Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:56Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:57:26Z

import na produkční server

Nová stránka

učení – v nejširším psychol. smyslu proces modifikace psych. reakcí vlivem zkušenosti, související s účelnou adaptací organismu na proměnlivé životní podmínky. Vývojově výše postavené organismy žijí ve složitějších životních podmínkách a vykazují také vyspělejší pohotovost k ''u.'', tzn. že jejich chování více a lépe těží z jejich zkušeností. Produktem ''u.'' jsou v podstatě nové způsoby prožívání a chování, umožňující přizpůsobení novým situacím. Na ''u.'' se lze dívat také jako na mechanismus vytváření funkčních spojení mezi podněty a reakcemi, což se nazývá [[podmiňování|podmiňováním]]. Tzv. klasické podmiňování studoval zejm. ''I. P. Pavlov'' a je postaveno na tom, že individuum se učí reagovat na určitý podnět jako na signál pozitivního nebo negativního zpevnění (tj. jako na signál odměny nebo trestu) a vzniká ''podmíněný reflex'' (např. potravový). Instrumentální či operantní podmiňování, které reprezentují zejm. výzkumy ''B. F. Skinnera'', spočívá v tom, že se individuum učí důsledkům vlastního reagování, aby dosáhlo určitých pozitivních zpevnění (''odměn'') a vyhnulo se averzívním podnětům a situacím (''trestům''). Tzv. zástupné zpevňování spočívá v tom, že se lidé učí dosahovat odměny a vyhýbat se trestům tím, že pozorují kauzální vztahy mezi chováním a zpevňováním u jiných lidí a přebírají již hotové instrumentální vzorce (operanty) chování. V ''u.'' se uplatňuje také princip generalizace podnětu, tj. rozšíření naučené reakce na další, fyzicky i sémanticky podobné podněty. Zásadně platí, že reakce spojované s odměnami se ve stejných a podobných situacích opakují, zatímco reakce spojené s tresty nikoliv. V důsledku ''u.'' se tedy rozšiřuje repertoár reakcí individua o nové reakce a zužuje se o ty, které byly v důsledku trestání utlumeny. Všechny naučené reakce jsou závislé na dalším průběhu ''u.'', jejich síla a trvalost jsou tedy relativní; nabyté reakce mohou být utlumeny a utlumené odtlumeny. Jedinec není plně závislý jen na vnějších odměnách a trestech, ale jeho reakce mohou být utvářeny i tzv. vnitřními odměnami a tresty, která mají povahu etických citů (hrdost, pocit odpovědnosti, stud atd.).

''U.'' se vztahuje na všechny oblasti psychiky: učit se lze postojům, komplexním vzorcům jednání, emočním reakcím, pojmům atd. Specifičnost ''u.'' u člověka spočívá především v tom, že se zde uplatňují kromě biol. i symbolické podněty a reakce a že vnější stimulace je zprostředkovávána tzv. mediačními procesy (myšlením, představami aj.), což umožňuje oddálení reakcí a očekávání. Existuje řada teorií ''u.'', které se liší hlavně různým pojetím zákl. mechanismů podmiňování a funkcí motivačních a kognitivních procesů. V praxi se rozlišuje ''u.'' senzomotorické (pohybové návyky), verbální, pojmové, řešení problémů a [[učení sociální|sociální učení]]. Mechanismy ''u.'' studuje především obecná pedagogická soc. psychologie. Poznatky o ''u.'' jsou využívány zejm. v pedagogické praxi a v psychoterapii. V [[pedagogika|pedagogice]] se kromě toho učením označuje proces osvojování učiva (řízené ''u.'', samoučení). Toto osvojování je ovšem založeno na aplikací uvedených zákl. psych. mechanismů. S-gie sleduje jednak vliv norem a soc. kontroly na proces ''u.'' a soc. mechanismy uplatňování odměn a trestů v tomto procesu, jednak soc. stimuly a důsledky ''u.'' v širším smyslu, socializační a enkulturační účinky ''u.'', formy institucionalizace tohoto procesu (školy, výchovná zařízení, instituce vzdělávání dospělých atd.), role „učícího se“ a „vyučujícího“ apod. (viz též [[vzdělávání]], [[výchova]], [[škola]], [[sociologie vzdělání]], [[sociologie výchovy]]). V dějinách vědy a ideologií se termínem ''u.'' označuje též [[doktrína]], obvykle zahrnující kromě teor. východisek i systemizaci praktických důsledků teorie a pravidla sociotech. zásahů do soc. reality.

<div class="translations">
learning
apprentissage
Lernen
apprendimento
</div>

Literatura: ''Bandura, A.'' – ''Walters, R. H.'': Social learning and Personality Development. New York 1963; ''Gagné, R. M.'': Podmínky učení. Praha 1975; ''Linhart, J.'': Základy psychologie učení. Praha 1986.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]'' 
[[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]]
[[Kategorie:Terminologie/výchova, vzdělání a povolání]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Bandura, A.'' – ''Walters, R. H.'': Social learning and Personality Development. New York 1963; ''Gagné, R. M.'': Podmínky učení. Praha 1975; ''Linhart, J.'': Základy psychologie učení. Praha 1986.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]]
 [[Kategorie:Terminologie/výchova, vzdělání a povolání]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Učení - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server