Antropologie aplikovaná

Verze z 11. 12. 2017, 18:01, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

antropologie aplikovaná – (z lat. applocare = přikládat, přidružovat) – též antropologie užitá – prakticky orientovaná oblast výzkumů využívající antropol. teorie, metody a techniky k řízení procesů sociokult. změny a soc. kult. plánování. Na základě objednávky státních, mezinár. nebo soukromých institucí a organizací antropologové vypracovávají projekty modernizace a inovace. Jejich expertní zprávy zahrnují analýzu výchozí situace před chystanou změnou, vymezení všech možných alternativ průběhu změny a jejích potenciálních následků. Usilují o co největší efektivitu zavádění inovací a o eliminaci vedlejších důsledků. Zákl. rozdíl mezi teoretickou antropologií a a.a. není dán metodami výzkumu, ale vyplývá z odlišných cílů a spolupráce s konkrétními institucemi. V rámci a.a. se antropologové vedle teor. přípravy projektů bezprostředně podílejí ve funkci expertů, poradců a konzultantů pro rasové, etnické a kult. otázky na realizaci svých koncepcí. A.a. na jedné straně vystupuje jako spec. antropol. disciplína, která využívá výsledky teor. antropologie k praktickým účelům, na druhé straně představuje badatelskou oblast, která stimuluje další rozvoj antropol. teorie, neboť umožňuje formulovat a prakticky testovat nové hypotézy, vytyčovat nové problémové okruhy a zdokonalovat metody a techniky antropol. výzkumu. Svými srovnávacími výzkumy tradičních polit. struktur, forem práva, vlastnictví a hosp. poměrů v různých kulturách světa přispěla a.a. výrazně ke vzniku politické antropologie, ekonomické antropologie a antropologie práva.

Počátky a.a. značně předstihly rozvoj soc. a kult. antropologie jako samostatných disciplín. Otázkami řízení sociokult. procesů se např. zabývala již špan. katol. církev, která velmi obratně využívala původní indiánské kult. vzory k prosazení vlastních náb., ekon. a polit. programů a výrazně tak přispěla k úspěšné kolonizaci zemí Lat. Ameriky. Současné pojetí a.a. se však zrodilo v polovině 19. st. v angl. antropologii v souvislosti s výzkumy kolonií v Africe, Asii a Oceánii. Pojem a.a. uvedl do antropologie v r. 1885 D. C. Brinton k označení orientace, která usiluje o analýzu a praktické využití sociokult. procesů k urychlení pokroku. V širším měřítku se a.a. v angl. soc. antropologii začala rozvíjet od počátku 20. st., zejm. pak od 20. l., kdy se antropologové aktivně podíleli na prosazování koncepce tzv. nepřímé vlády, vycházející z využívání tradičních domorodých institucí k cílům koloniální správy. K rozvoji a.a. v této době přispěl svými výzkumy zejm. B. Malinowski. Od r. 1926 je antropologie prakticky využívána pro odbornou přípravu úředníků koloniální správy v Mezinárodním institutu afrikanistiky.

Po 2. svět. válce došlo k dalšímu rozvoji a.a. v souvislosti s rozpadem brit. koloniální soustavy. Antropologové hledali prostředky, jak uchovat vliv bývalé metropole v zemích třetího světa. Mezi konkrétní problémy, které představitelé angl. a.a. řešili, patřily otázky řízení mnohorasových společností, výchovy afr. intelektuální elity, rozpracování teorie a praxe ekon. a soc. rozvoje, výzkumy procesů urbanizace a detribalizace v rozvojových zemích apod. Také v am. kult. antropologii došlo krátce po jejím vzniku k rozvoji a.a., která se orientovala především na problematiku adaptace Indiánů k životu v rezervacích. V období mezi dvěma svět. válkami již am. antropologové běžně působili jako experti v Úřadu americké etnologie, Úřadu pro indiánské záležitosti a ve federálním ministerstvu USA. Význ. postavení zaujímali i jako součást am. administrativy v rozvojových zemích, kde v konkrétních podmínkách ověřovali efektivnost opatření a nařízení am. úřadů a poskytovali doporučení při řešení problémů, které vznikaly při prosazování am. zájmů. Za 2. svět. války sehrála am. a.a. význ. roli v oblasti psych. a ekon. války. Jeden z prvních vládních úkolů, který v tomto období am. antropologové řešili, byl výzkum chování nepřítele v průběhu válečných operací a po jeho porážce. Souběžně s rozvojem a.a. se vytvářela také její institucionální základna. V r. 1941 vznikla v USA The Society for Applied Anthropology, jejímž orgánem byl do r. 1949 časopis Applied Anthropology a poté Human Organization. Na koordinaci a realizaci výzkumů a.a. se význ. podílí Instituto Indigenista Interamericano, který sídlí v Mexiku, a OSN.

applied anthropology anthropologie appliquée angewandte Anthropologie antropologia applicata

Literatura: Clifton, J. A.: Applied Anthropology. Boston 1970; Foster, G. M.: Applied Anthropology. Boston 1969; Mair, L. P.: Studies in Applied Anthropology. London 1957; Peattie, L. R.: Interventionism in Applied Anthropology. Human Organisation, 1958, č. 1; Willigen, J.: Applied Anthropology: An Introduction. South Hadley 1986.

Václav Soukup