Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

2017-12-11T16:04:39Z

finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server

2017-12-10T16:58:47Z

import na produkční server

Nová stránka

Ziegler Heinz Otto

<time datetime="1903-03-11">11. března 1903</time> v Praze
 <time datetime="1944-05-04">4. května 1944</time> na neznámém místě v Německu

Pocházel ze středostavovské židovské rodiny, po maturitě na německém gymnáziu v Praze odešel studovat společenské vědy do Heidelbergu (Dr. 1925). V roce 1927 se habilitoval ze sociologie ve Frankfurtu nad Mohanem, po nacistickém převratu se však kvůli svému židovskému původu i protinacistickým názorům vrátil do Československa. V Praze dosáhl přenesení své docentury na fakultu právních a státních věd Německé univerzity (1934), jeho přednášky však zůstaly okrajové. Přispíval rovněž do časopisu ''Volk und Führung''. V roce 1939 emigroval do Velké Británie a vstoupil do RAF, jeho letadlo bylo sestřeleno nad Německem.

Zieglerovy rané časopisecké studie i první významné knižní dílo (''Moderní národ'', 1932) jsou věnovány problematice ideologií, zejména ve vztahu k národu a nacionalismu. Odmítal marxistickou představu ideologií jako „nadstavby“, považoval je za konstitutivní součást sociální reality, kterou samy (spolu)tvoří tím, že spolu s členstvím v sociálních skupinách determinují hodnoty i jednání člověka. Úspěch jednotlivých ideologií i dalších sociálních činitelů, respektive jejich kombinace, je přitom podle Zieglera teoreticky nepredikovatelný, je nutno jej zkoumat empirickými prostředky, přičemž v návaznosti na Webera zdůraznil nehodnotící charakter takovéto analýzy. V případě nacionalismu Ziegler odmítal primordialistické pojetí národa, zdůrazňoval jeho zrod v moderní epoše (zatímco „národnost“ (''Volkstum'') ve smyslu etnicity, místní a kulturní blízkosti mohla existovat vždy), přičemž „národ je ideologie legitimizující současný stát“. V ''Moderním národě'' podrobně zkoumal všechny starší přístupy k této otázce, ukazoval jejich historickou podmíněnost a vztah k celospolečenskému chápání této kategorie; mezi konkrétními příklady se objevuje i zrod českého nacionalismu v revolučním roce 1848, kdy ukazoval převahu nacionalistického principu nad principem politického liberalismu. Obecně soudil, že existuje protiklad mezi liberalistickým individualismem a nacionalistickým kolektivismem, který je diktátem státu nad jednotlivcem a i v mezinárodním měřítku hrozí ztrátou celospolečenské odpovědnosti ve prospěch partikulárních zájmů a následným chaosem.

Na tyto úvahy Ziegler navázal v kratším spise ''Autoritářský, nebo totální stát'' (1932), který je rozborem aktuální evropské politiky, jež podle Zieglera vedla k nápadnému snižování významu demokratických hodnot ve prospěch různě definované autoritativní vlády odborníků či korporací. Po vzoru Carla Schmitta sám tento proces nevnímal negativně, neboť podle jeho názoru snižoval negativní jevy spojené s demokracií ovládanou soupeřením politických stran a umožňoval prosazení expertního řízení společnosti, kritický byl nicméně k některým jeho konkrétním podobám. Zatímco na fašistických a dalších korporativistických režimech spatřoval pozitiva, rozhodně odmítl německý nacionální socialismus či sovětský komunismus, především kvůli jejich totalitním tendencím, neumožňujícím korekce prostřednictvím politické či intelektuální opozice.

Ještě jako frankfurtský vyučující Ziegler výrazně ovlivnil člena pražské sociologické školy Jana [[Mertl Jan|Mertla]], jehož byl v roce 1928–29 studijním vedoucím; [[Mertl Jan|Mertl]] potom usiloval o seznámení českého akademického prostředí s jeho dílem, přeložil několik Zieglerových statí a ve svých vlastních dílech rozebíral jeho přístupy. S touto výjimkou, která ovšem nevedla k širší recepci jeho díla, zůstal Ziegler českými společenskými vědci ignorován. Recenze, natož výraznějšího ohlasu se překvapivě nedočkalo ani jeho poslední knižní dílo věnované profesní a sociální struktuře československé společnosti (1936). Tento nezájem pokračoval i po druhé světové válce, asi i kvůli tehdejší ostrakizaci Jana [[Mertl Jan|Mertla]], zatímco ve světovém měřítku byl Ziegler považován za jednoho z významných autorů sociologie ideologií, nacionalismu i politiky.

Knihy: ''Die moderne Nation: Ein Beitrag zur politischen Soziologie'' (J. C. B. Mohr, Tübingen 1931); ''Autoritärer oder totaler Staat'' (J. C. B. Mohr, Tübingen 1932); ''Die berufliche und soziale Gliederung der Bevölkerung in der Tschechoslowakei'' (R. M. Rohrer, Brünn 1936).

Studie: Ideologienlehre (''Archiv für Sozialwissenschaften und Sozialpolitik'' 1927); Současné úkoly empirické sociologie (''Parlament'' 1928/29); Zur Souveränität der Nation (''Soziologische Studien'' 1930); Das neue Gesicht der Nationalitätenfrage in Europa (''Außenpolitische Studien'' 1930); Krise parlamentní demokracie a dnešní německá státověda (''Sociální problémy'' 1931); Dnešní společnost a staré ústavní formy (''Sociální problémy'' 1934); Methodenfragen zu einer Lebensnäheren Berufs- und Sozialstatistik (''Rechts- und staatswissenschaftliche Abhandlungen'' 1936).

Příspěvky ve sbornících: Demokratie und Nationalitätenstaat (''Oskar Engländer: Festschrift zur Feier des Geburtstages''. R. M. Rohrer, Brünn 1936).

-- ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]'' 
[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.]]
[[Kategorie:SCSg]]

@@ Řádek 18: / Řádek 18: @@
 <span class="section_title">Příspěvky ve sbornících:</span> Demokratie und Nationalitätenstaat (''Oskar Engländer: Festschrift zur Feier des Geburtstages''. R. M. Rohrer, Brünn 1936).
--- ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />
+''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />
 [[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.]]
 [[Kategorie:SCSg]]

Ziegler Heinz Otto - Historie editací

Admin: finalizován tvar zápisu autorů hesel

Admin: import na produkční server