ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo urbanizace v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

2018-11-10T18:18:42Z

Přidána poslední věta Viz též heslo urbanizace v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:57Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:57:29Z

import na produkční server

Nová stránka

urbanizace – (z lat. urbanus = městský) – nejobecněji prostorová koncentrace lidských [[činnost|činností]] i [[obyvatelstvo|obyvatelstva]] projevující se změnami v chování lidí, v jejich motivacích, v kult. vzorech i ve formách organizce společnosti. Změny jsou vyvolány životem v prostředí s velkým počtem, vysokou hustotou a značnou různorodostí obyv., aktivit i lidských výtvorů. Definice a pojetí ''u.'' se vyvíjely jednak v důsledku změn samotného předmětu zkoumání, jednak v důsledku toho, že se ''u.'' zkoumala z hledisek různých věd. oborů. Dlouhodobě lze pozorovat přechod od užšího, převážně demogr. a geogr. pojetí ''u.'' k širšímu, s-gickému pojetí. V užších pojetích byla ''u.'' chápána buď jako proces koncentrace obyv., později i spol. činností, anebo jako šíření a přejímání městské kultury. Podle demogr. interpretace ''u.'' zahrnuje jednak zmnožení bodů koncentrace, tj. [[město|měst]], jednak jejich zvětšení. Výsledkem je růst podílu městského obyv. na úhrnu obyv. určitého území. Za výhodu demogr. pojetí ''u.'' se pokládá možnost měření dosaženého stupně tohoto procesu a na to navazující možnost dalších kvant. analýz, postavených např. na korelacích mezi stupněm industrializace, hosp. blahobytu nebo soc. rozvoje a ''u.''. Měření však naráží na různá úskalí, např. při srovnávání zemí v odlišných geogr. podmínkách a na různém stupni soc. a hosp. rozvoje. Hist. studie ukázaly, že pro indikaci stupně ''u.'' není vhodná samotná velikost sídel vyjádřená počtem obyv. (projevilo se to při srovnávání evrop. zemí s Čínou, Indií, ale také Austrálii nebo Kanadou). Do kategorie tzv. užších pojetí ''u.'' patří i to, které ''u.'' chápe jen jako kult. a soc.-psychol. proces, jehož prostřednictvím lidé získávají materiální a nemateriální kulturu včetně vzorců chování, forem organizace a myšlenek, které vznikají ve městech a jsou pro města typická. ''U.'' je v tomto pojetí interpretována jako aspekt difúze a [[akulturace]], přičemž se předpokládá, že tok kult. vlivů směřujících z měst je významnější než tok směřující do měst. Někdy v této souvislosti bývá místo pojmu akulturace používán výraz „přímá urbanizace“ a místo difúze výraz „nepřímá urbanizace“.

S tímto pojetím jsou spojeny četné problémy. Především není vždy jasné, co se myslí pojmem ''městská kultura''. Někteří autoři, kteří kritizují tuto koncepci (např. ''M. Castells''), hovoří o mýtu městské kultury a soudí, že plní ideol. funkci propagace životního způsobu charakteristického pro města kap. společností. V dalších námitkách se upozorňuje na to, že městská kultura není z hlediska s-gického jevem homogenním. ''R. E. Pahl'' poukazuje na to, že odhlédne-li se od civilizačních a tech. prvků, bývá často městská kultura (zejm. v třídně rozdělených společnostech) konglomerátem několika kultur. Obtíže spojené s demogr. přístupem a s teorií difúze a akulturace spočívaly v tom, že jejich zákl. východiska nejsou pro výklad ''u.'' dostatečná. Počet obyv. jako kritérium městskosti sídel musil být postupně doplňován dalšími, ekon., soc. a kult. kritérii. Kromě toho volně vedle sebe stojící demogr. a difúzně-akulturační pojetí ''u.'' vytvářela potřebu formulovat obecnější teorii, která by je vhodně spojila. Řešení se nejdříve hledalo v názoru, který vyjádřil např. ''J. Ziólkowski''. Podle něho má ''u.'' více stránek a lze rozlišit urbanizaci ekon., demogr., prostorovou a soc.: ''a)'' ekon. urbanizaci definoval jako stálé zvětšování podílu osob zaměstnaných mimo zemědělství na celkovém počtu ekon. aktivních obyv.; v tomto směru je ''u.'' funkcí [[industrializace]], ''b)'' z hlediska demogr. znamená ''u.'' proces stěhování obyv. z venkova do měst, ''c)'' prostorová ''u.'' je změnou hmotného a prostorového uspořádání sídel, např. v důsledku výstavby vícebytových a vícepodlažních domů, zavedení tech. infrastruktury apod., ''d)'' soc. ''u.'' je procesem, při němž si jak jednotlivci, tak i skupiny osvojují v rámci vzájemné spolupráce, konfliktu a přizpůsobování městský způsob života, který lze nazvat ''městskou socializací''.

