Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:03:58Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:57:30Z

import na produkční server

Nová stránka

utilitarismus – (z fr. utilité = užitek, prospěch, to z lat. utilis = schopný, vhodný, potřebný) – etická teorie, jejíž ústřední kategorií je ''užitek'' a jejíž vznik a rozšíření jsou vázány převážně na anglosaskou jazykovou oblast. Mravním kritériem jednání je podle ''u.'' jeho užitečnost při vytváření [[štěstí]], to znamená, že eticky význ. není motiv nebo úmysl, ale čin a jeho výsledek. Zákl. orientace ''u.'' je hédonistická, cílem je obecné blaho vyjádřené formulí „největší štěstí pro všechny“ (greatest happiness of all), kterou poprvé vyslovil ''R. Cumberland'' (''De legibus naturae'', 1672) a která je obvykle připisována ''J. Benthamovi'', klasikovi ''u.'' (''Cummberland'' vychází ještě z předpokladu lidem vrozeného [[altruismus|altruismu]]). Klasický ''u.'' ''J. Benthama'' (''On the Principles of Morals and Legislation'', 1789, a ''Deontology or the Science of Morality'', 1834) staví na víře v obecný egoismus a jeho afirmaci. ''Benthamův'' [[hédonismus]] je psychol. založen na zkoumání pocitů slasti a strasti, jejich srovnávání a vzájemném měření, jehož výsledkem je „katalog slastí a strastí“. Z etického ''u.'' vyvozuje však ''Bentham'' právní a polit. konsekvence, podobně jako ''A. Smith'' vyvozuje ekon. konsekvence. ''Benthamovo'' kvant. pojetí ''u.'' se u jeho žáka ''J. S. Milla'' mění v kval. pojetí v tom smyslu, že koncepce [[blaženost|blaženosti]], libosti a utrpení se výrazně hierarchizuje. ''Mill'' diferencuje blaho na nižší a vyšší a klade důraz na duchovní požitky. I tyto jsou ovšem založeny empir., na zkušenosti a soudu vybraných jedinců. Spíše než věd. teorií je ''u.'' pro ''Milla'' „uměním žít“, které chápe jako jednotu [[morálka|morálky]], [[politika|politiky]] a estetiky. Kult duchovních požitků vedl ''Milla'' k ideálu člověka, který vlastně již překračuje vzor konsekventních hédoniků. Stanovisko „zdravého egoismu“ ilustruje těsnou blízkost ''u.'' s [[liberalismus|liberalismem]] (''J. S. Mill'' bývá pokládán za autora novodobé formy liberalismu). K ''u.'' se dále řadí ''H. Sidgwick'' (''The Methods of Ethics'', 1874), ''G. E. Moore'' (''Principia Ethica'', 1903) a další autoři. Principy ''u.'' kromě toho působí v teoriích [[stát sociální|sociálního státu]] (welfare state).

<div class="translations">
utilitarianism
utilitarisme
Utilitarismus
utilitarismo
</div>

Literatura: ''Albee, E.'': A History of English Utilitarianism. London 1901; ''Lyons, D.'': Forms and Limits of Utilitarianism. Oxford 1965; ''Moore, G.E.'': Principia Ethica. London 1903; ''Plamenatz, J.'': The English Utilitarians. Oxford 1949; ''Quinton, A.'': Utilitarian Ethics. London 1973; ''Stephen, L.'': The English Utilitarians, I – III. London 1912.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Havelková Hana|Hana Havelková]]'' 
[[Kategorie:Aut: Havelková Hana]]
[[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Albee, E.'': A History of English Utilitarianism. London 1901; ''Lyons, D.'': Forms and Limits of Utilitarianism. Oxford 1965; ''Moore, G.E.'': Principia Ethica. London 1903; ''Plamenatz, J.'': The English Utilitarians. Oxford 1949; ''Quinton, A.'': Utilitarian Ethics. London 1973; ''Stephen, L.'': The English Utilitarians, I – III. London 1912.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Havelková Hana|Hana Havelková]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Havelková Hana|Hana Havelková]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Havelková Hana]]
 [[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Utilitarismus - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server