ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo třída dělnická v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

2018-11-10T18:18:41Z

Přidána poslední věta Viz též heslo třída dělnická v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:55Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:57:24Z

import na produkční server

Nová stránka

třída dělnická – v běžném, ale poněkud nepřesném vymezení [[skupina společenská|společenská skupina]], do níž patří námezdně pracující vykonávající manuální práci, a to především v průmyslu. V podstatě se pojem ''t.d.'' kryje s pojmem [[proletariát]] a [[límečky modré|modré límečky]]. Každý z těchto pojmů akcentuje jiné charakteristické rysy téže skupiny. ''T.d.'' se začala utvářet přibližně v polovině 16. st. vyvlastněním ''drobných rolníků'' a ''řemeslníků'', z jejichž řad i z řad dalších soc. skupin se neustále doplňovala. V díle ''K. Marxe '' a ''F. Engelse'' je jedním ze zákl. pojmů hist.mater. výkladu moderních dějin. Zákl. definičním znakem ''t.d.'', jedné ze dvou zákl. [[třída|tříd]] kap. společnosti, je podle marx. s-gie odtržení jejích příslušníků od [[vlastnictví]] výrobních prostředků. Odtud jsou pak odvozeny další její charakteristiky: postavení ve společnosti, životní podmínky a způsob života, charakter a povaha práce, třídní vědomí a polit. úloha (její hist. poslání, resp. „mise“). Protipólem ''t.d.'' je [[buržoazie]] neboli třída kapitalistů. V důsledku svého odtržení od výrobních prostředků jsou ''dělníci'' nuceni prodávat svoji [[síla pracovní|pracovní sílu]] za mzdu, kterou si kapitalisté přisvojují formou zisku. Vzrůstající [[vykořisťování]] a pauperizace dělníků vede k vyostřování [[boj třídní|třídního boje]], jenž podle názoru ''Marxe'' a ''Engelse'' zákonitě směřuje k zániku kapitalismu a nastolení tzv. beztřídní společnosti. Úlohou a postavením ''t.d.'' v období [[diktatura proletariátu|diktatury proletariátu]] se zabýval zejm. ''V. I. Lenin'', podle jehož tvrzení v social. společnosti ještě nedochází ke zrušení ''t.d.'', která spolu s veškerým obyv. vlastní výrobní prostředky společnosti a pod vedením své avantgardy, kom. strany, je třídou vládnoucí. Realita jak v současných vyspělých záp. společnostech, tak i v bývalých tzv. social. zemích je ovšem poněkud jiná a hist. mise ''t.d.'' je často zpochybňována i marx. orientovanými autory.

Nevyhnutelnost konfliktu ''t.d.'' s vládnoucí třídou zpochybňuje ''R. G. Dahrendorf''. Mezi nejfrekventovanější argumenty zpochybňující nevyhnutelnost tohoto konfliktu v posledních desetiletích patří: ''1.'' růst životní úrovně dělníků; ''2.'' technol. pokrok měnící jejich pracovní podmínky. V souvislosti s prvním argumentem vznikl pojem „zámožný dělník“, s nímž souvisí představa, že spolu se zmenšováním rozdílů ve spotřebním chování spol. tříd a vrstev se ''t.d.'' bude postupně asimilovat do [[třída střední|střední třídy]]. V této souvislosti se hovoří o procesu zburžoazňování ''t.d.'' a její integrace do institucionálního rámce existující společnosti. V rámci těchto diskusí se pozornost soustřeďuje nejen na úroveň příjmů a spotřeby dělníků, ale i na jejich způsob trávení volného času, polit. názory apod. Na základě nových charakteristik dělníků v Anglii však došli někteří autoři (např. ''J. H. Goldhorpe'' a kol.) koncem 60. l. k závěru, že o zburžoaznění ''t.d.'' v současné kap. společnosti nelze hovořit. Podobně druhá linie argumentace, zdůrazňující úlohu technologie ve vývoji vztahů mezi řídícími a výkonnými pracovníky, dochází k odporujícím si závěrům. Jedni poukazují na rozvoj automatizace jako na faktor proměny [[charakter práce|charakteru práce]] a postavení dělníka v podniku a usuzují, že povede k integraci ''t.d.'' do kap. společnosti (''R. Blauner''). Jiní na základě úvah o týchž procesech (např. ''S. Mallet'') docházejí k závěru, že aspirace dělníků se přesunou od kvantitativních ke kvalitativním a jejich primárním zájmem se stane [[management]] (blíže viz [[třída nová dělnická|třída nová dělnická]]). V této souvislosti lze pozorovat návrat k ''Marxově'' tezi o prohlubujícím se rozporu mezi spol. povahou práce a anachronickými výrobními vztahy, založenými na soukromém vlastnictví. Analýzy a úvahy o soc. důsledcích rozvoje elektroniky a automatizace vedou v současné době na jedné straně k shromažďování důkazů o postupující [[proletarizace|proletarizaci]] současné kap. společnosti, na druhé straně k prokazování její „deproletarizace“.

