ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo technika v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

2018-11-10T18:18:40Z

Přidána poslední věta Viz též heslo technika v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

ZRN v 8. 3. 2018, 13:09

2018-03-08T13:09:38Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:49Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:57:06Z

import na produkční server

Nová stránka

technika – (z řec. technée = dovednost, zručnost, znalost, řemeslo, umění) – obecně všechny uměle vytvořené postupy a výtvory, které jsou zapojeny do lidského jednání a soc. procesů a umožňují stupňovat jejich účinky. Tech. produkty a postupy jsou dnes tak vpleteny do jednání lidí a tak ovlivňují různorodé formy soužití i podmínky života, že vzniká otázka povahy ''t.'' z hlediska důsledků jejího fungování ve společnosti a jejího podřízení lidským účelům. V těchto interpretacích ''t.'' se projevuje její silná soc. a kult. podmíněnost i hist. souvislosti jejího působení v měnících se spol. podmínkách. Antická řec. zkušenost chápala ''t.'' jako subjektivní zdatnosti a dovednosti, které vyplývají ze znalosti pravidel jednání. Osvojení ''t.'' spojovala s možností učení a nepředpokládala, že se lze naučit polit. a etickému jednání a uplatňovat ''t.'' v těchto oblastech. V renesanci a raném novověku se ''t.'' chápala jako přír. proces uskutečňovaný pomocí experimentu a zkoumáním zákonů přírody. V 19. st. se toto naturalistické pojetí ''t.'' transformovalo do mechanického přístupu, který viděl podstatu ''t.'' ve [[stroj|stroji]] a v poznání podmínek jeho konstrukce, která mu umožňovala nezávislé fungování. Ve 20. st. se propojují strojové a org. komponenty ''t.'' (v kybernetickém přístupu). V novějších pojetích se uvažuje o ''t.'' jako o komplexnějším systému, který přebírá řadu soc. a kult. funkcí. V této souvislosti se ale mluví spíše o [[technologie|technologii]] jako o soc. systému plnícím kult.-integrativní úlohy.

Tech. vědy zkoumají ''t.'' jako kombinaci energetických, látkových a informačních momentů, které racionální optimalizací stupňují výkon podle zadaných norem, aniž berou v úvahu soc. předpoklady. V tech.-technol. výzk. tradici se vyhraňuje pojetí ''t.'' v užším a širším smyslu. V užším smyslu jsou ''t.'' látkové artefakty účelového jednání (přístroje, stroje, zařízení) a pojem technologie se používá pro popis transformačních postupů. V širším pojetí se do sféry ''t.'' zahrnují také postupy jednání a myšlení, které dodržují metodická pravidla operací a směřují k určitému strategickému cíli. Do tohoto druhého, širšího smyslu svým způsobem zapadají i výzk. ''t.'' soc. věd včetně technik s-gického empir. výzkumu (viz např. [[techniky sběru informací]]). ''T.'' v širším pojetí tedy zahrnuje i organizaci, získávání a oběh informací, plánování a soc. manipulaci, použitelné k výpočtům, kontrole, výzkumu, učení, hře či jinému druhu jednání. Pojmem technologie se v tradici inženýrsko-technických věd rozumí buď postup, nebo šířeji učení o technice. V soc. vědách se pojem technologie používá prakticky jen ve výše uvedeném komplexním a historizujícím smyslu. V tradici soc. věd se ale kromě výše uvedeného případu výzkumných ''t.'' vyskytují tzv. [[techniky sociální|sociální techniky]], což jsou systémy osvojených soc. vazeb, resp. dovedností optimalizujících určité typy soc. komunikace. V této souvislosti se hovoří o kultivované oblasti techniky.

Soc., resp. s-gické studie zabývající se ''t.'' jako takovou nepovažují oddělení tech. procesů od procesů soc. za samozřejmé a zkoumají kontext tohoto oddělení a důvody autonomie techniky. V procesu ''technizace'' společnosti uvažují působení ekon. zájmů, mocenských okolností a kult. vlivů. S-gické studie ''t.'', nazývané někdy ''sociologií techniky'', čerpají z antropol. a soc.-fil. teorií ''t.'', z ekon. teorií inovací, poznatků s-gie průmyslu i z analýz soc. důsledků technizace společnosti. Podle pojetí vztahu tech. a soc. světa někdy rozlišují 3 tradice v pojetí ''t.''. ''1.'' První vychází z ''Marxova'' chápání ''t.'' jako formy aktivního vztahu člověka k přírodě, ve kterém pracovní nástroje tvoří dynamizující sílu rozvoje a současně jejich uspořádání v souhrn výrobních sil vytváří v určitých hist. podmínkách možnost zvěcnění výrobních vztahů, takže ''t.'' je ve stálém střetu s výrobními poměry, které mají svou autonomii. Nověji tuto tradici rozvinul např. ''J. A. Schumpeter'', ''D. Bell'', v Čechách ''[[Richta Radovan|R. Richta]]''. ''2.'' Druhá tradice vychází z ''É. Durkheima'', který radikalizoval úlohu ''t.'' v soc. rozvoji tím, že zrušil rozdíl mezi tech. a soc. a považuje tech.-technol. artefakty za stejná soc. fakta, jako jsou symbolické artefakty (např. zvyk, právo, věrouka). Z toho vyvozuje, že tech. artefakty mají nejen věcný, ale i morální vliv. Na tuto tradici navazují etnometodologické výzkumy vědy a ''t.'', které ruší rozdíl mezi vnitřními regulativy ''t.'' a vnějšími okolnostmi. ''3.'' Třetí tradice vychází z ''M. Webera'', podle něhož tech. jednání je takové jednání, které je posuzováno jako prostředek v celkovém kontextu jednání. Toto jednání je účelové a stojí v protikladu ke komunikativnímu jednání, sledujícímu smysl a hodnoty. Na možnost nahrazení komunikativního jednání účelovým navazují četné kritické koncepce technizace světa (''J. Ellul'', ''H. Schelsky'', ''H. Marcuse'', ''J. Habermas'').

