Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:42Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:56:47Z

import na produkční server

Nová stránka

statika sociální – (z řec. staticos = pevný, stálý, nehybný, neměnný; lat. socialis = družný, spojenecký, manželský) – pojem převzatý z mechaniky (nauky o rovnováze sil a hmotných soustav), který do s-gie uvedl ''A. Comte'' v díle ''Cours de la philosophie positive''. Rozdělil s-gii na dvě velké oblasti: na ''s.s.'' a [[dynamika sociální|sociální dynamiku]]. Soc. dynamiku vymezoval jako pozitivní teorii spol. [[pokrok|pokroku]], teorii nevyhnutelného a neustálého vývoje lidstva, a chápal ji jako základ své pozitivisticky orientované s-gie, zatímco ''s.s.'' charakterizoval jako část s-gické teorie a metodologie, která se zabývá studiem struktury společnosti a spol. pořádku. ''S.s.'' pojednává o daném stavu společnosti, v němž vládne zákon vzájemné souhry, tj. soc. [[konsensus]] (zákl. kategorie ''s.s.'' a celé pozitivisticky orientované s-gie). ''Comtova'' ''s.s.'' se zabývá obecnými podmínkami existence a stability konkrétních spol. systémů. Důležité místo zde má jeho teorie [[rodina|rodiny]], v níž rozlišuje dva zákl. rodinné vztahy: mezi pohlavími vytvářejícími rodinu a mezi pokoleními, která rodinu podporují. Neuznával rovnoprávnost pohlaví, základ manželství spatřoval v podřízení se ženy mužovi. Vztah mezi rodiči a dětmi zakládal na poslušnosti dětí a oddanosti rodičům. Rodina ochraňuje a předává tradice a zkušenosti předchozích generací. Zde se individuum socializuje a získává vlastnosti nezbytné pro život ve společnosti (učí se žít pro druhé). Dobré vztahy mezi generacemi podporují spol. rovnováhu. Analogii rodinných vztahů v širším spol. měřítku představuje kooperace na základě [[dělba práce|dělby práce]], založené především na morálně psych. vazbě. Spol. harmonie vzniká a upevňuje se zejm. na základě emocionálních a morálních vazeb. [[stát|Stát]] chápe ''Comte'' jako orgán soc. [[solidarita|solidarity]], jemuž se musí každý jedinec podřídit. Stát má vystupovat jako ochránce spol. pořádku a musí plnit funkce ekon., polit. a především morální. Stát je sdružením poslušných občanů (v duchu soc. konsensu). Význ. roli zde hraje i [[náboženství]] a [[církev]], které mají na základě jednoty víry a citů zajišťovat spol. soudržnost. Ve starých společnostech zajišťovala jednotu tradiční náboženství, v pozitivistické společnosti ji zajistí [[náboženství pozitivistické]].

''Comtovo'' dělení s-gie na ''s.s.'' a soc. dynamiku ovlivnilo na dlouhou dobu vývoj svět. s-gického myšlení. V čes. zemích se to projevilo zcela konkrétně v ''[[Masaryk Tomáš Garrigue|Masarykově]]'' koncepci s-gie (viz ''Základové konkrétní logiky''), chápané jako věda o organizaci lidské společnosti, o jejím přirozeném konsensu a o podmínkách její existence, o zákonech spol. pohybu a hist. vývoje. ''[[Masaryk Tomáš Garrigue|Masaryk]]'' do ''s.s.'' zahrnoval síly, které udržují společnost, tj. individuum, rodinu a samu společnost. Obdobně ''[[Foustka Břetislav|B. Foustka]]'' vymezil s-gii jako vědu o podmínkách a zákonech spol. bytí (''s.s.'') a o podmínkách spol. vývoje (soc. dynamika). ''[[Chalupný Emanuel|E. Chalupný]]'' nazýval ''s.s.'' skladbou či soc. anatomií, uznával konsensus za zákl. s-gický zákon a řadil mezi morfologické prvky civilizace zejm. činnosti a výtvory. ''[[Bláha Inocenc Arnošt|I. A. Bláha]]'' byl rovněž ovlivněn ''Comtovým'' dělením s-gie. Vychází z pojmu soc. situace a s-gii charakterizuje jako vědu o nejobecnějších vlastnostech soc. bytí a soc. dění (soc. jsoucna v jeho aspektu statickém a dynamickém), která čerpá svá fakta ke generalizacím ze všech vývojových fází lidských skupin a jejich kultur. V nových variantách je rozpracována myšlenka ''s.s.'' v neopozitivistických a zejm. strukturálně funkcionalistických koncepcích.

<div class="translations">
social statics
statique sociale
soziale Statik
statica sociale
</div>

Literatura: ''Bláha, A. I.'': Sociologie. Praha 1968; ''Comte, A.'': Sociologie. Praha 1927; ''Fischer, J. L.'': Saint Simon a August Comte. Praha 1925; ''Chalupný, E.'': Systém sociologie v náčrtku. Praha 1928; ''Szacki, J.'': Historia myśli sociologicznej. Warszawa 1981; ''Szczepański, J.'': Sociológia. Bratislava 1967.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Čihovský Jaroslav|Jaroslav Čihovský]]'' 
[[Kategorie:Aut: Čihovský Jaroslav]]
[[Kategorie:Oblasti a disciplíny sociologie]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Bláha, A. I.'': Sociologie. Praha 1968; ''Comte, A.'': Sociologie. Praha 1927; ''Fischer, J. L.'': Saint Simon a August Comte. Praha 1925; ''Chalupný, E.'': Systém sociologie v náčrtku. Praha 1928; ''Szacki, J.'': Historia myśli sociologicznej. Warszawa 1981; ''Szczepański, J.'': Sociológia. Bratislava 1967.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Čihovský Jaroslav|Jaroslav Čihovský]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Čihovský Jaroslav|Jaroslav Čihovský]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Čihovský Jaroslav]]
 [[Kategorie:Oblasti a disciplíny sociologie]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Statika sociální - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server