Styl životní - Historie editací

imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost alternativní nebo společnost prožitku v Petruskových Společnostech (2006)

2020-09-21T06:17:01Z

Přidána poslední věta Viz též heslo společnost alternativní nebo společnost prožitku v Petruskových Společnostech (2006)

JD: oprava odkazu na heslo "aprobace sociální", chybu nalezl J. Szromek

2020-03-27T21:23:08Z

oprava odkazu na heslo "aprobace sociální", chybu nalezl J. Szromek

ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo styl životní v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

2018-11-10T18:18:39Z

Přidána poslední věta Viz též heslo styl životní v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:45Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:56:54Z

import na produkční server

Nová stránka

styl životní – strukturovaný souhrn životních [[zvyk|zvyků]], [[obyčej|obyčejů]], resp. akceptovaných [[norma|norem]], nalézajících svůj výraz v interakci, v hmotném, věcném prostředí, v [[chování prostorové|prostorovém chování]] a v celkové [[stylizace|stylizaci]]. Předpokládá se, že ''s.ž.'' nějakým způsobem vyjadřuje i [[hodnota|hodnoty]] a [[zájem|zájmy]] jedince, skupiny či společnosti vůbec. Styly krystalizují kolem životních [[role|rolí]] a samy role a jejich interpretace jsou význ. projevem ''s.ž.'' Podle ''Seneky'' „styl je výrazem duše a ve stylu poznáváme život člověka“. Jednotlivé ''s.ž.'' se liší vykrystalizovaností, koherencí, „stylovou čistotou“, harmoničností a plastičností odezvy na změny vnějších i vnitřních [[podmínky životní|podmínek života]], stabilitou vůči stárnutí a změnám v [[cyklus životní|životním cyklu]], celkovou rigiditou. Existují ''s.ž.'' jednolité i vnitřně protikladné, organizované na základě téměř se vylučujících spol. rolí. Jedinec může žít jakoby řadou životů, mezi nimiž existují neproniknutelné bariéry a časové, prostorové i soc. césury, kde každé roli a téměř každé situaci odpovídají svébytné i zvláštní zvyklosti a normy. Jednotlivec muže realizovat po celou dobu své existence (byť s různou intenzitou a úplností) jediný styl nebo více po sobě následujících stylů utvářejících se v logice fyzického stáří a životního cyklu. ''S.ž.'' je možné zkoumat v nominalistické či realistické perspektivě: v prvém případě (viz [[nominalismus]]) je výrazem a vlastností jednotlivce a ''s.ž.'' skupiny či společnosti je jen souhrnem individ. ''s.ž.'' Společnost vůči individ. ''s.ž.'' vystupuje jednak jako souhrn podmínek života, jednak jako [[kultura]] poskytující návod k jejich utváření (kultura je v tomto pojetí „gramatikou životních stylů“). V realistickém pojetí (viz [[realismus]]) je naopak jedinec jen nositelem života skupiny či společnosti a jeho ''s.ž.'' je důsledkem [[tradice]], socializačních a konformizačních tlaků. [[inovace|Inovace]] v ''s.ž.'' procházejí složitými systémy [[|aprobace sociální|sociální aprobace]] a není možné je masově realizovat bez předcházejícího souhlasu skupiny. Skupina, společnost a její kultura predeterminují i možné inovace a variabilitu tvorby ''s.ž.'' Neaprobované ''s.ž.'' (jejich prvky) jsou označovány za [[deviace sociální|sociální deviace]]. Vytváří se tak totální kauzální proces, z něhož se jedinec může vymanit jen za cenu úplného rozchodu s kulturou a společností.

