Šetření dotazníkové: Porovnání verzí

(import na produkční server)
 
(Přidána poslední věta Viz též heslo šetření dotazníkové v historickém Malém sociologickém slovníku (1970))
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 10: Řádek 10:
 
<span class="section_title">Literatura:</span> viz [[dotazování]]; [[techniky sběru informací]].
 
<span class="section_title">Literatura:</span> viz [[dotazování]]; [[techniky sběru informací]].
  
-- ''[[:Kategorie:Aut: Dvořák Pavel|Pavel Dvořák]]''<br />
+
''[[:Kategorie:Aut: Dvořák Pavel|Pavel Dvořák]]''<br />
 
[[Kategorie:Aut: Dvořák Pavel]]
 
[[Kategorie:Aut: Dvořák Pavel]]
 
[[Kategorie:Metodologie/metodologie empirického výzkumu]]
 
[[Kategorie:Metodologie/metodologie empirického výzkumu]]
 +
----
 +
<span class="see-also">Viz též heslo [[šetření dotazníkové (MSgS)|šetření dotazníkové]] v historickém [[MSgS|Malém sociologickém slovníku (1970)]]</span>
 
[[Kategorie:VSgS]]
 
[[Kategorie:VSgS]]

Aktuální verze z 10. 11. 2018, 19:18

šetření dotazníkové – jedna ze zákl. s-gických technik sběru informací, postavená na získávání empir. údajů prostřednictvím dotazníku. Tento výzkumný nástroj je v podstatě předtištěným souborem otázek, na něž jsou vyžadovány písemné odpovědi od respondentů. V zásadě může dotazník obsahovat všechny typy otázek, používané při s-gickém dotazování; vzhledem k požadavku samostatného vyplňování respondentem a vzhledem k relativně velkým výběrovým souborům jsou preferovány otázky uzavřené, formulované tak, aby nevyžadovaly přídavné ústní vysvětlení. Pokyny pro respondenty i úvodní vysvětlení smyslu výzk. akce jsou součástí dotazníku. Rozvržení otázek v dotazníku má sledovat myšlenkové postupy respondentů, jimž je dotazník určen. Dotazník má mít také dramaturgickou stavbu, např. vstupní otázky mají být jednoduché, pak má pozvolna narůstat náročnost, ale i zajímavost problému, ke konci má opět náročnost klesat, protože se předpokládá jistá únava z vyplňování. Dramaturgie závisí na charakteru a náročnosti celého šetřeného tématu, na délce dotazníku a na předpokládané úrovni a zaměření vzdělání respondenta, příp. na situačních faktorech. Vhodná výstavba dotazníku příznivě ovlivňuje jeho akceptování a správné vyplnění (tedy návratnost a validitu šetření). Š.d. je značně standardizovanou, formalizovanou a efektivní technikou, umožňující s poměrně nízkými náklady získat větší množství empir. dat od velkého souboru osob. Nevýhody š.d. spočívají v menších možnostech kontroly vlastního procesu dotazování, než jaká je např. u interview. Odpovědi mohou být ovlivněny jinými osobami (např. pracovní skupinou, členy rodiny). Š.d. také klade větší nároky na schopnosti respondenta. Výhodné je shromáždit skupinu dotazovaných a uskutečnit vyplňování pod kontrolou. Š.d. odpovídají určité metody výběru dotazovaných, které ovšem závisí i na velikosti souboru, organizaci výzk. akce apod. (viz šetření výběrová). Š.d. může mít podobu kvazistatist. šetření. Považuje se za vhodné k získávání tzv. tvrdých dat (viz data měkká a tvrdá), ale v zásadě se v příslušné variantě hodí i pro postojové a motivační šetření. U těchto témat bývají v dotazníku zařazeny i projektivní otázky. Operacionalizace výzk. problému a formulace dotazů musí být ale přizpůsobeny danému výzkumnému terénu více než při interview, protože vypadá vylaďovací a explikační pomoc tazatele. Na druhé straně se nemusí počítat s negativním efektem tazatele. Poměrně běžná je kombinace š.d. a interview. Na velkých š.d. je postavena tzv. extenzívní neboli statistická procedura.

questionnaire survey enquete par questionnaire Fragebogenserhebung inchiesta con questionario

Literatura: viz dotazování; techniky sběru informací.

Pavel Dvořák


Viz též heslo šetření dotazníkové v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)