„třetí svět“: Porovnání verzí

(Přidána poslední věta Viz též heslo země rozvojové v historickém Malém sociologickém slovníku (1970))
(Přidána poslední věta Viz též heslo země rozvojové v historickém Malém sociologickém slovníku (1970))
Řádek 13: Řádek 13:
 
[[Kategorie:Aut: Koudelka Ferdinand|Třetí svět]]
 
[[Kategorie:Aut: Koudelka Ferdinand|Třetí svět]]
 
[[Kategorie:Terminologie/etnikum, národ, rasa|Třetí svět]]
 
[[Kategorie:Terminologie/etnikum, národ, rasa|Třetí svět]]
 +
----
 +
<span class="see-also">Viz též heslo [[země rozvojové (MSgS)|země rozvojové]] v historickém [[MSgS|Malém sociologickém slovníku (1970)]]</span>
 
[[Kategorie:VSgS|Třetí svět]]
 
[[Kategorie:VSgS|Třetí svět]]

Verze z 10. 11. 2018, 21:29

„třetí svět“ – označení používané pro skupinu hosp. málo rozvinutých, tzv. rozvojových zemí, což jsou zpravidla bývalé kolonie, které získaly (většinou po 2. svět. válce) polit. samostatnost. Desítky mladých národních států vznikaly zejm. v 60. l. na území Asie a Afriky, což změnilo polit. situaci v těchto světadílech. Charakteristickým rysem zemí t.s. je převaha zemědělství, nízký stupeň produktivity práce a nízká tech. a technol. úroveň výroby, bohaté surovinové zdroje a převaha vývozu surovin a polotovarů nad produkcí finálních výrobků, vysoký přírůstek obyv. a zároveň nízký úhrnný spol. produkt, resp. nár. důchod, nízká životní úroveň, poměrně silná armáda. Mezi t.s. a průmyslově vyspělými zeměmi je značná propast. Osamostatnění zmíněných zemí bylo finančně, materiálně a vojensky podporováno státy bývalého social. bloku jako „oslabování tábora imperialismu“. V řadě zemí t.s. došlo k nadvládě jedné polit. strany opírající se zcela či zčásti o marxismus a snažící se aplikovat poznatky evrop. reálného socialismu. Jako celek t.s. ekon. sílí, ale populační exploze, která je pro něj příznačná, redukuje poměrně vysoké tempo celkového ekon. růstu. Koncem 20. st. představují země t.s. značně ekon., polit. a spol. diferencovanou skupinu. Vede to k častým konfliktům mezi nimi a k řadě státních převratů. Jejich polit. zbraní se stávají strategické suroviny, zejm. ropa. Některé státy t.s. využívají surovinovou a energetickou krizi ke zvýraznění svého postavení a k prosazování svých zájmů ve svět. ekonomice a politice. Část zemí t.s. je polit. orientována na nezúčastněnost ve vojenských a ekon. společenstvích a blocích. Úsilí o plnoprávné postavení dosáhlo již mezinár. výsledků, a to nejen v dvoustranných jednáních, ale např. v přijetí Deklarace o novém mezinárodním ekonomickém řádu, Akčního programu k této deklaraci (1974) a Charty ekonomických práv a povinností států. Část představitelů zemí t.s. se snaží o uchování statu quo a pozice „třetí světové síly“ v ideologii, ekonomice a zahraniční politice. Pomoc zemím t.s. se v současné době soustřeďuje na budování infrastruktury, výchovu odborníků apod. (viz též antropologie aplikovaná).

Third World tiers monde dritte Welt „terzo mondo“

Literatura: L'etat du tiers monde. Paris 1989; Zantman, A.: Le tiers–monde. Paris 1990.

Ferdinand Koudelka


Viz též heslo země rozvojové v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)