Předmětně nelze jednoznačně odlišit ''s.ž.'' od příbuzných kategorií, tj. [[způsob života|způsobu života]] či [[sloh životní|životního slohu]], mnohdy ani od pojmu podmínky života. Pouze v přístupech normativních, výrazně ovlivněných uměnovědou (např. u ''K. Honzíka'', ''J. Pietera''), lze spojovat ''s.ž.'' (resp. životní sloh) s vyšší úrovní integrace, koherence, s jednoznačným vyjádřením formových, stylových kvalit. Schůdnější je rozlišení konceptuální, kde životní sloh a ''s.ž.'' jsou výrazněji ovlivněny kulturalistickým pohledem na život jednotlivce i společnosti a způsob života ekon.-soc. hlediskem. Toto rozlišení platí pro pol. i čes. produkci, méně ale pro ty autory, kteří používají pojem ''s.ž.'' v kontextu [[stratifikace sociální|sociální stratifikace]], navazujíce vesměs na úvahy ''M. Webera'' o distinkcích mezi ekon. a soc. [[status|statusem]]. Analyzovat ''s.ž.'' kulturalisticky znamená interpretovat jej především v kategoriích [[vzor kulturní|kulturního vzoru]], [[vzor chování|vzorů chování]], jednání, [[akulturace]] a [[socializace]], chápat jej jako vnitřní jednotu tíhnoucí k jednolitému a průkaznému vyjádření. Nikoliv náhodou operují někteří autoři (např. ''Z. Kuchyňka'') při určení ''s.ž.'' s pojmy jako životní tempo, rytmus, intenzita či pravda života, životní projev, sebeprojekce, sebeuplatnění, sebeprožívání, sebeuvědomění, odcizení, smysl života, životní ideál, životní harmonie, krása života, event. životní postoj, životní aktivita, životní pocit, což jsou znaky, které lze jen s obtížemi charakterizovat i fenomenologickou či soc. psychol. metodou. Pochopit ''s.ž.'' v plné jeho celistvosti a intencionalitě se však dosud daří jen esejisticky, popř. prostřednictvím biografického popisu a analýzy. Někteří autoři (''J. Pieter'') např. spatřují základ ''s.ž.'' v hodnotách a zvažují existenci nadčasových stylů, realizujících se nezávisle na vývojovém a kult. stavu společnosti. Vnější projevy se mění, avšak hodnotové zázemí, vlastní styl zůstává (např. styl založený na vysokém ocenění vnější úcty, prestiže, spol. lesku). Toto pojetí lze však vhodněji aplikovat na přeměny ''s.ž.'' v průběhu životního cyklu.

Typologie ''s.ž.'' často replikují názory soc. psychologa ''E. Sprangera'', hledajícího koreláty mezi subjektivním životním výrazem jedince a formami objektivní kultury. Rozlišoval: ''1.'' teor. člověka vědy; ''2.'' ekon. člověka; ''3.'' člověka umění; ''4.'' člověka spol. orientovaného, angažujícího se v charitativních organizacích; ''5.'' člověka moci, realizujícího se v politice; ''6.'' náb. orientovaného člověka. Podobné klasifikace lze vytvořit i na základě taxonomických rozborů objektivních daností o životě člověka. Korelace mezi strukturou osobnosti či zaměřeností člověka a jeho objektivním ''s.ž.'' je však stále jen silně hypotetická. Všeobecně platí, že jak životní vzory, tak i ''s.ž.'' jsou strukturami neúplné integrace, typickými fuzzy množinami, poskytujícími jen hrubou orientaci v životě a jeho projevech. Většina autorů, počínaje ''A. L. Kroeberem'', chápe ''s.ž.'' především jako charakteristiku skupiny (''A. Siciński'', ''M. Czerwiński'' a další), v marx. pojetí vázanou především na třídní a profesní rysy a projevující se zvl. výrazně v oblasti práce (''[[Huláková Marie|M. Huláková]]''). ''S.ž.'' však lze pojmout i jako svébytné entity, strukturující společnost na specif. soc. skupiny s vlastní identitou a ohraničením vůči „zbytku společnosti“. Pro tyto jevy se obvykle užívá pojem [[subkultura]] (sportovní, uměl. atd.). Přeměnu distinktního ''s.ž.'' v subkulturu je však vhodné analyzovat jako samostatný soc. proces, který má své makrosoc. systémové zázemí. Pojem ''s.ž.'' dlouho nebyl v s-gii obvyklý. Ještě na sklonku 60. l. jej čes. autoři pokládali za svůj svébytný přínos. V 70. l. byl intenzívně zkoumán zejm. pol. s-gií, nepochybně pod silným vlivem kult. antropologie (''A. Siciński'', ''E. Tarkowska'', ''M. Czerwiński'', ''A. Tyszka'', ''A. Pavelczynska'', ''M. Zürn'' a další). V ostatních bývalých social. zemích včetně Českosovenska se užíval jen ojediněle a dávala se přednost pojmu způsob života, byť mnohdy interpretovanému kulturalisticky. V Československu kulminoval zájem o ''s.ž.'' v 60. l., kdy byl také poprvé systematičtěji empir. zkoumán v rámci výzkumu soc. stratifikace (''[[Linhart Jiří|J. Linhart]]''). V záp. zemích je termín ''s.ž.'' (life style) v posledních desetiletích dosti preferován, je však používán souběžně s termínem způsob života (way of life), často jako synonymum.

