Analýza sociálních sítí

analýza sociálních sítí – rychle se rozvíjející specializace s hlubokými kořeny v antropologii, soc. psychologii a s-gii, která chápe sociální síť jako strukturu soc. činitelů a soc. vztahů a zabývá se síťovými vazbami. Soc. sítě mají dvě zákl. dyadické formy: inkluzívní a vztahovou. U první existují dva soubory, A, B, a vztahy v síti jsou podsoubory uspořádaných párů a, b, kde a patří k A a b patří k B. Jednoduché příklady zahrnují individua patřící k malým skupinám, fakulty patřící ke katedrám, organizace k nár. ekonomikám atd. Pro druhý, relační typ vazby existuje jednoduše jen jeden soubor A, vazby v síti jsou buď seřazený pár, nebo neseřazený pár a, b, kde a a b patří k A. A.s.s. se zabývá oběma druhy vazeb mezi mnoha různými spol. objekty. Zákl. předpoklad, který sdílejí síťoví analytici, je, že záleží na struktuře spol. uskupení ve dvojím smyslu: jak jsou soc. činitelé umístěni v soc. síti a jaký význam má struktura skupiny pro její výsledky. Příklad lze najít v experimentální práci o skupinách orientovaných na řešení úkolů, v nichž empir. manipulované síťové struktury jsou založeny na jednoduchých výsledcích skupiny, jako je např. předání informace všem členům skupiny. Centralizované skupiny dokončily úkol rychleji, přičemž individua nacházející se v různých místech skup. struktury hodnotila experiment různě (hlavní účastníci shledávali úkol zajímavějším než ti, kdo byli na periferii). Struktura sítě musí být obsažena v paradigmatu. Tento předpoklad bývá ale spíše postulován než uskutečněn.

Analytiky soc. sítě můžeme rozdělit do dvou skupin: na ty, kteří používají matematiku, a na ty, kteří jí nepoužívají. Obě skupiny objevily na konci 40. l. teorii grafů zároveň s maticovou reprezentací sítí, avšak užití matic se brzy stalo rozporuplným a obě skupiny používaly grafy často jako metafory, užitečné vizuální prostředky. Vynález sociálních zpráv (také krátce po 2. svět. válce) navedl výzkumníky k výběru individuí z rozsáhlých kolektivit a k ignorování jejich strukturálních zakotvení. Tento přístup do značné míry souvisí s vývojem počítačů a přispěl k relativnímu ústupu a.s.s., resp. k jejímu přesunu pouze do oblasti studia malých skupin. Počítače (mikropočítače) přispěly ale na konci 60. a v průběhu 70. a 80. l. k oživení a.s.s. Umožnily síťovým analytikům vyhnout se přísným limitům velikosti skupiny, běžně zvládat i velké skupiny. Obnovila se poměrně ostrá hranice mezi těmi, kteří využívají a nevyužívají matematiku. V první skupině je v současné době již obvyklé využití možností teorie grafů. Tito výzkumníci shledali, že skup. teorie, semi-skup. teorie, kategorizace a algebraická typologie jsou užitečnými nástroji pro znázorňování síťových procesů a jejich pochopení. Skupina výzkumníků, kteří nepoužívají matematiku, se mnohem více zabývá bohatostí síťových vazeb a detaily týkajícími se zakotvení činitelů ve větších strukturách. Oba přístupy je třeba integrovat, aby se a.s.s. mohla stát základem obecné analýzy sociální struktury. Může zahrnout malé skupiny, spol. instituce, interorganizační sítě, mezinár. vztahy, soc. strukturu vědy (např. i vztahy mezi vědci, knižními publikacemi a časopisy), systém soc. podpory apod. Zkoumání soc. struktur pomocí a.s.s. je relevantním s-gickým přístupem se značnou vysvětlovači schopností, směřujícím k vytvoření obecné teorie síťových fenoménů a jejich procesů.

social network analysis analyse des réseaux sociaux Analyse des sozialen Netzwerks analisi dei reticoli sociali

Patrick Doreian