Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:04:06Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:57:51Z

import na produkční server

Nová stránka

zákon – kodifikovaná [[norma]], pravidlo jednání závazné v rámci určitého oboru platnosti nebo též obecně závazný morální princip, jehož nedodržení je spjato s neformálními [[sankce|sankcemi]]. ''Z.'' se vztahuje k zákl. opakujícím se procesům, nezávislým na pozorovateli. Logickými ''z.'' jsou výroky matematiky a logiky, které jsou pravdivé bez ohledu na zkušenost. V podstatě je ''z.'' vždy chápán jako něco objektivního, působícího nezávisle na jedinci či skupině, kteří se musí podřizovat. Jako symbol státně uznávaného řádu vyjadřuje ''z.'' povinnost, jejíž legitimnost ale není dána pouze státním rozkazem, nýbrž i životní praxí dané pospolitosti (mravními imperativy, mravy, obyčeji apod.). V počátcích všech kultur bývá ''z.'' odvozován od mytického či božského zákonodárce. Ve zcela obecném smyslu bývá ztotožňován s [[řád|řádem]]. Do přír. věd byl pojem ''z.'' přenesen na počátku novověku (''Galileo Galilei'', ''J. Kepler'' a ''I. Newton''). Poznání ''z.'' je synonymem pravdivého poznání. Pojem ''z.'' se začal postupně aplikovat i v oblasti hosp. a spol. jevů a na výklad dějin, byly formulovány tzv. [[zákony populační|populační zákony]]. Extrémním kladením důrazu na ''z.'' se vyznačuje tzv. přírodovědný redukcionalismus. ''F. Quesney'' a [[fyziokratismus]] spojovali s myšlenkou zákonitého vývoje hospodářství a společnosti optimistickou vizi vývoje k všeobecnému blahobytu. ''A. Smith'' usiloval o nalezení „přírodního“, „přirozeného“ ''z.'' hospodářství, jehož základem je teorie mzdy, která se měla projevovat jako přír. zákonitá nutnost. ''K. Marx'' položil základy k nauce o ''z.'' hist. vývoje. ''L. A. J. Quételet'' předpokládal, že ''z.'' ovlivňují vůli a jednání člověka a lze je popsat v [[fyzika sociální|sociální fyzice]] s využitím poznatků statistiky. V počátcích s-gie najdeme myšlenku, že soc. ''z.'' podléhají hist. změnám, a pokud mají být chápány nezávisle na čase a prostoru, mohou platit jen v nejobecnější a tudíž bezobsažné podobě (''A. Comte'', ''É. Durkheim'', ''G. Le Bon''). Pojem ''z.'' se v s-gii používá také ve smyslu ''nomologické hypotézy'' vymezující souvislost událostí vystupujících za určitých podmínek. Je-li platnost ''z.'' ohraničená, např. platí-li jen pro určité kultury či epochy, hovoří se o quazi zákonu (''H. Albert''). [[verifikace|Verifikace]] platnosti teor. vymezených ''z.'' je hlavním cílem empir. věd. V současných koncepcích se rozlišují vývojové a strukturální ''z.'' Vývojové ''z.'' jsou nutné, všeobecné, podstatné souvislosti mezi jednotlivými momenty pohybu nebo etapami vývoje materiálních systémů závisejících na čase. Strukturální ''z.'' jsou nutné, všeobecné, podstatné souvislosti mezi prvky struktur vztahujících se k třídám a systémům a neuvažujících explicitně moment časové závislosti.

<div class="translations">
law
loi
Gesetz
legge
</div>

Literatura: ''Nagel, E.'': The Structure of Science. London 1961; ''Opp, K. D.'': Methodologie der Sozialwissenschaften. Hamburg 1970; ''Popper, K.'': The Logic of Scientific Discovery. London 1959.

-- ''[[:Kategorie:Aut: Mucha Ivan|Ivan Mucha]]'' 
[[Kategorie:Aut: Mucha Ivan]]
[[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]]
[[Kategorie:VSgS]]

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 <span class="section_title">Literatura:</span> ''Nagel, E.'': The Structure of Science. London 1961; ''Opp, K. D.'': Methodologie der Sozialwissenschaften. Hamburg 1970; ''Popper, K.'': The Logic of Scientific Discovery. London 1959.
--- ''[[:Kategorie:Aut: Mucha Ivan|Ivan Mucha]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Mucha Ivan|Ivan Mucha]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Mucha Ivan]]
 [[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]]
 [[Kategorie:VSgS]]

Zákon - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server