<div class="translations">
life style
style de vie
Lebensstil
stile di vita
</div>

Literatura: ''Naess, A.'': Ecology, Community and Lifestyle. Outline of an Ecosophy. Cambridge 1990; ''Pieter, J.'': Życie ludzi. Warszawa, Wroclaw, Gdańsk 1972; ''Siciński, A.'' ed.: Styl życia. Koncepcja i propozycje. Warszawa 1976; ''Siciński, A.'' ed.: Styly życia. Przemiany we wspołczesnej Polsce. Warszawa 1978.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Linhart Jiří|Jiří Linhart]]'' 
[[Kategorie:Aut: Linhart Jiří]]
[[Kategorie:Terminologie/životní styl a volný čas]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 [[Kategorie:Terminologie/životní styl a volný čas]]
 ----
-<span class="see-also">Viz též heslo [[styl životní (MSgS)|styl životní]] v historickém [[MSgS|Malém sociologickém slovníku (1970)]]</span>
+<span class="see-also">Viz též heslo [[styl životní (MSgS)|styl životní]] v historickém [[MSgS|Malém sociologickém slovníku (1970)]]</span><br />
 [[Kategorie:VSgS]]

← Starší verze		Verze z 27. 3. 2020, 21:23
Řádek 1:		Řádek 1:
−	<span id="entry">styl životní</span> – strukturovaný souhrn životních [[zvyk\|zvyků]], [[obyčej\|obyčejů]], resp. akceptovaných [[norma\|norem]], nalézajících svůj výraz v interakci, v hmotném, věcném prostředí, v [[chování prostorové\|prostorovém chování]] a v celkové [[stylizace\|stylizaci]]. Předpokládá se, že ''s.ž.'' nějakým způsobem vyjadřuje i [[hodnota\|hodnoty]] a [[zájem\|zájmy]] jedince, skupiny či společnosti vůbec. Styly krystalizují kolem životních [[role\|rolí]] a samy role a jejich interpretace jsou význ. projevem ''s.ž.'' Podle ''Seneky'' „styl je výrazem duše a ve stylu poznáváme život člověka“. Jednotlivé ''s.ž.'' se liší vykrystalizovaností, koherencí, „stylovou čistotou“, harmoničností a plastičností odezvy na změny vnějších i vnitřních [[podmínky životní\|podmínek života]], stabilitou vůči stárnutí a změnám v [[cyklus životní\|životním cyklu]], celkovou rigiditou. Existují ''s.ž.'' jednolité i vnitřně protikladné, organizované na základě téměř se vylučujících spol. rolí. Jedinec může žít jakoby řadou životů, mezi nimiž existují neproniknutelné bariéry a časové, prostorové i soc. césury, kde každé roli a téměř každé situaci odpovídají svébytné i zvláštní zvyklosti a normy. Jednotlivec muže realizovat po celou dobu své existence (byť s různou intenzitou a úplností) jediný styl nebo více po sobě následujících stylů utvářejících se v logice fyzického stáří a životního cyklu. ''S.ž.'' je možné zkoumat v nominalistické či realistické perspektivě: v prvém případě (viz [[nominalismus]]) je výrazem a vlastností jednotlivce a ''s.ž.'' skupiny či společnosti je jen souhrnem individ. ''s.ž.'' Společnost vůči individ. ''s.ž.'' vystupuje jednak jako souhrn podmínek života, jednak jako [[kultura]] poskytující návod k jejich utváření (kultura je v tomto pojetí „gramatikou životních stylů“). V realistickém pojetí (viz [[realismus]]) je naopak jedinec jen nositelem života skupiny či společnosti a jeho ''s.