ZRN v 7. 3. 2018, 09:35

2018-03-07T09:35:22Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:44Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:56:53Z

import na produkční server

Nová stránka

strukturalismus – souhrnný název jak pro věd. metodu, tak pro směr dovolávající se této metody nebo jí blízký či jí inspirovaný. ''S.'' usiluje o uchopení předmětu zkoumání spol. věd nikoli jen jako jednotlivého faktu nebo pojmu, nýbrž jako totality, jež má smysl sama o sobě, zatímco části, které ji tvoří, nabývají smysl jen ve vztahu k sobě navzájem a ve vztahu k celku. ''S.'' jako metoda se tedy nesoustřeďuje na části, z níž je složen daný celek, nýbrž zkoumá vazbu mezi jeho částmi a řád (sled), v jakém se tato vazba odvíjí. ''Strukturální analýza'' stojí v protikladu vůči ''analýze symbolické'' nebo archetypální, která je postavena na tom, že [[symbol|symboly]] nebo [[archetyp|archetypy]] se vztahují k jednomu určitému smyslu a představují jakýsi metodický klíč pro nalezení smyslu zkoumaného jevu, protože vyznačují přesně ohraničené ''sématické pole'' (stanoví přesný vztah mezi jednotlivým zvl. znakem a určitým sémantickým obsahem). Strukturální analýza se nezabývá smyslem zkoumaného jevu, nesnaží se odhalit jeho významový obsah, zkoumá pouze zmíněný řád (sled) formací předmětů (částí struktury), a to za předpokladu, že byla stanovena (prozkoumána, poznána) nejprve pravidla správné formace. Zatímco analyzovat symbolicky znamená překládat obsah smyslu analyzovaného předmětu do znaků, kódovat a dekódovat nějaký jazyk, analyzovat strukturálně či formálně znamená utvářet jazyk podle jeho vlastních pravidel, což potom umožní přeložit jej v obsahy (modely). Strukturální analýza tedy nevychází z hypotetického, předpokládaného smyslu, může však smysl objevit nebo vyprodukovat. Její pojetí ''struktury'' je formální a neurčité: je chápána jako operativní celek zahrnující určitý počet částí bez vymezeného obsahu a určitý počet vztahů, jejichž povahu neznáme, jejichž funkci však můžeme určit. Zdaří-li se určit povahu vztahů mezi částicemi určité struktury a jejich obsah, získáme model dané struktury, jež se tak stává formálním analogonem všech modelů, které organizuje (''M. Serres''). Strukturu vyznačuje úplnost, transformovatelnost a seberegulativnost. ''S.'' je hist. spjat s [[lingvistika|lingvistikou]] (''F. de Saussure'', ''R. Jakobson'', ''S. N. Trubeckoj'', [[Pražský lingvistický kroužek]], ''J. Hjelmselv'', ''Z. S. Harris'', ''N. Chomsky'' aj.), s psychologií (viz [[gestaltismus]] ''W. Köhlera'', ''M. Wertheimera'', ''K. Lewina'' a dalších a zejm. genetickou psychologii ''J. Piageta'', ''B. Inhelderové'' aj., se kterou souvisí [[strukturalismus genetický|genetický strukturalismus]]).