Životní podmínky dělníků se v každém případě nadále liší od podmínek příslušníků majetnějších tříd: kromě nižších příjmů mají méně jistoty v zaměstnání, jsou častěji nezaměstnaní a chudí, jejich práce je jednotvárnější a namáhavější, mají horší pracovní podmínky, méně šancí na pracovní postup a vzestupnou soc. mobilitu, vyšší úmrtnost, kratší střední délku života a jejich děti méně často dosáhnou vyšších stupňů vzdělání. Proto se řada sociologů soustřeďuje na tyto otázky: ''1.'' proč ''t.d.'' tyto rozdíly v životních podmínkách toleruje a účinněji nebojuje za jejich zmírnění; ''2.'' do jaké míry je ''t.d.'' z uvedených hledisek homogenní. V souvislosti s 1. otázkou jsou zejm. analyzovány neúspěchy [[hnutí odborové|odborového hnutí]], volebního chování (např. růst podpory konzervativců v Anglii z řad ''t.d.'') a [[vědomí třídní|třídní vědomí]]. Vysvětlení poklesu radikalismu ''t.d.'' v současných vyspělých kap. zemích se hledá ve zburžoaznění dělníků, v ideologické hegemonii těch, pro něž je daná [[stratifikace sociální|sociální stratifikace]] výhodná, v určitém pragmatismu dělníků, v usměrňování aktivity dělníků do existujících institucí (procesu tzv. inkorporace), ve zvýšení počtu občanských práv, v institucionalizaci konfliktů a zkvalitnění [[zabezpečení sociální|sociálního zabezpečení]] ze strany státu. S určitým zjednodušením lze říci, že tvrzení o dalším vývoji kapitalismu a postavení ''t.d.'' v něm jsou do jisté míry ovlivňována cyklickým charakterem hosp. vývoje. Zejm. období hosp. vzestupu přináší autorům řadu argumentů k tvrzení o postupné asimilaci ''t.d.'' do střední třídy. Takové období bylo v 60. l., kdy se životní úroveň většiny manuálních dělníků neustále zvyšovala, zastavil se růst [[nezaměstnanost|nezaměstnanosti]] a děl. radikalismus v některých zemích poklesl (viz např. ''R. Aron''). Ze zorného úhlu autorů nahlížejících strukturu kap. společnosti v rámci teorií [[stratifikace sociální|sociální stratifikace]] představují dělníci jen jednu ze soc. [[vrstva|vrstev]], obvykle označovanou jako nižší. ''T.d.'' je zřídkakdy chápána jako homogenní celek.

''T.d.'' je zřídkakdy považována za homogenní celek. Často se hovoří o diferenciaci či struktuře ''t.d.'' Zákl. osu této diferenciace tvoří podle většiny autorů příslušnost dělníků (jejich zaměstnáním) k primárnímu hosp. sektoru (zemědělství) nebo sekundárnímu sektoru (průmyslu). V této souvislosti se v marx. s-gii hovoří o zemědělském a průmyslovém oddílu a v jeho rámci o tzv. ''jádru dělnické třídy'', které tvoří dělníci pracující ve velkých průmyslových závodech. Odvětvové (sektorové) hledisko řada marx. i ostatních autorů často kombinuje s kritériem [[kvalifikace]] a člení ''t.d.'' na hierarchicky uspořádané skupiny, od zemědělských dělníků přes nekvalifikované dělníky v ostatních odvětvích až po dělníky vysoce kvalifikované. Přibírána jsou i další hlediska – např. ''D. Lockwood'' pracuje navíc s příjmovými a demogr. charakteristikami a na tomto základě rozlišuje proletariát (tj. dělníky spojené s tradičními průmyslovými lokalitami a se silným třídním uvědoměním), vrstvu tzv. podřizujících se (angl. deferential) dělníků (což jsou především ženy, starší osoby s nízkými příjmy a nekvalifikovaní dělníci) a konečně vrstvu privatizovaných dělníků, tj. majetných dělníků bez skutečného třídního uvědomění, usilujících o dosažení statusu střední třídy.