Současné soc. studie ''t.'' mají výrazný s-gický charakter. V této souvislosti, ale i v souvislosti se zmíněnými tradicemi, se někdy hovoří o ''sociologii techniky''. Lze vyčlenit dvě výrazné skupiny těchto studií: do jedné patří ty, které se zabývají oblastí tvorby (geneze) ''t.'', a do druhé ty, které se zabývají hodnocením ''t.'' První ověřují různé modely kontextu vzniku ''t.'': buď sledují vznik a rozšíření jednotlivých tech. systémů, technizaci jednotlivých praktických oblastí, nebo ověřují komplexnější modely o povaze vzniku ''t.'' a její institucionalizaci. Studie, které zajímá hodnocení ''t.'', se soustřeďují na kontext uplatnění a přijetí ''t.'', anticipují možné negativní důsledky a rizika uplatnění tech. projektů a nabízejí alternativní tech. řešení. Hodnocení ''t.'' lze chápat i jako sféru „transvědecké“ činnosti, přesahující do polit. procesů a reflektující i ty problémy, které vyžadují nejen další výzkum a hledání věd. odpovědí na otevřené problémy, ale i reflexi praktických a etických otázek. (Viz též [[společnost technetronní]], [[společnost riziková]].)

<div class="translations">
technology
technique
Technik
tecnica
</div>

Literatura: ''Bijker, W. E.'' – ''Law, J.'' eds.: Shaping Technology / Building Society. Studies in Sociotechnical Change. Cambridge, Mass. 1992; ''Rammert, W.'': Technik und Gesellschaft. In: ''Technik'' und Gesellschaft Jahrbuch 1, Frankfurt a.M. 1982; ''Tondl, L.'': Věda, tachnika a společnost. Soudobé tendence a transformace vzájemných vazeb. Praha 1994; ''Weingart, P.'' ed.: Technik als sozialer Process. Frankfurt a.M. 1989.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Müller Karel|Karel Müller]]'' 
[[Kategorie:Aut: Müller Karel]]
[[Kategorie:Terminologie/práce, technika, organizace a management]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 14: / Řádek 14: @@
 </div>
-<span class="section_title">Literatura:</span> ''Bijker, W. E.'' – ''Law, J.'' eds.: Shaping Technology / Building Society. Studies in Sociotechnical Change. Cambridge, Mass. 1992; ''Rammert, W.'': Technik und Gesellschaft. In: ''Technik'' und Gesellschaft Jahrbuch 1, Frankfurt a.M. 1982; ''Tondl, L.'': Věda, tachnika a společnost. Soudobé tendence a transformace vzájemných vazeb. Praha 1994; ''Weingart, P.'' ed.: Technik als sozialer Process. Frankfurt a.M. 1989.
+<span class="section_title">Literatura:</span> ''Bijker, W. E.'' – ''Law, J.'' eds.: Shaping Technology / Building Society. Studies in Sociotechnical Change. Cambridge, Mass. 1992; ''Rammert, W.'': Technik und Gesellschaft. In: ''Technik und Gesellschaft Jahrbuch'', ''1'', Frankfurt a. M. 1982; ''Tondl, L.'': Věda, tachnika a společnost. Soudobé tendence a transformace vzájemných vazeb. Praha 1994; ''Weingart, P.'' ed.: Technik als sozialer Process. Frankfurt a. M. 1989.
 ''[[:Kategorie:Aut: Müller Karel|Karel Müller]]''<br />

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Bijker, W. E.'' – ''Law, J.'' eds.: Shaping Technology / Building Society. Studies in Sociotechnical Change. Cambridge, Mass. 1992; ''Rammert, W.'': Technik und Gesellschaft. In: ''Technik'' und Gesellschaft Jahrbuch 1, Frankfurt a.M. 1982; ''Tondl, L.'': Věda, tachnika a společnost. Soudobé tendence a transformace vzájemných vazeb. Praha 1994; ''Weingart, P.'' ed.: Technik als sozialer Process. Frankfurt a.M. 1989.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Müller Karel|Karel Müller]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Müller Karel|Karel Müller]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Müller Karel]]
 [[Kategorie:Terminologie/práce, technika, organizace a management]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Technika - Historie editací

ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo technika v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

ZRN v 8. 3. 2018, 13:09

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server