Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:51Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:57:14Z

import na produkční server

Nová stránka

teorie populační – souhrn hypotéz o krátkodobých a dlouhodobých faktorech podmiňujících [[reprodukce demografická|demografickou reprodukci]], početní vzrůst obyv. a jeho důsledky. ''T.p.'' se většinou člení do 2 skupin: ''1.'' makrospolečenské ''t.p.'' se zabývají závislostí vývoje [[populace]] na spol.ekon. systému, kult. a ekon. předpokladech i celkovém vývoji podmínek života na zemi (včetně genetického základu obyv.); ''2.'' populační mikroteorie vycházejí z analýzy [[chování demografické|demografického chování]] a koncentrují se na podmínky, mechanismy a motivy působení uvnitř rodiny nebo jiného svazku regulujícího demogr. procesy, zvl. na [[porodnost]]. Obsahově lze všechny mikrosoc. ''t.p.'' rozdělit na biologizující, kulturologické, ekonomizující a sociologizující, ekologické. ''T.p.'' jsou formulovány buď se záměrem vysvětlit přímo populační jevy, nebo jako součást širších spol. koncepcí, přičemž širší koncepce početně převládají. Spec. ''t.p.'' vznikají až ve 20. st. v souvislosti s koncipováním [[demografie]] jako svébytné vědy. Širší ''t.p.'' byly původně součástí náb., později pak především právních a státovědních konceptů a doktrín. První evrop. sekularizovanou ''t.p.'' (nepočítáme-li práce ''Platóna'' a ''Aristotela'') byl [[merkantilismus]]. Význ. úvahy o populačních otázkách nalezneme v utop. literatuře (''Th. More''), utop. socialismu (''Ch. Fourier'', ''R. Owen''), anarchismu (''W. Godwin'') a zejm. v ekon.-teor. myšlení představitelů [[fyziokratismus|fyziokratismu]] (''F. Quesnay'', ''A. R. J. Turgot'') a klasických polit. ekonomů (''A. Smith'' a ''D. Ricardo''). [[malthuziánství|Malthuziánstvím]] vstoupila do dějin ''t.p.'' plejáda vlivných populacionistů (viz též [[populacionismus]]). Kromě ''T. R. Malthuse'' to byli zejm. ''F. Place'', ''Ch. Drysdale'', ''A. Bessantová'', ''J. S. Mill'', ''J. Bertillon'' a socialisté ''K. Kautsky'' a ''M. Flürscheim''. ''F. Lassallem'' zpopularizovaný [[„železný zákon mzdový“]] sehrál též značnou roli v úvahách na toto téma 2. poloviny 19. st.

Mezi novodobé ekon. ''t.p.'' patří především stále živá teorie [[optimum populační|populačního optima]], jejímž zakladatelem je ''E. Cannan'' (1888). Tzv. teorie zaměstnanosti žen (''J. Gruber'', 1923, a další) je postavena na myšlence, že změna způsobu života zaměstnaných žen vede ke snížení natality, příp. i k poklesu plodnosti. Biologizující teorie vycházející z plodnosti jako determinujícího činitele populačního vývoje rozvíjel už ''H. Spencer'', později v souvislosti s ekonomií zejm. ''C. Gini'', ''R. Pearl'' a ''L. J. Reed'' (analogie vývoje jedince a společnosti, resp. ontogeneze a fylogeneze a tzv. zákon organického růstu probíhajícího podle logistické křivky až k okamžiku ztráty prostředků k obživě), ale i ''Ch. R. Darwin'', ''J. S. Huxley'' a další. Mezi tzv. kult. teoriemi, které odvozují tendence populačního vývoje od ekon.-kult. vývoje, je často citována a dosud akceptována tzv. teorie blahobytu, podle které je určujícím depopulačním činitelem růst životní úrovně, resp. blahobytu, spojený s celkovou kultivací obyv. (''J. Bertillon'' již r. 1877, ''R. E. Levasseur'', ''L. Brentano'', ''P. Mombert'' aj., nověji ''A. Landry'', 1949). Tzv. teorie vzdělanosti staví na uvědomělém rodičovství, které lze rozvíjet až od určité úrovně vzdělání (už ''J. S. Mill'', dále ''F. Fetter'', ''Brentano'', ''Mombert'' a další). Na začátku 20. st. tuto teorii rozpracoval ''J. Wolf'', který studoval polit. důsledky depopulace děl. skupin obyv. a vytvořil též tzv. racionální teorii, opírající se o určující úlohu lidského rozumu. Tzv. teorie soc. vzestupu či soc. kapilarity (''A. Dumont'', 1890) považuje za hlavní protinatalitní prostředek snahu po vzestupné mobilitě, při které je větší počet dětí přítěží. Podobně je zaměřena ''Oldenbergova'' teorie urbanizační, ve které ale jako denatalitní činitel vystupuje městský způsob života. Náb. ''t.p.'' odvozují natalitu od druhu a stupně ortodoxnosti (v Čechách se tímto problémem zabýval ''[[Boháč Antonín|A. Boháč]]''). Kult. teorie v jistém smyslu vrcholí voluntaristickými tendencemi, které stavějí na individ. vůli, na její schopnosti regulovat demogr. chování. Prakticky všechny široké ''t.p.'' jsou silně jednostranně zaměřené, postavené na preferenci jednoho činitele populačního vývoje a směřují k velkým generalizacím. Lze v nich však hledat varianty faktorů ovlivňujících populační vývoj a ze s-gického hlediska jsou určitým obrazem hist. vývoje soc. myšlení. Dějinami ''t.p.'' se v čes. zemích v 80. l. zabývala ''Alena Šubrtová''.

<div class="translations">
population theory
théorie de population
Populationstheorie
teoria della popolazione
</div>

Literatura: ''Šubrtová, A.'': Dějiny populačního myšlení a populačních teorií. Praha 1989; viz též [[demografie]], [[zákony populační]].

-- ''[[:Kategorie:Aut: Linhart Jiří|Jiří Linhart]]'' 
[[Kategorie:Aut: Linhart Jiří]]
[[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
[[Kategorie:Terminologie/demografické procesy a přístupy]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Šubrtová, A.'': Dějiny populačního myšlení a populačních teorií. Praha 1989; viz též [[demografie]], [[zákony populační]].
--- ''[[:Kategorie:Aut: Linhart Jiří|Jiří Linhart]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Linhart Jiří|Jiří Linhart]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Linhart Jiří]]
 [[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
 [[Kategorie:Terminologie/demografické procesy a přístupy]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Teorie populační - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server