Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:57Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:57:29Z

import na produkční server

Nová stránka

urbanismus – pojem fr. původu, který se ustálil v čes. zemích pro označení souboru názorů, metod a postupů uplatňovaných při záměrném vytváření jednotlivých složek osídlení, zejm. [[město|měst]]. V s-gickém pojetí, spojeném se studií ''L. Wirtha'', označuje ''u.'' soc. organizaci a způsob života měst. V Čechách se však v tomto druhém pojetí ''u.'' neujal a chápe se převážně v pojetí prvním. ''U.'' je v podstatě aplikovaný vědní obor, který zahrnuje v souvislosti s ''architekturou'' estetické a prostorové stránky formování měst a jejich částí a zároveň také tech., hosp. a stále více také soc. aspekty plánování a stavby měst. Vzhledem k tomu, že města, sídla i celé soustavy osídlení jsou nejsložitějšími hmotnými, hosp., soc., kult. i ekologickými, vzájemně propojenými systémy, klade ''u.'' důraz na celostní přístup a na syntézu vědních oborů. V anglosaské jazykové oblasti se pro ty činnosti, které se zabývají tech., ekon. a soc. stránkami vytváření měst a osídlení, používají pojmy ''územní plánování'' nebo plánování měst a venkova, přičemž se estetické a kult. stránky plánování a stavby měst traktují spíše v rámci architektury. V něm. oblasti se pro ''u.'' používá pojem „stavba měst“ nebo v minulosti také „umění stavby měst“. I když se v Čechách ''u.'' chápe v nejširším slova smyslu, vzhledem k tomu, že se vyučuje převážně na fakultách architektury, je kladen o něco větší důraz na výtvarná a kompoziční hlediska než na hosp., soc. a tech. stránky. V posledních desetiletích se v ''u.'' uplatňuje stále více hledisko ekologické. Důležitou komponentou ''u.'' je důraz na historii a na ochranu hist. městských struktur. ''U.'' jako aplikovaný vědní obor je produktem [[společnost industriální|industriální společnosti]] a s ní spojeného rychlého a často chaotického růstu měst v 19. st. V angl. pracích se zdůrazňuje, že podnětem k formování ''u.'' byly především zákony o ''veřejném zdravotnictví'', usilující o zlepšení hygienických poměrů v městech. Podobným podnětem bylo i úsilí o zlepšení kvality bytové výstavby. Syntézou staršího brit. ''u.'' byly práce ''Raymonda Unwina''. V celosvět. měřítku působila na formování ''u.'' koncepce ''zahradního města'', vyjádřená na zlomu 19. a 20. st. ''Ebenezerem Howardem''. Byla výsledkem hledání východiska z krize měst ke konci 19. st. Řešení mělo spočívat ve spojení předností města a přírody. ''U.'' v něm. jazykové oblasti zdůrazňoval hygienické, stavební, organizační a později výtvarná a kompoziční hlediska, jak je to patrné zejm. z díla vídeňských autorů ''Camilla Sitteho'' a ''Otto Wagnera''. Vedle těchto hledisek se v ''u.'' již od začátku 20. st. zdůrazňovaly techniky plánování měst, které vedly jednak k vzniku nových analytických metod při „diagnostikování“ stavu měst, jednak k formování nových konceptuálních tech., hosp., ale i právních nástrojů pro záměrné formování prostorové struktury měst. Sem patří např. zónování měst a četné metody plánování dopravních systémů. V období mezi svět. válkami zaznamenala zejm. teorie ''u.'' velký rozvoj. Byla stimulována především hnutím moderní architektury ''CIAM'' (''Congrès Internationaux d'Architecture Moderne''), ve kterém jednu z vedoucích rolí hrál architekt švýc. původu ''Le Corbusier'' a vedle něho ''C. van Eesteren'', ''M. Stam'', ''W. Gropius'', ''E. May'', ''V. Bourgeois'', ''S. Giedion''. Činnosti ''CIAM'' se z čes. strany zúčastnili ''[[Teige Karel|Karel Teige]]'', ''František Kalivoda'' a nepřímo celá řada dalších osobností. Význ. výsledkem činnosti ''CIAM'' byla deklarace o principech funkčního města, kterou později ''Le Corbusier'' nazval ''Athénskou chartou''. Byl to dokument, který na desetiletí ovlivnil teorii a také praxi ''u.'' a stavby měst. ''Athénská charta'' konstatuje, že ''u.'' je organizace všech funkcí kolekt. života v aglomeracích a na venkově a že [[urbanizace]] není určována estetickými hledisky, ale výhradně funkčními potřebami. Z tohoto hlediska je proto nezbytné uspořádat vzájemné vztahy mezi bydlením, výrobou a rekreací, přičemž zákl. nástroji řešení by měly být rozdělení území, organizace dopravy a správní opatření. Charta rovněž žádala, aby chaotické členění území, vyvolané nákupem, spekulací a dědickými vztahy, bylo nahrazeno pozemkovou ekonomií, kolekt. a metodickou. ''Athénská charta'' v podstatě kritizovala působení trhu půdy. I když se ''CIAM'' po 2. svět. válce rozpustil a teor. se vyčerpal, praxe poválečné obnovy a výstavby měst v Evropě byla koncepcí funkčního města značně ovlivněna. ''Athénská charta'' byla klasickým výrazem [[modernismus|modernismu]] a byla také jedním z prvních terčů kritiky ze strany [[postmodernismus|postmodernismu]], který měl tuto kritiku usnadněnu masovou a pokleslou formou tzv. moderní stavby měst, opírající se o funkcionalistické teorie ''CIAM''. Modernistické odmítnutí uzavřeného bloku vedlo k zrušení tradiční městské ulice a k oslabení urbanity prostředí měst obecně. Kritika zapůsobila, v současné době jsou klasické principy modernismu v stavbě měst opuštěny a hledají se nové teor. základy ''u.'', které pravděpodobně některé zásady „funkčního města“ vstřebají (např. dopravní řešení), jiné naopak odmítnou (např. segregaci městských funkcí a aktivit) a další budou musit nově vytvořit – např. respekt k psych. a kult. stránkám stavby měst, ke kvalitě prostředí a k zajištění bezpečnosti. Teorie i praxe moderního ''u.'' byla v čes. zemích do nedávné minulosti spojena s nadměrným důrazem na hosp. a soc. plánování zajišťované státem. Toto spojení vedlo k řadě záporných jevů, např. k byrokratizaci a centralizaci, k potlačení občanské aktivity a k nekontrolovatelnosti aparátů hosp. a tech. institucí. V současné době se jak v teorii, tak i praxi ''u.'' hledají nové formy, které se opírají o decentralismus a o účast obyv. při vytváření měst.