V rámci úvah o struktuře ''t.d.'' se lze setkat s pojmem ''dělnická byrokracie'', což je malá skupina placených funkcionářů v děl. stranách a odborech, inklinující ke spolupráci s [[třída vládnoucí|vládnoucí třídou]]. Poměrně často je rovněž užíván pojem ''poloproletariát'', jenž se vztahuje k obyv., které sice vlastní určité výrobní prostředky, ale jeho hlavním zdrojem obživy je námezdní práce. V rámci dogmatické, tzv. m.-l. s-gie byla ''t.d.'' social. společnosti chápána jako kval. odlišná od ''t.d.'' kap. společnosti. Kritéria kvalifikace, místo bydliště, demogr. kritéria apod. byly zprvu využívány jako deskriptivní údaje při popisu vývoje ''t.d.'' v jednotlivých zemích. Později, zhruba začátkem 60. l., začaly být považovány za kritéria vnitrotřídní struktury, resp. diferenciace, a začaly vstupovat do centra zájmu sociologů v bývalých social. zemích. Tuto diferenciační netřídní úroveň zdůrazňovali zejm. pol. sociologové (''S. Nowak'', ''J. J. Wiatr'', ''S. Widerszpil'', ''W. Wesołowski'' aj.). V této souvislosti se objevil pojem [[kovozemědělec]]. V sov. s-gii proběhla široká diskuse na toto téma na přelomu 70. a 80. l. Převážná většina sov. autorů vycházela z předpokladu (někdy zamlčeného), že [[struktura sociální|sociální struktura]] social. společnosti se reprodukuje v rámci pracovní činnosti (viz např. ''O. I. Škaratan''). Struktura ''t.d.'' podle názoru těchto autorů odrážela zejm. nestejnorodost práce, promítající se i do dalších charakteristik soc. vrstev, které byly většinou přímo či nepřímo odvozovány od profesní struktury. V rámci úvah o sbližování tříd a vrstev byla zhruba od začátku 70. l. značná pozornost věnována vysoce kvalifikovaným dělníkům, k jejichž označení se často užíval název „rabočij intělligent“.

<div class="translations">
working class
classe ouvrière
Arbeiterklasse
classe operaia
</div>

Literatura: ''Dahrendorf, R.'': Soziale Klassen und Konflikt in der industriellen Gessellschaft. Stuttgart 1957; ''Goldhorpe, J. H.'' – ''Lockwood, D.'' – ''Bechhofer, F.'' – ''Platt, J.'': The Affluent Worker in the Class Structure. Cambridge, Mass. 1968; ''Lenin, V. I.'': Stát a revoluce. In: ''Lenin, V. I.'': Spisy, sv. 33. Praha 1987; ''Škaratan, O. I.'': Problemy sociaľnoj struktury rabočego klassa SSSR. Moskva 1970; viz též [[proletariát]], [[třída]], [[třída nová dělnická|třída nová dělnická]], [[boj třídní]], [[společnost třídní]].

-- ''[[:Kategorie:Aut: Šanderová Jadwiga|Jadwiga Šanderová]]'' 
[[Kategorie:Aut: Šanderová Jadwiga]]
[[Kategorie:Terminologie/sociální strukturace a diferenciace]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Dahrendorf, R.'': Soziale Klassen und Konflikt in der industriellen Gessellschaft. Stuttgart 1957; ''Goldhorpe, J. H.'' – ''Lockwood, D.'' – ''Bechhofer, F.'' – ''Platt, J.'': The Affluent Worker in the Class Structure. Cambridge, Mass. 1968; ''Lenin, V. I.'': Stát a revoluce. In: ''Lenin, V. I.'': Spisy, sv. 33. Praha 1987; ''Škaratan, O. I.'': Problemy sociaľnoj struktury rabočego klassa SSSR. Moskva 1970; viz též [[proletariát]], [[třída]], [[třída nová dělnická|třída nová dělnická]], [[boj třídní]], [[společnost třídní]].
--- ''[[:Kategorie:Aut: Šanderová Jadwiga|Jadwiga Šanderová]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Šanderová Jadwiga|Jadwiga Šanderová]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Šanderová Jadwiga]]
 [[Kategorie:Terminologie/sociální strukturace a diferenciace]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Třída dělnická - Historie editací

ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo třída dělnická v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server