Teorie konvergence - Historie editací

imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost industriální v Petruskových Společnostech (2006)

2020-09-21T06:17:02Z

Přidána poslední věta Viz též heslo společnost industriální v Petruskových Společnostech (2006)

ZRN v 8. 3. 2018, 13:28

2018-03-08T13:28:16Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:51Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:57:12Z

import na produkční server

Nová stránka

teorie konvergence – (z lat. convergentia = směřování, sklon, sbíhavost) – teorie postavená na termínu ''konvergence'', známém z přír. věd. (biologie, geometrie, očního lékařství atd.), který obecně znamená přibližování, sbližování, sbíhání se v jednom bodě (je to opak ''divergence''). V oblasti humanitních věd se pojem konvergence používal původně v jazykovědě jako výraz pro sbližování jazyků v jejich vývoji. V 50. l. 20. st. se začal tento pojem používat v ekonomii, politologii a s-gii a také v publicistice v souvislosti s teoriemi [[společnost industriální|industriální společnosti]]. Náznaky ''t.k.'' se však objevovaly již ve 30. l. (i v Československu) v souvislosti s hosp. dirigismem a představami, že růst zbrojení a náročnost vojenské organizace vytvářejí podmínky pro překonání kult., ideol. i polit. odlišnosti. Za 2. svět. války byla v praxi prokázána možnost polit., vojenské i hosp. spolupráce zemí s velmi odlišným spol. zřízením. První význ. koncepci blízkou ''t.k.'' vytvořil v r. 1944 ''[[Sorokin Pitirim Alexandrovič|P. A. Sorokin]]'', který v knize ''USA and Russia'' akcentoval řadu geogr., kult. i velmocenských podobností těchto států. Novodobé ''t.k.'' vznikaly především pod vlivem ''J. K. Galbraitha'', ''R. Arona'', ''W. Buckinghama'', ''J. Tinbergena'', ''A. Rapoporta'', ''M. Duvergera''. Vycházely z toho, že ve vývoji po 2. svět. válce lze v klasických průmyslových společnostech i nových social. industriálních zemích zaznamenat procesy, které mají shodný – konvergentní charakter, že se tyto země v mnohém podobají a sbližují přes zachování řady odlišných rysů. Poukazovaly např. na shodné zdůrazňování tech. báze, rostoucí význam tech. a manažerských kádrů, zeslabování role vlastnictví apod. ''J. K. Galbraith'' mluví vysloveně o konvergenci mezi industriálními systémy na bázi imperativů [[technologie]] a [[organizace]], ne tedy ideologie, jejíž význam je potlačován.

Podle ''t.k.'' rozdíly přetrvávající v polit. oblasti měly ustupovat s rostoucím významem technologie a řízení, kap. země měly přijímat postupně prvky plánování a naopak social. země prvky tržního hospodářství. V souvislosti s prosazováním politiky mírového soužití měly ''t.k.'' smiřující ráz. Ale např. ''R. Aron'' psal o industriální společnosti záp. typu reprezentované USA a vých. typu představované SSSR a nepřikláněl se jednoznačně ke konvergenci (mluvil spíše o její možnosti či tendenci). ''M. Duverger'' zavrhuje jak kom. socialismus, tak klasický kapitalismus. ''[[Sorokin Pitirim Alexandrovič|P. A. Sorokin]]'' na závěr svého života předpokládal sbližování am. kapitalismu a sov. socialismu na základě koncepce střídání [[typ kulturní|kulturních typů]]. V důsledku konvergence měl podle něho vzniknout nový smíšený sociokult. typ. I podle ''[[Sorokin Pitirim Alexandrovič|Sorokina]]'' tedy budoucnost nepatřila ani am. kapitalismu, ani sov. komunismu. U autorů spjatých se social. stranami reformistického typu byl příklon k ''t.k.'' motivován hledáním [[„třetí cesta“|„třetí cesty“]] mezi kapitalismem a socialismem. V 70. a 80. l. se začaly objevovat ''t.k.'' zdůrazňující podobnost kap. i social. zemí v růstu negativních ekologických jevů, zločinnosti, toxikomanie apod. V období nárůstu vlivů neokonzervatismu v kap. zemích ustoupily ''t.k.'' do pozadí. Podle marx. teoretiků ''t.k.'' ignorovaly kvalitativní odlišnosti socialismu a kapitalismu, oslabovaly třídní přístup, podporovaly revizionismus, i když konstatování shodných rysů mezi oběma systémy byl přiznáván reálný základ, stejně jako příspěvku pro mírové soužití obou systémů.

<div class="translations">
convergence theory, theory of convergence
théorie de la convergence
Konvergenztheorie
teoria della convergenza
</div>

Literatura: ''Meisner, H.'': Teorie konvergence a realita. Praha 1975; ''Súčasné'' buržoázne teórie o splývaní kapitalizmu a socializmu. Bratislava 1971.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Urbánek Eduard|Eduard Urbánek]]'' 
[[Kategorie:Aut: Urbánek Eduard]]
[[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 </div>
-<span class="section_title">Literatura:</span> ''Meisner, H.'': Teorie konvergence a realita. Praha 1975; ''Súčasné'' buržoázne teórie o splývaní kapitalizmu a socializmu. Bratislava 1971.
+<span class="section_title">Literatura:</span> ''Meisner, H.'': Teorie konvergence a realita. Praha 1975; ''Súčasné buržoázne teórie o splývaní kapitalizmu a socializmu''. Bratislava 1971.
 ''[[:Kategorie:Aut: Urbánek Eduard|Eduard Urbánek]]''<br />

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Meisner, H.'': Teorie konvergence a realita. Praha 1975; ''Súčasné'' buržoázne teórie o splývaní kapitalizmu a socializmu. Bratislava 1971.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Urbánek Eduard|Eduard Urbánek]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Urbánek Eduard|Eduard Urbánek]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Urbánek Eduard]]
 [[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
 [[Kategorie:VSgS]]