Obdobně ''E. E. Lampard'' rozlišil z analytických důvodů 3 koncepce ''u.'', z nichž první označil jako behaviorální, druhou jako strukturální a třetí jako demogr.: ''1.'' behaviorální pojetí chápe ''u.'' jako změny v chování jednotlivců, přičemž určité způsoby chování a myšlení, bez ohledu na soc. prostředí a konkrétní lokalitu, jsou považovány za městské („městskost“ se neomezuje na hmotné prostředí měst); ''2.'' strukturální koncepce ''u.'' si nevšímá opakovaného chování jednotlivých osob, nýbrž vychází z opakovaných činností celých populací, klade důraz na rozdíly ve struktuře hosp. činností a povolání v jednotlivých územích; ''3.'' demogr. přístup bere v úvahu pouze dvě proměnné, populaci a prostor, a ''u.'' chápe v podstatě jako proces koncentrace obyv. V současné době se pouhé řazení jednotlivých stránek ''u.'' bez úvahy o jejich vzájemných vztazích jeví jako nedostatečné. Někteří autoři považují ''u.'' za součast globální spol. změny, zahrnující [[revoluce průmyslová|průmyslovou revoluci]], [[revoluce demografická|demografickou revoluci]] a procesy modernizace. ''U.'' je celospol. proces, který je podmíněn na jedné straně vnitřním vývojem společnosti, tj. změnami ve formách reprodukce společnosti, jež jsou vyvolané inovacemi technologií, vývojem organizace výroby a spotřeby a změnami soc. komunikace, a na druhé straně přeměnami vnějšími, tj. soc. prostorové struktury společnosti (osídlení). Podle ''J. Purše'' je ''u.'' ve své vnější podobě tou stránkou komplexní (globální) přeměny moderní doby, která se v dimenzi soc.-prostorové projevuje růstem heterogenity a nerovnoměrnosti rozložení obyv. a spol. aktivit a také růstem hierarchie soc.-geogr. jednotek (viz též ''[[Hampl Martin|M. Hampl]]'').