Největšího ohlasu dosáhl ''s.'' díky [[antropologie strukturální|strukturální antropologii]] a strukturální filozofii. ''C. Lévi-Strauss'' se pokusil aplikovat důsledně strukturální metody na zkoumání vztahů příbuzenství, ritů a mýtů společností „bez písma a bez dějin“. Hledal pod všemi reálnými vztahy, jež existují v těchto společnostech, zákl. a podvědomou strukturu, kterou je možno odhalit dedukcí, za pomoci abstraktních modelů, jelikož lidé všech dob myslí v podstatě stejným způsobem. Logika, kterou používá tzv. primitiv, se neliší od logiky, kterou používá příslušník tzv. vyspělé společnosti. V této analýze tudíž převažuje synchronicita nad diachronicitou. Jestliže odhalíme podvědomou strukturu, která ovládá určitou instituci nebo zvyk, získáme současně princip, jímž můžeme oprávněně objasnit další instituce a zvyky. Jde o odhalení invariant podvědomé činnosti lidského ducha, které je třeba chápat jako systém schémat, podle nichž postupuje lidské myšlení. Tyto invarianty vytvářejí jakýsi ''kolektivní intelekt'', totiž formu, jež udržuje v rovnováze všechny kognitivní funkce. Z toho plyne relativní podružnost individ. lidského subjektu v klasickém slova smyslu, stejně jako relativní podružnost historie: ani individ. subjekt, ani historie neovlivňují invariabilitu lidského intelektu ve výše uvedeném smyslu schémat či forem, jimiž se řídí lidské myšlení. Tak jako historie jen slouží k tomu, aby inventovala všechny části nějaké struktury a byla tedy pomocnou složkou vlastní analýzy struktury, tak i dialektika představuje jen předstupeň analytického myšlení. ''Strukturalistická filozofie'' je nejvíce spjata se jménem ''M. P. Foucaulta'' a ''L. Althussera''. První se pokusil za pomoci pojmů jako [[épistémé]] a [[archeologie vědění]] o nové dějiny filozofie a dějiny poznání, v nichž s nebývalou silou vystupuje do popředí proti tradičně pojímanému subjektu dějin tzv. [[diskurs]], jímž každá épistémé (epocha) umožňuje a vymezuje pro sebe typické myšlenky, nazírání lidí, jejich individ. a institucionální postoje. Ve srovnání se strukturální antropologií ''Lévi-Strausse'' představuje ''Foucaultův'' ''s.'' tzv. slabý strukturalismus. ''S.'' v pojetí ''L. Althussera'' stojí uprostřed mezi ''s.'' lévi-straussovským a foucaultovským. ''Altusser'' se snažil vytvořit „novou epistemologii marxismu“ s cílem vymanit marx. dialektiku z ''Hegelovy'' dialektiky a dát jí současnou strukturalistickou podobu. O strukturální analýzu ''Marxova'' ''Kapitálu'' se pokoušel i další fr. filozof ''M. Godelier''. V Čechách se ''s.'' z fil. hlediska zabýval zejména ''P. Horák''.

<div class="translations">
structuralism
structuralisme
Strukturalismus
strutturalismo
</div>

Literatura: ''Burica, M.'': Dialektika a štruktúra. Bratislava 1988; ''Horák, P.'': Struktura a dějiny. Praha 1982; ''Piaget, J.'': Štrukturalizmus. Bratislava 1971; ''Serres, M.'': Analyse symbolique et méthode structurale. ''Revue'' philosophique de la France et de l étranger, ''92'', 1967.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Horák Petr|Petr Horák]]'' 
[[Kategorie:Aut: Horák Petr]]
[[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 </div>
-<span class="section_title">Literatura:</span> ''Burica, M.'': Dialektika a štruktúra. Bratislava 1988; ''Horák, P.'': Struktura a dějiny. Praha 1982; ''Piaget, J.'': Štrukturalizmus. Bratislava 1971; ''Serres, M.'': Analyse symbolique et méthode structurale. ''Revue'' philosophique de la France et de l étranger, ''92'', 1967.
+<span class="section_title">Literatura:</span> ''Burica, M.'': Dialektika a štruktúra. Bratislava 1988; ''Horák, P.'': Struktura a dějiny. Praha 1982; ''Piaget, J.'': Štrukturalizmus. Bratislava 1971; ''Serres, M.'': Analyse symbolique et méthode structurale. ''Revue philosophique de la France et de l étranger'', ''92'', 1967.
 ''[[:Kategorie:Aut: Horák Petr|Petr Horák]]''<br />

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Burica, M.'': Dialektika a štruktúra. Bratislava 1988; ''Horák, P.'': Struktura a dějiny. Praha 1982; ''Piaget, J.'': Štrukturalizmus. Bratislava 1971; ''Serres, M.'': Analyse symbolique et méthode structurale. ''Revue'' philosophique de la France et de l étranger, ''92'', 1967.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Horák Petr|Petr Horák]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Horák Petr|Petr Horák]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Horák Petr]]
 [[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Strukturalismus - Historie editací

ZRN v 7. 3. 2018, 09:35

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server