Ústav pro sociální a hospodářskou výchovu ČSS: Porovnání verzí
(import na produkční server) |
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel) |
||
| Řádek 3: | Řádek 3: | ||
Spolu se [[Sociologický ústav ČSS|Sociologickým ústavem ČSS]] byl v roce 1941 Českou sociologickou společností zřízen Ústav pro sociální a hospodářskou výchovu; navazoval přitom na někdejší pedagogický odbor [[Masarykova sociologická společnost|Masarykovy sociologické společnosti]]. Jeho předsedou se stal Václav [[Verunáč Václav|Verunáč]], tajemníkem J. Frohmann a později J. Šímová; [[Verunáč Václav|Verunáč]] se svého předsednictví vzdal po řadě konfliktů s Jaroslavem Šímou a jeho manželkou v roce 1944. Ústav sídlil v sídle České sociologické společnosti ve Vladislavově ulici 15, zrušen byl v roce 1946. Tento ústav především organizoval přednáškovou činnost ve školách a veřejné přednášky pro zájemce o sociální vědy, organizoval i vzdělávací kurzy pro sociální pracovníky a pracovnice, které měly v letech 1943–45 několik stovek frekventantů. V letech 1943–44 byly připravovány přednáškové cykly základů sociologie, sociální patologie, sociální a individuální psychologie, umění a společnosti, společnosti a kultury Japonska a Argentiny, sociální ekonomie, sociologie práva a sociologie náboženství (vždy po dvaceti hodinách), které měly suplovat akademickou výuku sociologie. Jen v některých případech se je však podařilo realizovat, celkově měly něco přes tisíc frekventantů. Bezprostředně po skončení války se v tematice přednášek začal výrazněji objevovat marxismus, především dílem už předválečného marxisty Ludvíka [[Svoboda Ludvík|Svobody]], později také Karla [[Galla Karel|Gally]]; jako přednášející byl zván např. Arnošt Kolman. | Spolu se [[Sociologický ústav ČSS|Sociologickým ústavem ČSS]] byl v roce 1941 Českou sociologickou společností zřízen Ústav pro sociální a hospodářskou výchovu; navazoval přitom na někdejší pedagogický odbor [[Masarykova sociologická společnost|Masarykovy sociologické společnosti]]. Jeho předsedou se stal Václav [[Verunáč Václav|Verunáč]], tajemníkem J. Frohmann a později J. Šímová; [[Verunáč Václav|Verunáč]] se svého předsednictví vzdal po řadě konfliktů s Jaroslavem Šímou a jeho manželkou v roce 1944. Ústav sídlil v sídle České sociologické společnosti ve Vladislavově ulici 15, zrušen byl v roce 1946. Tento ústav především organizoval přednáškovou činnost ve školách a veřejné přednášky pro zájemce o sociální vědy, organizoval i vzdělávací kurzy pro sociální pracovníky a pracovnice, které měly v letech 1943–45 několik stovek frekventantů. V letech 1943–44 byly připravovány přednáškové cykly základů sociologie, sociální patologie, sociální a individuální psychologie, umění a společnosti, společnosti a kultury Japonska a Argentiny, sociální ekonomie, sociologie práva a sociologie náboženství (vždy po dvaceti hodinách), které měly suplovat akademickou výuku sociologie. Jen v některých případech se je však podařilo realizovat, celkově měly něco přes tisíc frekventantů. Bezprostředně po skončení války se v tematice přednášek začal výrazněji objevovat marxismus, především dílem už předválečného marxisty Ludvíka [[Svoboda Ludvík|Svobody]], později také Karla [[Galla Karel|Gally]]; jako přednášející byl zván např. Arnošt Kolman. | ||
| − | + | ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br /> | |
[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.]] | [[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.]] | ||
[[Kategorie:Státní a veřejné výzkumné instituce ]] | [[Kategorie:Státní a veřejné výzkumné instituce ]] | ||
[[Kategorie:SIZCSg]] | [[Kategorie:SIZCSg]] | ||
Aktuální verze z 11. 12. 2017, 18:04
Ústav pro sociální a hospodářskou výchovu ČSS (1941–1946)
Spolu se Sociologickým ústavem ČSS byl v roce 1941 Českou sociologickou společností zřízen Ústav pro sociální a hospodářskou výchovu; navazoval přitom na někdejší pedagogický odbor Masarykovy sociologické společnosti. Jeho předsedou se stal Václav Verunáč, tajemníkem J. Frohmann a později J. Šímová; Verunáč se svého předsednictví vzdal po řadě konfliktů s Jaroslavem Šímou a jeho manželkou v roce 1944. Ústav sídlil v sídle České sociologické společnosti ve Vladislavově ulici 15, zrušen byl v roce 1946. Tento ústav především organizoval přednáškovou činnost ve školách a veřejné přednášky pro zájemce o sociální vědy, organizoval i vzdělávací kurzy pro sociální pracovníky a pracovnice, které měly v letech 1943–45 několik stovek frekventantů. V letech 1943–44 byly připravovány přednáškové cykly základů sociologie, sociální patologie, sociální a individuální psychologie, umění a společnosti, společnosti a kultury Japonska a Argentiny, sociální ekonomie, sociologie práva a sociologie náboženství (vždy po dvaceti hodinách), které měly suplovat akademickou výuku sociologie. Jen v některých případech se je však podařilo realizovat, celkově měly něco přes tisíc frekventantů. Bezprostředně po skončení války se v tematice přednášek začal výrazněji objevovat marxismus, především dílem už předválečného marxisty Ludvíka Svobody, později také Karla Gally; jako přednášející byl zván např. Arnošt Kolman.