Teozofie - Historie editací

ZRN v 8. 3. 2018, 13:44

2018-03-08T13:44:11Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:52Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:57:17Z

import na produkční server

Nová stránka

teozofie – (z řec. slov theos = bůh, sofiá = moudrost) – podle neoplatoniků nadpřirozené poznání projevů boží moudrosti ve světě a zároveň označení metafyzických soustav, které jsou výsledkem takového poznání. ''T.'' byla též [[hnutí náboženské|náboženským hnutím]]. Původní pojetí mělo úzký vztah ke [[gnosticismus|gnosticismu]], ale zhruba ve stejném smyslu použil pojem ''t.'' ''J. G. Gichtel'' (''Theosophia practica'', 1696), který také naznačil rozdíl ''t.'' od filozofie, resp. vědy: jde o poznávání vědě skrytých zákonů. Když byla r. 1875 z podnětu ''H. P. Blawatské'' založena v New Yorku ''Theosophical society'', začal se pojmem ''t.'' označovat indický [[okultismus]], resp. [[esoterismus]] (vedení společnosti také přesídlilo r. 1882 do Adyaru v Indii), ačkoli hnutí ''t.'' představovalo pokus o syntézu všech proudů okultních nauk, vých. i záp. ''Blawatská'' sama označuje ''t.'' za „náboženství moudrosti“, ale také za vědu, jejímž obsahem je boží moudrost (wisdom of God) a jejíž počátky jsou daleko v dávnověku. Obsahem jejího spisu o tajné vědě, který měl vliv na vznik a rozšíření hnutí ''t.'', byla antropogeneze, kosmogeneze a teogonie „tvořivých bohů“ v neuspořádané kompilaci s velmi volnými interpretacemi nejrůznějších mýtů a pasáží z „posvátných textů“, z nichž některé (např. tzv. ''Kniha Dzyan'') existovaly jen v představách autorky. Později ''J. S. Speyer'' (1914) a po něm ''H. Gomperz'' (1925) vydali spisy o indické ''t.'', jejichž obsahem byly indické náb. a mystické systémy. V Evropě byli nejvýzn. představiteli ''t.'' ''F. von Hartmann'', ''A. Besantová'', ''Ch. W. Leadbeater'' a ''R. Steiner'', pozdější zakladatel tzv. ''antropozofie'', odvětví ''t.'', v němž byl položen důraz zejm. na [[křesťanství]], charitativní lásku a metafyziku člověka. Ačkoli byli vůdcové ''t.'' kompromitováni různými skandály, zejm. prokázaným podvodem ''Blawatské'' s nadpřirozenými poselstvími tzv. mahátmů, toto poměrně početné hnutí existuje dodnes a je rozšířeno po celém světě. ''L. Spence'' (1974) uvádí, že ''t.'' je prakticky jiný název pro spekulativní [[mystika|mystiku]] a že také [[kabala]] a neoplatonistické koncepce „božích emanací“ (tvoření světa) jsou ve skutečnosti teozofické. Dílo ''Blawatské'' pokládá jen za směsici buddhistických, bráhmanistických a kabalistických názorů. U člověka rozeznává ''t.'' fyzické, životní a astrální tělo, „já“ jako duševní jádro, „duchovní já“ jako proměnné tělo astrální, „životní já“ jako proměnné tělo životní a „duchového člověka“ jako proměnné tělo fyzické. Je to vlastně extrapolace tradiční okultistické triády „tělo – duše – duch“ ve spojení s vírou ve znovuvtělování ducha, posmrtný život v „říši duchů“, ve vývoj lidské bytosti z astrálního pratvaru, v nadčasové poslání člověka a lidstva, v atlantský původ asijské a africké prakultury, ve svérázný život myšlenek a citových hnutí, v tvůrčí sílu lidské vůle, obrozující vliv moudrosti a lásky, v nadsmyslové formy poznávání, v existenci astrálního světa, v „já“ zvířat, v rostlinnou duši aj. ''T.'' se vyvíjela jako reakce na záp. racionalismus a fil. pozitivismus a také z nekritického nadšení pro orientální okultismus a esoterismus.