<div class="translations">
urbanism
urbanisme
Urbanismus
urbanesimo
</div>

Literatura: ''Albers, G.'': Entwicklungslinien im Städtebau. Düsseldorf 1975; ''Cullingworth, J. B.'': Town and Country Planning in Britain. London 1988; ''Haas, F.'': Architektura 20. století. Praha 1978; ''Hrůza, J.'': Teorie města. Praha 1965; ''Hrůza, J.'': Slovník soudobého urbanismu. Praha 1977.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Musil Jiří|Jiří Musil]]'' 
[[Kategorie:Aut: Musil Jiří]]
[[Kategorie:Terminologie/sociálně ekologické a geografické dimenze, město a vesnice]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Albers, G.'': Entwicklungslinien im Städtebau. Düsseldorf 1975; ''Cullingworth, J. B.'': Town and Country Planning in Britain. London 1988; ''Haas, F.'': Architektura 20. století. Praha 1978; ''Hrůza, J.'': Teorie města. Praha 1965; ''Hrůza, J.'': Slovník soudobého urbanismu. Praha 1977.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Musil Jiří|Jiří Musil]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Musil Jiří|Jiří Musil]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Musil Jiří]]
 [[Kategorie:Terminologie/sociálně ekologické a geografické dimenze, město a vesnice]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Urbanismus - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server