imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost spektakulární v Petruskových Společnostech (2006)

2020-09-21T06:17:02Z

Přidána poslední věta Viz též heslo společnost spektakulární v Petruskových Společnostech (2006)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:51Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:57:15Z

import na produkční server

Nová stránka

teorie sociální směny – též ''teorie směny'' - jedno z výrazných a podstatných [[paradigma|paradigmat]] soudobé s-gie, které předpokládá, že každé ''sociální jednání'' lze pochopit a vysvětlit jako ''sociální směnu''. Směna různých typů lidských činností je fundamentem všech spol. vztahů, na němž vyrůstají různé další strukturní útvary, jako je moc, prestiž, statusová struktura, konformita atd. Podle ''R. H. Turnera'' (1978) je ''t.s.s.'' vedle funkcionalismu, teorie konfliktu, teorie sociální interakce a fenomenologické sociologie nejvýzn. soudobou s-gickou koncepcí. ''T.s.s.'' je ze všech soudobých paradigmat nejvýrazněji scientistická (viz [[scientismus]]) a krajně redukcionistická (viz [[redukcionismus]]), současně ale také nejsystematičtější, s výrazným sklonem k [[formalizace|formalizaci]] a max. jednoznačnému vyjadřování. ''T.s.s.'' vychází z těchto intelektuálních zdrojů: ''1.'' z [[utilitarismus|utilitarismu]] klasických ekon. doktrín ''Adama Smitha'', ''Davida Ricarda'', ''J. S. Milla'' a zejm. z koncepce ''Jeremyho Benthama''; ''2.'' z různých variant klasické [[antropologie sociální|sociální antropologie]]; ''3.'' z psychol. [[behaviorismus|behaviorismu]] představovaného především ''B. F. Skinnerem''. Klasický ekon. utilitarismus byl v s-gické ''t.s.s.'' revidován hlavně v těchto bodech: ''a)'' lidé zřídka usilují o maximalizaci zisku, ''b)'' lidé nejsou vždycky racionální, ''c)'' transakce, které uzavírají, nejsou prosty vnějších vlivů, regulací a tlaků, ''d)'' aktéři směny nedisponují bezchybnými informacemi o všech myslitelných variantách a alternativách. Z antropol. prací klíčovou úlohu mělo dílo ''Folk-Lore in the Old Testament'' (1919) ''Jamese G. Frazera'', kde byla vlastně poprvé systematicky použita ''t.s.s.'' k výkladu partikulárního fenoménu. Význ. inspirativní roli sehrála také psychol. teorie směny ''B. Malinowského'', teorie [[dar|daru]] ''Marcela Mausse'' a strukturalistická ''t.s.s.'' ''Clauda Léviho-Strausse''.

S-gickou koncepci ''t.s.s.'' však nejsilněji ovlivnil ''B. F. Skinner'' svým radikálním behaviorismem, který byl téměř beze zbytku akceptován jako teor. základ vlastní koncepce zakladatelem s-gické ''t.s.s.'' ''Georgem Casparem Homansem''. Nejen jeho, ale vlastně celá ''t.s.s.'' spočívá na dvou obecných teor. předpokladech. ''1.'' V lidském chování dominuje racionální element, takže každý jednotlivý akt soc. chování lze rekonstruovat z hlediska kalkulace, která spočívala v jeho základu. Protože soc. chování je směřováním k dosažení nějaké odměny, zisku, výhody (nikoliv nutně materiální), lze pravděpodobnost chování odhadnout či dokonce „vypočítat“ na základě vzorce ''jednání (chování) = hodnota x pravděpodobnost'', kde hodnotou se rozumí hodnota připisovaná možné dosažené odměně a pravděpodobností pak pravděpodobnost dosažení úspěchu (získání odměny). V různých teoriích jsou odměny či výhody pojmově označovány různě, např. jako užitek v ekonomii, výplata nebo zpevňování v soc. psychologii apod. ''2.'' Proces [[interakce sociální|sociální interakce]] je trvalou směnou [[odměna a trest|odměn a trestů]] mezi individui. Klíčový pojem ''t.s.s.'', totiž pojem směna, je definován jako situace, v níž jednání osoby ''A'' přináší odměny nebo tresty osobě ''B'' v závislosti na způsobu reakce osoby ''B'' na jednání osoby ''A'' (''Homans'').

''Peter M. Blau'' zdůrazňuje důležitost dobrovolnosti v aktu směny. V některých krajních pojetích je směna ztotožněna s každým význ. a trvalým soc. vztahem. Jednotlivé směnné akty se mění ve směnný vztah, jestliže dochází k sérii transakcí mezi týmiž aktéry v čase. Elementární formou směnného aktu je směna v [[dyáda|dyádě]], kterou analyzoval a na jejíž s-gický význam poukázal již ''G. Simmel''. Zákl. problémem ''t.s.s.'' bylo překonání tzv. dilematu individualisty. Bylo totiž nutné překročit analýzy pouze dyadických relací a vstoupit do světa složitějších strukturálních celků a vztahů. V původní podobě byla ''t.s.s.'', jak ji vyložil ''Homans'' v klasickém spise ''Social Behavior. Its Elementary Forms'' (1961) velmi jednoduchá a spočívala na 6 zákl. tvrzeních: tezi o úspěchu, o podnětu, o hodnotě, o deprivaci-nasycení, o agresi-uznání a o racionalitě. Z nich ''Homans'' elegantně deduktivně odvozoval tvrzení další. Jeho koncepce však byla záhy kritizována pro radikální a vědomý redukcionismus (všechna tvrzení o soc. celcích je nutno převést na tvrzení o elementárním chování individuí), [[psychologismus]] (jediná obecná tvrzení s vysokou výkladovou hodnotou, která má s-gie k dispozici, jsou tvrzení behaviorální psychologie skinnerovského typu), [[individualismus metodologický|metodologický indiviudualismus]] (soc. útvary nadindivid. jsou užitečnými fikcemi, nikoliv však realitami v durkheimovském smyslu) a pro tautologičnost většiny navržených explanací.

