Československý ústav pro výzkum veřejného mínění: Porovnání verzí

(import na produkční server)
 
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
 
Řádek 9: Řádek 9:
 
Čeněk Adamec: ''Počátky výzkumu veřejného mínění v českých zemích''. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Praha 1996.
 
Čeněk Adamec: ''Počátky výzkumu veřejného mínění v českých zemích''. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Praha 1996.
  
-- ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />
+
''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br />
 
[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.]]
 
[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.]]
 
[[Kategorie:Státní a veřejné výzkumné instituce ]]
 
[[Kategorie:Státní a veřejné výzkumné instituce ]]
 
[[Kategorie:SIZCSg]]
 
[[Kategorie:SIZCSg]]

Aktuální verze z 11. 12. 2017, 17:04

Československý ústav pro výzkum veřejného mínění (1946–1950)

Československý ústav pro výzkum veřejného mínění byl založen v roce 1946 při tehdejším ministerstvu informací, u jeho zrodu stál přednosta odboru ministerstva informací Josef Kopta a badatelé Bohuš Pospíšil a Čeněk Adamec. K založení Československého ústavu pro výzkum veřejného mínění mělo původně dojít na základě zvláštního zákona a mělo jít o nezávislou organizaci, od těchto plánů však bylo upuštěno. Rovněž „československost“ zůstala jen v názvu organizace, která se po celou dobu své existence věnovala pouze českým zemím; předpokládané paralelní bratislavské pracoviště nikdy nevzniklo. Ústav sídlil v prostorách ministerstva informací a z jeho rozpočtu byl také financován.

Ústav vycházel z metodiky Gallupových výzkumů veřejného mínění, s nimiž se Čeněk Adamec seznámil během svého válečného pobytu ve Spojeném království (britská organizace Mass Observation), vybudoval dvě relativně rozsáhlé tazatelské sítě a snažil se o nezávislý vědecký, případně i marketingový výzkum. Nejvíce rezonujícím tématem samozřejmě byly politické preference, proto byla snaha o rovnoměrné zastoupení tazatelů různé politické příslušnosti (výzkum byl prováděn prostřednictvím rozhovorů na základě krátkého dotazníku, proto se i při uplatňování kvótního výběru předpokládalo, že respondenti mohou být ovlivněni názory tazatele), Ústav se však nevyhýbal ani dalším oblastem, včetně výzkumu religiozity. Celkem bylo v letech 1946–47 provedeno nejméně 27 výzkumů veřejného mínění, jejichž výsledky byly vesměs publikovány v ústavním časopise Veřejné mínění. Ústav se ovšem dostal do problémů v souvislosti s komunistickým převratem v únoru 1948, po němž byl personálně obměněn a marginalizován, v posledních dvou letech existence se zaměřoval pouze na politicky a ideologicky „neškodná“ témata (průzkumy trhu, kultury atd.). Jeho zprávy nadále nebyly publikovány a byly označeny jako „důvěrné“ nebo „tajné“. Současně Ústav musel opustit prostory ministerstva informací, několikrát se stěhoval a nakonec skončil v Pštrossově ulici. Zrušen byl v roce 1950 v souvislosti s tažením proti „buržoazní pavědě“ – sociologii, ačkoli podobné výzkumy byly i později (bez širšího společenského vědomí) realizovány na zakázku ÚV KSČ. V roce 1967 na jeho činnost volně navázal Ústav pro výzkum veřejného mínění ČSAV.

Literatura:

Čeněk Adamec: Počátky výzkumu veřejného mínění v českých zemích. Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, Praha 1996.

Zdeněk R. Nešpor