ž.'' je důsledkem [[tradice]], socializačních a konformizačních tlaků. [[inovace\|Inovace]] v ''s.ž.'' procházejí složitými systémy [[\|aprobace sociální\|sociální aprobace]] a není možné je masově realizovat bez předcházejícího souhlasu skupiny. Skupina, společnost a její kultura predeterminují i možné inovace a variabilitu tvorby ''s.ž.'' Neaprobované ''s.ž.'' (jejich prvky) jsou označovány za [[deviace sociální\|sociální deviace]]. Vytváří se tak totální kauzální proces, z něhož se jedinec může vymanit jen za cenu úplného rozchodu s kulturou a společností.	+	<span id="entry">styl životní</span> – strukturovaný souhrn životních [[zvyk\|zvyků]], [[obyčej\|obyčejů]], resp. akceptovaných [[norma\|norem]], nalézajících svůj výraz v interakci, v hmotném, věcném prostředí, v [[chování prostorové\|prostorovém chování]] a v celkové [[stylizace\|stylizaci]]. Předpokládá se, že ''s.ž.'' nějakým způsobem vyjadřuje i [[hodnota\|hodnoty]] a [[zájem\|zájmy]] jedince, skupiny či společnosti vůbec. Styly krystalizují kolem životních [[role\|rolí]] a samy role a jejich interpretace jsou význ. projevem ''s.ž.'' Podle ''Seneky'' „styl je výrazem duše a ve stylu poznáváme život člověka“. Jednotlivé ''s.ž.'' se liší vykrystalizovaností, koherencí, „stylovou čistotou“, harmoničností a plastičností odezvy na změny vnějších i vnitřních [[podmínky životní\|podmínek života]], stabilitou vůči stárnutí a změnám v [[cyklus životní\|životním cyklu]], celkovou rigiditou. Existují ''s.ž.'' jednolité i vnitřně protikladné, organizované na základě téměř se vylučujících spol. rolí. Jedinec může žít jakoby řadou životů, mezi nimiž existují neproniknutelné bariéry a časové, prostorové i soc. césury, kde každé roli a téměř každé situaci odpovídají svébytné i zvláštní zvyklosti a normy. Jednotlivec muže realizovat po celou dobu své existence (byť s různou intenzitou a úplností) jediný styl nebo více po sobě následujících stylů utvářejících se v logice fyzického stáří a životního cyklu. ''S.ž.'' je možné zkoumat v nominalistické či realistické perspektivě: v prvém případě (viz [[nominalismus]]) je výrazem a vlastností jednotlivce a ''s.ž.'' skupiny či společnosti je jen souhrnem individ. ''s.ž.'' Společnost vůči individ. ''s.ž.'' vystupuje jednak jako souhrn podmínek života, jednak jako [[kultura]] poskytující návod k jejich utváření (kultura je v tomto pojetí „gramatikou životních stylů“). V realistickém pojetí (viz [[realismus]]) je naopak jedinec jen nositelem života skupiny či společnosti a jeho ''s.ž.'' je důsledkem [[tradice]], socializačních a konformizačních tlaků. [[inovace\|Inovace]] v ''s.ž.'' procházejí složitými systémy [[aprobace sociální\|sociální aprobace]] a není možné je masově realizovat bez předcházejícího souhlasu skupiny. Skupina, společnost a její kultura predeterminují i možné inovace a variabilitu tvorby ''s.ž.'' Neaprobované ''s.ž.'' (jejich prvky) jsou označovány za [[deviace sociální\|sociální deviace]]. Vytváří se tak totální kauzální proces, z něhož se jedinec může vymanit jen za cenu úplného rozchodu s kulturou a společností.

