Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:04:00Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:57:37Z

import na produkční server

Nová stránka

vesnice – zákl. sídlištní jednotka ve venkovském prostoru, která jako správní celek je nazývána ''venkovskou obcí'' a vymezena max. počtem obyv. (hranice se většinou pohybuje mezi 2 až 5 tis. obyv.), z hlediska s-gického je důležitou součástí soc. struktury, specif. [[komunita|komunitou]]. Podle ''[[Bláha Inocenc Arnošt|I. A. Bláhy]]'' lze ''v.'' definovat jako živý soc. organismus s vlastní hmotnou a duchovní kulturou a funkcemi. Konkrétní podoba dnešní ''v.'', resp. ''vesnické komunity'', je ovlivněna dlouhodobým vývojem. ''V.'' vznikla [[revoluce neolitická|neolitickou revolucí]], pro niž je typický přechod od přisvojovacího k výr. hospodářství, a tedy i k zakládání trvalých sídel jako skupin [[usedlost|usedlostí]]. První osady vesnického typu jsou známy v oblastech s příznivými přír. podmínkami (Přední Asie, Dálný východ, Střední Amerika, pak jihových. Evropa – Balkán, Podunají, Karpatská kotlina), později se rozšířily do střední Evropy. Zakládání nových osad a rozvoj ''v.'' je spojen s růstem [[rod|rodů]], který je naopak podporovaný trvalým osídlováním. V období rozkladu rodové společnosti (1. tis. př. n. l.) se původní rodové obce mění ve vesnické sousedské [[občina|občiny]] s větším počtem obyv., kde ztrácí původní velký význam [[příbuzenství]], půda se zčásti dostává do skutečné držby osadníků, zemědělců a řemeslníků (přičemž vlastníkem je panovník, šlechta, církev, města), v organizaci a řízení vesnického společenství hraje velkou roli [[církev]] a dělba práce zajišťuje hosp. a kult. soběstačnost. Feudální panství se skládala z poddanských ''v.'' tohoto typu (viz [[poddanství]]). Vývojem dělby práce docházelo postupně k oddělování řemeslné výroby a k průniku peněžního hospodářství na ''v.'' Ve 12.–15. st. vzniká na ''v.'' instituce rychtářství s nižší soudní a správní pravomocí. Ve větších ''v.'' se zakládají školy. ''V.'' si zachovávají kompaktní soc. strukturu, výrobu pro vlastní spotřebu a jsou samostatným, uzavřeným celkem, relativně izolovaným od ostatního světa. Taková vesnická společenství byla rozšířena v Evropě, Asii a dodnes lze jejich stopy najít v rozvojových státech Jižní Ameriky, Afriky a Asie (do minulého st. i v Evropě, např. srbská zádruha, ruská občina).

Průnik kapitalismu na venkov znamenal koncentraci zemědělské výroby, vtahování rolníka na trh, diferenciaci soc. struktury ''v.'' Narušil uzavřenost a homogenitu ''v.'' i pronikáním polit. a kult. vlivů města, jeho [[vzor kulturní|kulturních vzorů]]. Vzrůstající rozmanitost soc. struktury ''v.'' a zvyšování počtu obyvatel dojíždějících za prací do měst podstatně ovlivňují ekon., soc., polit. i kult. život ''v.'' Proměny současné ''v.'' směřují ke stírání tradičních rozdílů mezi městem a venkovem v životní úrovni a životním způsobu. Mezi původní charakteristiky vesnického společenství patří pevná instituce [[vlastnictví]] a svazek s [[půda|půdou]], relativní kult. izolovanost, [[tradicionalismus]], silná spol. kontrola a zvl. postavení [[rodina|rodiny]] dané její zdvojenou funkcí v [[hospodářství rodinné zemědělské|zemědělském rodinném hospodářství]]. Dnes se tyto rysy v čisté podobě vyskytují jen zřídka. Instituty města a průmyslu vrůstají do vesnického společenství působením hromadných sdělovacích prostředků, transferem kultury, rozšiřováním průmyslových forem organizace a metod práce v zemědělských podnicích, rozšiřováním účasti občanů ''v.'' v jiných spol. seskupeních mimo vlastní ''v.'' atp. V souvislosti s tím dochází ke změnám činností venkovského obyv. i jejich životního stylu, jejich postojů, stereotypů, systému hodnot. Procesy [[urbanizace]] venkova a industrializace zemědělské výroby s sebou přinesly i negativní dopady na [[prostředí životní|životní prostředí]]. Ze s-gického hlediska se ''v.'' zabývá ''sociologie vesnice'', prakticky se překrývající se [[sociologie venkova|sociologií venkova]] a [[sociologie zemědělství|sociologií zemědělství]].

<div class="translations">
village
village
Dorf
villaggio
</div>

Literatura: ''Czarnowski, S.'': Podlože ruchu chlopskiego. Warszawa 1959; ''Maine, H. S.'': Village Communities in the East and West. 1895; ''Rubík, I.'': Jaká bude naše vesnice. Praha 1963; ''Stanek, I.'': Agrární modely v soudobém světě. Praha 1966; ''Tauber, J.'': Kdo žije na vesnici. České Budějovice 1965; ''Tauber, J.'': Problémy, úkoly a metody studia sociálního rozvoje vesnice a zemědělství. Praha 1962; viz též [[sociologie venkova]], [[venkov]].

-- ''[[:Kategorie:Aut: Hudečková Helena|Helena Hudečková]]'' 
[[Kategorie:Aut: Hudečková Helena]]
[[Kategorie:Terminologie/sociálně ekologické a geografické dimenze, město a vesnice]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 12: / Řádek 12: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Czarnowski, S.'': Podlože ruchu chlopskiego. Warszawa 1959; ''Maine, H. S.'': Village Communities in the East and West. 1895; ''Rubík, I.'': Jaká bude naše vesnice. Praha 1963; ''Stanek, I.'': Agrární modely v soudobém světě. Praha 1966; ''Tauber, J.'': Kdo žije na vesnici. České Budějovice 1965; ''Tauber, J.'': Problémy, úkoly a metody studia sociálního rozvoje vesnice a zemědělství. Praha 1962; viz též [[sociologie venkova]], [[venkov]].
--- ''[[:Kategorie:Aut: Hudečková Helena|Helena Hudečková]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Hudečková Helena|Helena Hudečková]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Hudečková Helena]]
 [[Kategorie:Terminologie/sociálně ekologické a geografické dimenze, město a vesnice]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Vesnice - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server