněnské university'' 1988); Umělecké dílo ve věku své technické reprodukovatelnosti (''Průmysl a technika v novodobé české kultuře''. 1988); Mohl se TGM stát rakouským Durkheimem? (''Tomáš Garrigue Masaryk a sociologie''. 1994); Identitäten, Identifikationen, Identifikatoren (''Formen des nationalen Bewusstseins im Lichte zeitgenössischer Nationalsmustheorien''. München 1994); Die tschechische Soziologie der Nachkriegszeit (''Soziologie und Geschichte - Geschichte der Sociologie''. 1995); Hätte Thomas Masaryk zum österreichischen Durkheim werden können? (''Krise und Exodus. Österreichische sozialwissenschaften in Miteteleuropa''. 1995); Politische Strukturen und Konflikte in der Tschechischen Republik und in der Slowakei (''Krise der Demokratie. Fragilität im Westen - Unwegbarkeiten im Osten''. Köln-München-Wien 1995); Vom Prager/Wiener Formalismus zum Prager Strukturalismus (''Wege zu einer Wiener Schule der Musiksoziologie''. 1996); Mitteleuropa und seine Regionen (''Europa und seine Regionen''. 1996); Erfahrungswissenschaft heute? (''Krise der Moderne und Renaissance der Geistenwissenschaften''. 1997); Sozialismus und Nation. Zur Revolutionskritik bei Thomas Garigue Masaryk (''Nation und Nationalismus in wissenschaftlichen Standardwerken Österreich-Ungarns 1867–1918''. 1997); Wer zuletzt lacht: Tschechen und Deutsche in den böhmischen Ländern (''Das Bild vom anderen. Identäten, Mentalitäten, Mythen und Stereotypen in multiethnischen europäischen Regionen''. 1998); Thomas Bernhard a Peter Handke (''Sborník prací FF brněnské university'' 1999, 2000); Hugo von Hofmannsthal a kritika jazyka (''Dramatika viedenskej moderny''. 1999); Zur Kulturtypologie Mitteleuropas (''Literatur als Text der Kultur''. 1999); Wien und seine Nachbaren (Club of Vinna, 2003); Das kollektive Gedächtnis oder die kollektive Selbstverdrängung? Zu den nationalen Identitätsmustern (''Umbruch im östlichen Europa''. 2004).

Sborníky: Zdeněk Nejedlý: ''Umění staré a nové'' (Supraphon, Praha 1978; spolueditor J. Hanzal).

Překlad: E. Hanslick: ''O hudebním krásnu'' (Supraphon, Praha 1973).

Literatura: Petr Macek: Jaroslav Střítecký at 70 (''Musikologica Brunensia'' 46, 2011, 1–2: 5–7).

-- ''[[:Kategorie:Aut: Janák Dušan|Dušan Janák]]'' 
[[Kategorie:Aut: Janák Dušan]]
[[Kategorie:SCSg]]
----
Jaroslav Střítecký se podílel na [[:Kategorie:Aut: Střítecký Jaroslav|některých heslech]] této encyklopedie.

@@ Řádek 24: / Řádek 24: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> Petr Macek: Jaroslav Střítecký at 70 (''Musikologica Brunensia'' 46, 2011, 1–2: 5–7).
--- ''[[:Kategorie:Aut: Janák Dušan|Dušan Janák]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Janák Dušan|Dušan Janák]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Janák Dušan]]
 [[Kategorie:SCSg]]
 ----
 Jaroslav Střítecký se podílel na [[:Kategorie:Aut: Střítecký Jaroslav|některých heslech]] této encyklopedie.

Střítecký Jaroslav - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server