''U.'' je tudíž územní formou [[dělba práce|dělby práce]], při níž na jedné straně roste specializace jednotlivých území a sídel z hlediska spol. aktivit a na druhé straně vzájemná závislost a integrace všech prostorových prvků společnosti. Procesy růstu nerovnoměrnosti čili koncentrace v rozložení obyv. a spol. aktivit jsou v jednotlivých hist. fázích urbanizačního procesu vázány na určitého nositele, např. v 19. st. především na obyv. a průmyslové aktivity, ve 20. st. stále více na aktivity obslužné, informace, kulturu. ''U.'' jako analyticky oddělitelná stránka komplexní přeměny působí na řadu dalších spol. změn. Dochází např. k [[stárnutí demografické|demografickému stárnutí]] obyv. v důsledku snižování porodnosti i úmrtnosti, k diferenciaci věkové skladby obyv. ve městech a na venkově, ke zmenšování velikosti domácností. ''U.'' jako relativně nezávislý činitel vede ke změnám soc.-ekon. struktury obyv., i když je z hlediska soc.-morfogenetického podstatně slabším faktorem, než jsou změny ve struktuře výroby. Ještě do nedávné doby pod vlivem [[škola chicagská|chicagské školy]] (zejm. článku ''L. Wirtha'' o městském způsobu života) převládal názor, že tzv. ''městská společnost'' se nejvíc podobá „Gesellschaft“ ''F. Tönniese'' (viz [[Gemeinschaft a Gesellschaft]]) a že růst počtu obyv. ve městech vede k posilování účelových skupin a naopak k zániku lokálních komunit, k posilování role asociativních vztahů, které jsou neosobní, povrchní a přechodné, k růstu významu nepřímých komunikací a informací. Podle těchto názorů soc. soudržnost spočívá spíše na rozmanitosti a komplementaritě než na stejnorodosti a ''u.'' snižuje význam vztahů charakteristických pro primární skupiny a zvyšuje význam vztahů sekundárních. V duchu ''G. Simmela'' se zdůrazňovalo, že obyvatelé měst, zejm. velkých, se stávají anonymní, izolovaní, relativističtí, sekularizovaní, racionální a rafinovaní. Kritikové (např. ''H. J. Gans'') poukázali na to, že to je spíše obraz průmyslově-městské společnosti než města. Rozdíly mezi způsobem života v jednotlivých typech sídel lze interpretovat jako důsledky příslušnosti k jednotlivým soc. vrstvám a skupinám a fázi životního cyklu. To platí zejm. o společnostech vysoce urbanizovaných, ve kterých téměř všichni lidé žijí v městském prostředí. ''U.'' jako příčina změn chování a motivací lidí se v současné [[sociologie města|sociologii města]] proto chápe jako činitel komplementární a slábnoucí.

<div class="translations">
urbanization
urbanisation
Verstädterung
urbanizzazione
</div>

Literatura: ''Castells, M.'': La question urbain. Paris 1972; ''Gans, H. J.'': Urbanism and Suburbanism as Ways of Life: A Re-evaluation of Definitions. In: ''Rose, A. M.'' ed.: Human Behavior and Social Processes. Boston, Mass. 1962; ''Hampl, M.'': Hierarchie reality a studium sociálně geografických systémů. Praha 1989; ''Lampard, E. E.'': Historical Aspects of Urbanization. New York 1965; ''Musil, J.'': Urbanizace v socialistických zemích. Praha 1977; ''Pahl, R. E.'' – ''Flynn, R.'' – ''Buck, N. H.'': Structures and Processes of Urban Life. London 1983; ''Pivovarov, J. L.'': Sovremennaja Urbanizacija. Moskva 1976; ''Ziólkowski, J.'': Urbanizacja, miasto, osiedle. Warszawa 1965.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Musil Jiří|Jiří Musil]]'' 
[[Kategorie:Aut: Musil Jiří]]
[[Kategorie:Terminologie/sociálně ekologické a geografické dimenze, město a vesnice]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 16: / Řádek 16: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Castells, M.'': La question urbain. Paris 1972; ''Gans, H. J.'': Urbanism and Suburbanism as Ways of Life: A Re-evaluation of Definitions. In: ''Rose, A. M.'' ed.: Human Behavior and Social Processes. Boston, Mass. 1962; ''Hampl, M.'': Hierarchie reality a studium sociálně geografických systémů. Praha 1989; ''Lampard, E. E.'': Historical Aspects of Urbanization. New York 1965; ''Musil, J.'': Urbanizace v socialistických zemích. Praha 1977; ''Pahl, R. E.'' – ''Flynn, R.'' – ''Buck, N. H.'': Structures and Processes of Urban Life. London 1983; ''Pivovarov, J. L.'': Sovremennaja Urbanizacija. Moskva 1976; ''Ziólkowski, J.'': Urbanizacja, miasto, osiedle. Warszawa 1965.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Musil Jiří|Jiří Musil]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Musil Jiří|Jiří Musil]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Musil Jiří]]
 [[Kategorie:Terminologie/sociálně ekologické a geografické dimenze, město a vesnice]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Urbanizace - Historie editací

ZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo urbanizace v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server