	Předmětně nelze jednoznačně odlišit ''s.ž.'' od příbuzných kategorií, tj. [[způsob života\|způsobu života]] či [[sloh životní\|životního slohu]], mnohdy ani od pojmu podmínky života. Pouze v přístupech normativních, výrazně ovlivněných uměnovědou (např. u ''K. Honzíka'', ''J. Pietera''), lze spojovat ''s.ž.'' (resp. životní sloh) s vyšší úrovní integrace, koherence, s jednoznačným vyjádřením formových, stylových kvalit. Schůdnější je rozlišení konceptuální, kde životní sloh a ''s.ž.'' jsou výrazněji ovlivněny kulturalistickým pohledem na život jednotlivce i společnosti a způsob života ekon.-soc. hlediskem. Toto rozlišení platí pro pol. i čes. produkci, méně ale pro ty autory, kteří používají pojem ''s.ž.'' v kontextu [[stratifikace sociální\|sociální stratifikace]], navazujíce vesměs na úvahy ''M. Webera'' o distinkcích mezi ekon. a soc. [[status\|statusem]]. Analyzovat ''s.ž.'' kulturalisticky znamená interpretovat jej především v kategoriích [[vzor kulturní\|kulturního vzoru]], [[vzor chování\|vzorů chování]], jednání, [[akulturace]] a [[socializace]], chápat jej jako vnitřní jednotu tíhnoucí k jednolitému a průkaznému vyjádření. Nikoliv náhodou operují někteří autoři (např. ''Z. Kuchyňka'') při určení ''s.ž.'' s pojmy jako životní tempo, rytmus, intenzita či pravda života, životní projev, sebeprojekce, sebeuplatnění, sebeprožívání, sebeuvědomění, odcizení, smysl života, životní ideál, životní harmonie, krása života, event. životní postoj, životní aktivita, životní pocit, což jsou znaky, které lze jen s obtížemi charakterizovat i fenomenologickou či soc. psychol. metodou. Pochopit ''s.ž.'' v plné jeho celistvosti a intencionalitě se však dosud daří jen esejisticky, popř. prostřednictvím biografického popisu a analýzy. Někteří autoři (''J. Pieter'') např. spatřují základ ''s.ž.'' v hodnotách a zvažují existenci nadčasových stylů, realizujících se nezávisle na vývojovém a kult. stavu společnosti. Vnější projevy se mění, avšak hodnotové zázemí, vlastní styl zůstává (např. styl založený na vysokém ocenění vnější úcty, prestiže, spol. lesku). Toto pojetí lze však vhodněji aplikovat na přeměny ''s.ž.'' v průběhu životního cyklu.		Předmětně nelze jednoznačně odlišit ''s.ž.'' od příbuzných kategorií, tj. [[způsob života\|způsobu života]] či [[sloh životní\|životního slohu]], mnohdy ani od pojmu podmínky života. Pouze v přístupech normativních, výrazně ovlivněných uměnovědou (např. u ''K. Honzíka'', ''J. Pietera''), lze spojovat ''s.ž.'' (resp. životní sloh) s vyšší úrovní integrace, koherence, s jednoznačným vyjádřením formových, stylových kvalit. Schůdnější je rozlišení konceptuální, kde životní sloh a ''s.ž.'' jsou výrazněji ovlivněny kulturalistickým pohledem na život jednotlivce i společnosti a způsob života ekon.-soc. hlediskem. Toto rozlišení platí pro pol. i čes. produkci, méně ale pro ty autory, kteří používají pojem ''s.ž.'' v kontextu [[stratifikace sociální\|sociální stratifikace]], navazujíce vesměs na úvahy ''M. Webera'' o distinkcích mezi ekon. a soc. [[status\|statusem]]. Analyzovat ''s.ž.'' kulturalisticky znamená interpretovat jej především v kategoriích [[vzor kulturní\|kulturního vzoru]], [[vzor chování\|vzorů chování]], jednání, [[akulturace]] a [[socializace]], chápat jej jako vnitřní jednotu tíhnoucí k jednolitému a průkaznému vyjádření. Nikoliv náhodou operují někteří autoři (např. ''Z. Kuchyňka'') při určení ''s.ž.'' s pojmy jako životní tempo, rytmus, intenzita či pravda života, životní projev, sebeprojekce, sebeuplatnění, sebeprožívání, sebeuvědomění, odcizení, smysl života, životní ideál, životní harmonie, krása života, event. životní postoj, životní aktivita, životní pocit, což jsou znaky, které lze jen s obtížemi charakterizovat i fenomenologickou či soc. psychol. metodou. Pochopit ''s.ž.'' v plné jeho celistvosti a intencionalitě se však dosud daří jen esejisticky, popř. prostřednictvím biografického popisu a analýzy. Někteří autoři (''J. Pieter'') např. spatřují základ ''s.ž.'' v hodnotách a zvažují existenci nadčasových stylů, realizujících se nezávisle na vývojovém a kult. stavu společnosti. Vnější projevy se mění, avšak hodnotové zázemí, vlastní styl zůstává (např. styl založený na vysokém ocenění vnější úcty, prestiže, spol. lesku). Toto pojetí lze však vhodněji aplikovat na přeměny ''s.ž.'' v průběhu životního cyklu.

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Naess, A.'': Ecology, Community and Lifestyle. Outline of an Ecosophy. Cambridge 1990; ''Pieter, J.'': Życie ludzi. Warszawa, Wroclaw, Gdańsk 1972; ''Siciński, A.'' ed.: Styl życia. Koncepcja i propozycje. Warszawa 1976; ''Siciński, A.'' ed.: Styly życia. Przemiany we wspołczesnej Polsce. Warszawa 1978.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Linhart Jiří|Jiří Linhart]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Linhart Jiří|Jiří Linhart]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Linhart Jiří]]
 [[Kategorie:Terminologie/životní styl a volný čas]]
 [[Kategorie:VSgS]]