ZRN v 9. 3. 2018, 09:19

2018-03-09T09:19:27Z

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:04:02Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:57:41Z

import na produkční server

Nová stránka

výběr kvótní – (z angl. quota = povolené, přípustné nebo požadované množství, slovo lat. původu) – jeden ze způsobů získání [[soubor výběrový|výběrového souboru]] při statist. šetření. Zákl. idea ''v.k.'' spočívá v předpokladu, že shoda složení výběrového souboru se [[soubor základní|souborem základním]] z hlediska vybraných identifikačních znaků zajistí také shodu statist. rozdělení ostatních [[znak|znaků]], které tvoří předmět zjišťování. Při ''v.k.'' je nutno nejprve vytvořit [[model statistický|statistický model]] výběrového souboru, který stanoví složení tohoto souboru z hlediska identifikačních znaků, pro něž se v tomto případě užívá označení ''kvótní znaky''. Volba kvótních znaků nemá přesná pravidla a záleží zejm. na dostupnosti údajů o složení zákl. souboru. Obecně se doporučuje, aby použité kvótní znaky byly co nejméně statist. závislé (viz [[závislost statistická]]) a v terénu snadno zjistitelné. V s-gických šetřeních se nejčastěji užívá [[pohlaví]], [[věk]] a věkové skupiny a různé charakteristiky ekon. aktivity nebo [[status|statusu]]. Model výběrového souboru se zpravidla vytváří tak, aby byl miniaturou zákl. souboru – proto se někdy pro ''v.k.'' užívá označení ''metoda dokonalého průřezu''. Celkový počet [[respondent|respondentů]] se při ''v.k.'' určuje intuitivně, většinou na základě paralely s náhodným výběrem (viz [[výběr pravděpodobnostní]]). Poté jsou jednotlivým [[tazatel|tazatelům]] stanoveny počty výběrových jednotek (osob), které mají být vybrány, a ''kvóty'', tzn. požadované složení skupiny jimi vybraných osob z hlediska kvótních znaků. Je-li pro stanovení kvót použit každý kvótní znak samostatně (nezávisle na ostatních kvótních znacích), hovoří se o jednoduchých kvótách, v opačném případě o kvótách vázaných. Současně bývají tazatelům uložena ještě jiná omezení, která mají zmenšit jejich subjektivní vliv na výběr respondentů (např. nedotazovat se známých, nevybírat 2 osoby v témž domě apod.).

Metoda ''v.k.'' byla poprvé použita v polovině 30. l. v USA. Odtud se do češtiny přenesl i její název. ''V.k.'' je v s-gických šetřeních užíván zejm. pro svou org. jednoduchost, nižší náklady, rychlost provedení a malou náročnost na podklady pro plánování výběru. Na druhé straně má tento postup řadu nevýhod, z nichž nejdůležitější jsou subjektivní vliv tazatelů na složení výběrového souboru a absence záruk [[reprezentativita|reprezentativity]] výběrového souboru z jiných hledisek, než určují bezprostředně kvótní znaky. ''[[Zich František|F. Zich]]'' z tohoto důvodu hovoří o ''v.k.'' jako o postupu kvazireprezentativním, při němž není zaručena statist., ale pouze „logická“ shoda mezi výběrovým a zákl. souborem. ''L. Kish'' řadí ''v.k.'' do třídy výběrů úsudkových, záměrných. Jsou známy případy, kdy se pomocí ''v.k.'' podařilo velmi přesně předpovědět výsledky voleb, v některých případech však tato metoda naprosto selhala (např. při pokusu o předpověď volebních výsledků v USA v r. 1948). Její kritickou analýzou a srovnáním s náhodným výběrem se zabývali převážně specialisté v oboru [[výzkum veřejného mínění|výzkumu veřejného mínění]] a [[výzkum trhu|výzkumu trhu]], např. ''C. A. Moser'', ''A. Stuart'', ''F. F. Stephan'', ''P. J. McCarthy''. Daleko menší pozornost je ''v.k.'' věnována ve statist. literatuře. Statistikové oprávněně upozorňují, že ''v.k.'' neumožňuje zdůvodnit používání jednotlivých statist. postupů analýzy dat. Někteří statistikové srovnávají ''v.k.'' se [[výběr stratifikovaný|stratifikovaným výběrem]], za zásadní odlišnost ovšem považují, že při ''v.k.'' jsou pravděpodobnosti vybrání určité jednotky známé. ''L. Kish'' považuje ''v.k.'' spíše za uměl. výtvor než za věd. metodu a upozorňuje, že pro jeho provádění nejsou obecně přijata žádná pravidla. Přes tyto oprávněné výhrady je ''v.k.'' i nadále poměrně často používán a mnozí autoři soudí, že např. při zkoumání veř. mínění poskytuje uspokojivé výsledky. Z dlouhodobého hlediska je však v s-gických šetřeních patrný přechod od ''v.k.'' k jiným postupům.

<div class="translations">
quota sampling
échantillon constitué par la méthode des quotas
Quoten-Sample
campionamento per quote
</div>

Literatura: ''Kish, L.'': Survey Sampling. New York 1965; ''Řehák, J.'': Kvótní výběr. ''Sociologický'' časopis, 1979, č. 6.; ''Stephan, F. F.'' – ''McCarthy, P. J.'': Sampling Opinions. New York 1958.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Herzmann Jan|Jan Herzmann]]'' 
[[Kategorie:Aut: Herzmann Jan]]
[[Kategorie:Metodologie/matematicko-statistické metody v sociologii]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 </div>
-<span class="section_title">Literatura:</span> ''Kish, L.'': Survey Sampling. New York 1965; ''Řehák, J.'': Kvótní výběr. ''Sociologický'' časopis, 1979, č. 6.; ''Stephan, F. F.'' – ''McCarthy, P. J.'': Sampling Opinions. New York 1958.
+<span class="section_title">Literatura:</span> ''Kish, L.'': Survey Sampling. New York 1965; ''Řehák, J.'': Kvótní výběr. ''Sociologický časopis'', 1979, č. 6.; ''Stephan, F. F.'' – ''McCarthy, P. J.'': Sampling Opinions. New York 1958.
 ''[[:Kategorie:Aut: Herzmann Jan|Jan Herzmann]]''<br />

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Kish, L.'': Survey Sampling. New York 1965; ''Řehák, J.'': Kvótní výběr. ''Sociologický'' časopis, 1979, č. 6.; ''Stephan, F. F.'' – ''McCarthy, P. J.'': Sampling Opinions. New York 1958.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Herzmann Jan|Jan Herzmann]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Herzmann Jan|Jan Herzmann]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Herzmann Jan]]
 [[Kategorie:Metodologie/matematicko-statistické metody v sociologii]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Výběr kvótní - Historie editací

ZRN v 9. 3. 2018, 09:19

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server