<div class="translations">
theosophy
théosophie
Theosophie, Gottesweisheit
teosofia
</div>

Literatura: ''Blawatska, H. P.'': The Key to Theosophy. London 1893; ''Steiner, R.'': Theosofie: Úvod do nadsmyslového poznání světa a určení člověka. Praha 1937.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]'' 
[[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]]
[[Kategorie:Terminologie/náboženství a magie]]
[[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
[[Kategorie:VSgS]]

← Starší verze		Verze z 8. 3. 2018, 13:44
Řádek 1:		Řádek 1:
−	<span id="entry">teozofie</span> – (z řec. slov theos = bůh, sofiá = moudrost) – podle neoplatoniků nadpřirozené poznání projevů boží moudrosti ve světě a zároveň označení metafyzických soustav, které jsou výsledkem takového poznání. ''T.'' byla též [[hnutí náboženské\|náboženským hnutím]]. Původní pojetí mělo úzký vztah ke [[gnosticismus\|gnosticismu]], ale zhruba ve stejném smyslu použil pojem ''t.'' ''J. G. Gichtel'' (''Theosophia practica'', 1696), který také naznačil rozdíl ''t.'' od filozofie, resp. vědy: jde o poznávání vědě skrytých zákonů. Když byla r. 1875 z podnětu ''H. P. Blawatské'' založena v New Yorku ''Theosophical ~~society~~'', začal se pojmem ''t.'' označovat indický [[okultismus]], resp. [[esoterismus]] (vedení společnosti také přesídlilo r. 1882 do Adyaru v Indii), ačkoli hnutí ''t.'' představovalo pokus o syntézu všech proudů okultních nauk, vých. i záp. ''Blawatská'' sama označuje ''t.'' za „náboženství moudrosti“, ale také za vědu, jejímž obsahem je boží moudrost (wisdom of God) a jejíž počátky jsou daleko v dávnověku. Obsahem jejího spisu o tajné vědě, který měl vliv na vznik a rozšíření hnutí ''t.'', byla antropogeneze, kosmogeneze a teogonie „tvořivých bohů“ v neuspořádané kompilaci s velmi volnými interpretacemi nejrůznějších mýtů a pasáží z „posvátných textů“, z nichž některé (např. tzv. ''Kniha Dzyan'') existovaly jen v představách autorky. Později ''J. S. Speyer'' (1914) a po něm ''H. Gomperz'' (1925) vydali spisy o indické ''t.'', jejichž obsahem byly indické náb. a mystické systémy. V Evropě byli nejvýzn. představiteli ''t.'' ''F. von Hartmann'', ''A. Besantová'', ''Ch. W. Leadbeater'' a ''R. Steiner'', pozdější zakladatel tzv. ''antropozofie'', odvětví ''t.'', v němž byl položen důraz zejm. na [[křesťanství]], charitativní lásku a metafyziku člověka. Ačkoli byli vůdcové ''t.'' kompromitováni různými skandály, zejm. prokázaným podvodem ''Blawatské'' s nadpřirozenými poselstvími tzv. mahátmů, toto poměrně početné hnutí existuje dodnes a je rozšířeno po celém světě. ''L. Spence'' (1974) uvádí, že ''t.'' je prakticky jiný název pro spekulativní [[mystika\|mystiku]] a že také [[kabala]] a neoplatonistické koncepce „božích emanací“ (tvoření světa) jsou ve skutečnosti teozofické. Dílo ''Blawatské'' pokládá jen za směsici buddhistických, bráhmanistických a kabalistických názorů. U člověka rozeznává ''t.'' fyzické, životní a astrální tělo, „já“ jako duševní jádro, „duchovní já“ jako proměnné tělo astrální, „životní já“ jako proměnné tělo životní a „duchového člověka“ jako proměnné tělo fyzické. Je to vlastně extrapolace tradiční okultistické triády „tělo – duše – duch“ ve spojení s vírou ve znovuvtělování ducha, posmrtný život v „říši duchů“, ve vývoj lidské bytosti z astrálního pratvaru, v nadčasové poslání člověka a lidstva, v atlantský původ asijské a africké prakultury, ve svérázný život myšlenek a citových hnutí, v tvůrčí sílu lidské vůle, obrozující vliv moudrosti a lásky, v nadsmyslové formy poznávání, v existenci astrálního světa, v „já“ zvířat, v rostlinnou duši aj. ''T.'' se vyvíjela jako reakce na záp. racionalismus a fil. pozitivismus a také z nekritického nadšení pro orientální okultismus a esoterismus.	