Alokace sociální

Verze z 11. 12. 2017, 18:01, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

alokace sociální – (z lat. locare = umísťovat, popř. locus = místo) – termín pocházející z ekonomie, kde se alokací rozumí centrálně řízené rozdělování disponzibilních ekon. zdrojů podle předem stanoveného klíče (např. plánovité rozdělování nár. důchodu a rozmísťování pracovních sil do jednotlivých výrobních a nevýrobních oblastí). V s-gii se a.s. obvykle používá ve významu zavedeném T. Parsonsem. Označuje proces distribuce významných, obvykle kvantifikovatelných prvků (finančních prostředků, vzdělání, mocenských pozic, různých privilegií apod.) v systému soc. rolí. Tento proces zahrnuje jednak alokaci kádrů (obsazování pozic ve spol. systému), jednak alokaci možností a alokaci odměn působících společně jako alokace majetku. Alokace kádrů je totožná s procesem individ. socializace, viděným v optice jeho funkcionálního významu pro spol. systém, alokace majetku je totožná s procesem nabývání a pozbývání společensky význ. objektových vztahů. Hlavní funkce alokačních procesů spočívá ve zprostředkování diferenciace soc. rolí a jejich integrace do spol. systému. Mocenské, ekon., soc. a kult. zdroje a prostředky jsou jejich prostřednictvím ve společnosti přidělovány jednotlivým spol. vrstvám diferencovaně, v závislosti na jejich strategickém podílu na fungování spol. systému. Přednostně jsou poskytovány tomu, kdo je používá k uskutečňování cílů, které jsou relevantní a žádoucí pro celý systém. Tyto procesy tedy reprodukují funkční nerovnosti v distribuci polit. moci, spol. dělbě práce, organizaci výroby, přivlastňování ekon. prostředků a nejrůznějších soc. výhod a plní tak důležitou úlohu v reprodukci mocenské a sociálně ekon. struktury společnosti (viz též diferenciace sociální, reprodukce sociální). V s-gii se objevují dva zásadně odlišné pohledy na alokační kritéria a mechanismy, na nichž jsou zakládány protichůdné interpretace procesu a.s. Původní pojetí připisuje rozhodující význam individ. schopnostem a aspiracím jednotlivce a v a.s. spatřuje prostředek překonávání rozdílů v soc. třídním původu člověka a prosazování principů meritokracie při obsazování pozic ve spol. systému a rozdělování soc. statusů a rolí. Pojetí, které zdůrazňuje podmíněnost individ. předpokladů spol. úspěchu výchozích soc. ekon. pozicí (viz též kulturní kapitál), se prosazuje v poslední době. V tomto pojetí je a.s. nástrojem přenášení spol. nerovností z generace na generaci a kumulací mocenských, ekon., soc. a kult. prostředků v rukou vládnoucí spol. vrstvy. Alokační model, v němž je jednání člověka jednoznačně determinováno soc. ekon. strukturou společnosti, je pak stavěn proti modelu socializačnímu, v jehož rámci člověk jedná relativně svobodně.

social allocation allocation sociale soziale Allokation allocazione sociale

Literatura: Kerckhoff, A. C.: The Status Attainment Process: Socialization or Allocation? Social Forces, 1976, č. 2; Parsons, T.: (1951) The Social System. London 1967.

Ondřej Hubáček