Podstatný pokrok v rozvoji ''t.s.s.'' znamenalo dílo ''Petera Blaua'', který dále revidoval příliš zjednodušující premisy vyplývající z konceptu [[homo oeconomicus]] a pokusil se vyložit pomocí ''t.s.s.'' takové soc. fenomény, jako je [[moc]] a [[konflikt sociální|sociální konflikt]]. ''Blau'' byl ve svém hlavním díle ''Exchange and Power'' (1964) ovlivněn ''Parsonsovým'' [[funkcionalismus strukturální|strukturálním funkcionalismem]]. Koncept homo oeconomicus ''Blau'' reviduje takto: ''a)'' lidé obvykle nesměřují k dosažení jediného cíle při současném vyloučení všech ostatních, ''b)'' lidé jsou nekonzistentní ve svých preferencích, ''c)'' nikdy nemají úplné informace o alternativách, ''d)'' nikdy nejsou prosti soc. závazků, které je omezují v dosahování alternativ. ''Blau'' se pokusil vysvětlit zejm. fenomén moci na základě porušení principu reciprocity a rovnováhy při směně mezi nadřízenými a podřízenými. Operuje také s pojmy solidarita, opozice, konflikt atd.; využívá původně ''Homansovu'' ideu tzv. distributivní spravedlnosti a snaží se o konstrukci modelů složitých směnných systémů. Dalšími význ. inovacemi v ''t.s.s.'' byla koncepce transakce a inkorporace ''F. Bartha'' a zejm. integrace ''t.s.s.'' do kontextu [[analýza sociálních sítí|analýzy sociálních sítí]] (''Richard Emerson''). V současnosti je ''t.s.s.'' úzce vázána také na teorii [[kapitál sociální|sociálního kapitálu]] a [[kapitál kulturní|kulturního kapitálu]] (''R. Collins'') a v tradici soc. antropologie jsou dále zkoumány kult. kontexty směnných aktů (směna jako symbolická komunikace, konverzační trh atd.).

''T.s.s.'' byla původně inspirována mikroekon. teoriemi a premisami a dnes se její podněty do ekonomie vracejí – např. v díle ''G. S. Beckera'', nositele ''Nobelovy ceny'' za ekonomii, který ve fundamentální práci ''The Economic Approach to Human Behavior'' pracuje s podobně generalizovaným pojmem směny jako ''t.s.s.'' a který se snaží vysvětlit pomocí konceptu směny a trhu tak různorodé jevy, jako je chování spotřebitele, volba manželského partnera a [[altruismus]] v mezilidských vztazích. Radikální metodol. i teor. jednostrannost ''t.s.s.'' provokovala řadu kritiků. Je nesporné, že rozvoj impulsů ''t.s.s.'' je možný za předpokladu dalšího podrobného zkoumání forem směny, obsahu směnných aktů, vlastností aktérů směny (včetně strukturálních chrakteristik vyšších soc. celků), soc. a kult. rámce směny a zamýšlených i nezamýšlených důsledků směny. Vedle této výrazné „obsahové“ orientace se ovšem paralelně rozvíjí stejně podnětná orientace formální – např. teorie směnných sítí ''Richarda Emersona'' a ''Karen S. Cookové'' a elementární teorie interakce ''Davida Willera''.

<div class="translations">
social exchange theory
théorie de l'échange social
Theorie des sozialen Wandels
teoria dello scambio sociale
</div>

Literatura: ''Blau, P. M.'': Exchange and Power in Social Life. New York 1964; ''Ekeh, P. P.'': Social Exchange Theory. The Two Traditions. London 1974; ''Heath, A.'': Rational Choice and Social Exchange. Cambridge, Mass. 1976; ''Homans, G. C.'': Social Behavior. Its Elementary Forms. New York 1961; ''Kempny, M.'': Wymiana i społeczeństwo. Warszawa 1990.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]'' 
[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
[[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Blau, P. M.'': Exchange and Power in Social Life. New York 1964; ''Ekeh, P. P.'': Social Exchange Theory. The Two Traditions. London 1974; ''Heath, A.'': Rational Choice and Social Exchange. Cambridge, Mass. 1976; ''Homans, G. C.'': Social Behavior. Its Elementary Forms. New York 1961; ''Kempny, M.'': Wymiana i społeczeństwo. Warszawa 1990.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
 [[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Teorie sociální směny - Historie editací

imported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost spektakulární v Petruskových Společnostech (2006)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server