Antropologie kulturní

Verze z 11. 12. 2017, 17:01, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

antropologie kulturní – spol. věda zkoumající vývoj, strukturu a fungování různých kultur v čase a prostoru. Vznikla společně se sociální antropologií v anglosaských zemích, když se ve 2. polovině 19. st. rozšířil výzkumný záběr klasické fyzické antropologie o sociokult. dimenzi. V průběhu 20. st. se a.k. velice dynamicky rozvíjí zejm. v USA, kde spolu s fyzickou antropologií tvoří dva zákl. pilíře obecné antropologie, široce koncipované jako věda o člověku, společnosti a kultuře. Tradičním objektem výzkumů a.k. byla kultura preliterálních společností, které byly považovány za komplexní, vnitřně integrované a do značné míry autonomní sociokulturní systémy. V souvislosti s postupným zánikem původních lokálních kultur se však předmětem zájmu antropol. výzkumů staly jednoduché rolnické pospolitosti a vyspělé moderní společnosti. Zákl. metodou a.k. je terénní výzkum (field study) mezi příslušníky studované kultury, který využívá techniku zúčastněného pozorování, dotazníkové šetření, interview, psychol. testy, fotografie, film aj. Klasické jsou dlouhodobé pobyty v malých, lokálních společnostech, vyžadující od antropologa znalost jazyka a zvyků dané kultury a schopnost přizpůsobit se místnímu způsobu života, geogr. a klimatickým podmínkám. V dějinách antropol. myšlení je možné nalézt různé postoje k vymezení okruhu působení a.k. a jejímu vztahu k disciplínám, které se zabývají studiem kultury. Terminologické a obsahové nejasnosti vyplývají z odlišné tradice výzkumů, kultury, z různé institucionální základny a odlišné klasifikace věd v Evropě a USA. Vzhledem k příbuznosti a.k. a soc. antropologie a k rostoucí integraci metod se v současné době stále více prosazuje koncepce tzv. sociokulturní antropologie, která usiluje o syntézu soc. antropologie a a.k. Také vztah a.k.etnografii a etnologii je vzhledem k různé věd. a terminologické tradici v jednotlivých zemích odlišný. V Evropě je a.k. obvykle považována za synonymum etnografických a etnologických výzkumů kultury, v USA vystupují etnografie a etnologie jako subdisciplíny a.k., které zajišťují 2 zákl. fáze antropol. výzkumů: etnografie pokrývá empir, a deskriptivní rovinu, etnologie zobecňuje výsledky výzkumu v mezikult. a hist. perspektivě.

A.k. využívá zejm. poznatky s-gie, psychologie, archeologie, kult. historie, folkloristiky a religionistiky. Z okruhu přír. věd spolupracuje kromě fyzické antropologie s paleoantropologií, antropogeografií, demografií, ekologií a genetikou, které jí poskytují informace o fylogenetickém a ontogenetickém vývoji člověka, o původu a rozšíření lidských ras a antropol. typů v různých hist., o geogr. a klimatických podmínkách. Kořeny a.k. se objevují již v dílech antických, renesančních a osvícenských cestovatelů, historiků a filozofů, kteří věnovali pozornost komparativnímu studiu mravů a obyčejů kultur mimoevrop. národů. Globální antropol. pojetí kultury rozpracovali jako první představitelé evolucionismu, kteří tak vytvořili předpoklady pro konstituování a.k. Jako relativně samostatná disciplína se a.k. vyvíjela od prvních desetiletí 20. st. na půdě am. difuzionismu. Za zakladatele moderní am. antropologie je považován F. Boas. Jeho koncepci antropologie jako vědy studující rasu, jazyk a kulturu rozpracovali ve 30. a 40. l. představitelé am. etnopsychol. orientovaných antropol. škol, konfiguracionismu (E. Sapir, R. Benedictová, A. L. Kroeber, C. K. M. Kluckhohn, M. E. Opler) a kultury a osobnosti (M. Meadová, R. Linton, A. Kardiner). Překonali tak difuzionistický přístup ke studiu sociokult. jevů a výrazně přispěli ke zkoumání kultury na systémové úrovni. Současná a.k. představuje empirickoteor. vědu, která na základě mezikult. komparativních výzkumů usiluje o systémovou analýzu sociokult. systémů a jejich kontextů. Je to dnes jedna z nejdynamičtěji se rozvíjejících spol. věd, jejíž výsledky vzbuzují značnou pozornost široké veřejnosti.

cultural anthropology anthropologie culturelle, anthropologie de la culture Kulturanthropologie antropologia culturale

Literatura: Harris, M.: The Rise of Anthropological Theory. New York 1986; Hatch, E.: Theories of Man and Culture. New York 1973; Keesing, R. M.Keesing, F. M.: New Perspectives in Cultural Anthropology. New York 1971; Rossi, I.: People in Culture. New York 1980; Sociální a kulturní antropologie. Praha 1993; Soukup, V.: Americká kulturní antropologie. Praha 1992; Wolf, J.: Kulturní a sociální antropologie. Praha 1971.

Václav Soukup