+	<span id="entry">teozofie</span> – (z řec. slov theos = bůh, sofiá = moudrost) – podle neoplatoniků nadpřirozené poznání projevů boží moudrosti ve světě a zároveň označení metafyzických soustav, které jsou výsledkem takového poznání. ''T.'' byla též [[hnutí náboženské\|náboženským hnutím]]. Původní pojetí mělo úzký vztah ke [[gnosticismus\|gnosticismu]], ale zhruba ve stejném smyslu použil pojem ''t.'' ''J. G. Gichtel'' (''Theosophia practica'', 1696), který také naznačil rozdíl ''t.'' od filozofie, resp. vědy: jde o poznávání vědě skrytých zákonů. Když byla r. 1875 z podnětu ''H. P. Blawatské'' založena v New Yorku ''Theosophical Society'', začal se pojmem ''t.'' označovat indický [[okultismus]], resp. [[esoterismus]] (vedení společnosti také přesídlilo r. 1882 do Adyaru v Indii), ačkoli hnutí ''t.'' představovalo pokus o syntézu všech proudů okultních nauk, vých. i záp. ''Blawatská'' sama označuje ''t.'' za „náboženství moudrosti“, ale také za vědu, jejímž obsahem je boží moudrost (wisdom of God) a jejíž počátky jsou daleko v dávnověku. Obsahem jejího spisu o tajné vědě, který měl vliv na vznik a rozšíření hnutí ''t.'', byla antropogeneze, kosmogeneze a teogonie „tvořivých bohů“ v neuspořádané kompilaci s velmi volnými interpretacemi nejrůznějších mýtů a pasáží z „posvátných textů“, z nichž některé (např. tzv. ''Kniha Dzyan'') existovaly jen v představách autorky. Později ''J. S. Speyer'' (1914) a po něm ''H. Gomperz'' (1925) vydali spisy o indické ''t.'', jejichž obsahem byly indické náb. a mystické systémy. V Evropě byli nejvýzn. představiteli ''t.'' ''F. von Hartmann'', ''A. Besantová'', ''Ch. W. Leadbeater'' a ''R. Steiner'', pozdější zakladatel tzv. ''antropozofie'', odvětví ''t.'', v němž byl položen důraz zejm. na [[křesťanství]], charitativní lásku a metafyziku člověka. Ačkoli byli vůdcové ''t.'' kompromitováni různými skandály, zejm. prokázaným podvodem ''Blawatské'' s nadpřirozenými poselstvími tzv. mahátmů, toto poměrně početné hnutí existuje dodnes a je rozšířeno po celém světě. ''L. Spence'' (1974) uvádí, že ''t.'' je prakticky jiný název pro spekulativní [[mystika\|mystiku]] a že také [[kabala]] a neoplatonistické koncepce „božích emanací“ (tvoření světa) jsou ve skutečnosti teozofické. Dílo ''Blawatské'' pokládá jen za směsici buddhistických, bráhmanistických a kabalistických názorů. U člověka rozeznává ''t.'' fyzické, životní a astrální tělo, „já“ jako duševní jádro, „duchovní já“ jako proměnné tělo astrální, „životní já“ jako proměnné tělo životní a „duchového člověka“ jako proměnné tělo fyzické. Je to vlastně extrapolace tradiční okultistické triády „tělo – duše – duch“ ve spojení s vírou ve znovuvtělování ducha, posmrtný život v „říši duchů“, ve vývoj lidské bytosti z astrálního pratvaru, v nadčasové poslání člověka a lidstva, v atlantský původ asijské a africké prakultury, ve svérázný život myšlenek a citových hnutí, v tvůrčí sílu lidské vůle, obrozující vliv moudrosti a lásky, v nadsmyslové formy poznávání, v existenci astrálního světa, v „já“ zvířat, v rostlinnou duši aj. ''T.'' se vyvíjela jako reakce na záp. racionalismus a fil. pozitivismus a také z nekritického nadšení pro orientální okultismus a esoterismus.

	<div class="translations">		<div class="translations">

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Blawatska, H. P.'': The Key to Theosophy. London 1893; ''Steiner, R.'': Theosofie: Úvod do nadsmyslového poznání světa a určení člověka. Praha 1937.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]]
 [[Kategorie:Terminologie/náboženství a magie]]
 [[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
 [[Kategorie:VSgS]]