https://encyklopedie.soc.cas.cz/core/index.php?title=Byrokracie_(MSgS)&feed=atom&action=historyByrokracie (MSgS) - Historie editací2024-03-28T07:59:12ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.31.1https://encyklopedie.soc.cas.cz/core/index.php?title=Byrokracie_(MSgS)&diff=9194&oldid=prevZRN: Přidána poslední věta Viz též heslo byrokracie ve Velkém sociologickém slovníku (1996)2018-11-10T18:18:08Z<p>Přidána poslední věta Viz též heslo <a href="/w/Byrokracie" title="Byrokracie">byrokracie</a> ve <a href="/w/VSgS" title="VSgS">Velkém sociologickém slovníku (1996)</a></p>
<table class="diff diff-contentalign-left" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">Verze z 10. 11. 2018, 18:18</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l1" >Řádek 1:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 1:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><span id="entry">byrokracie (MSgS)</span>. Problém byrokracie jako systému a byrokratismu jako vlastnosti organizovaných vztahů mezi lidmi se vynořuje v souvislosti s vývojem dělby a organizace práce (viz [[dělba práce (MSgS)|dělba práce]], [[organizace (MSgS)|organizace]]) a řízení nejprve státu a později každé složité sociální činnosti. Jeho jádro tvoří buď určité optimálně racionální a funkční, nebo patologické a disfunkční uplatňování reprezentativních a výkonných řídících funkcí a s ním spjatá zvěcňující a odlidšťující institucionalizace a rutinizace sociálních i psychických vztahů mezi různými orgány řízení a základními strukturálními elementy sociální organizace. V běžném hovorovém užívání byly tyto termíny vždy spjaty výhradně s hanlivým označováním špatně a nelidsky fungující úřední mašinérie a jejích různých představitelů či projevů. Sociálně vědný pohled vidí v otázce byrokracie nejširší problematiku úřednictva a úředních aparátů a v byrokratismu hledá různé aspekty problémů úřadování a to hlavně v rámci organizace [[stát (MSgS)|státu]]. Různými dílčími aspekty vědeckého zkoumání této problematiky se historicky nejdříve, avšak většinou jen fragmentárně a okrajově zabývala sociální filosofie, státověda, vědy právní a historie. Samo slovo byrokracie uvedl do sociálních věd francouzský fyziokrat V. de Gournay v roce 1745, tzn. v době maximálního rozbujení státního aparátu absolutní monarchie, jako satirické označení zpanštělého státního úřednictva oproti klasické aristokracii. V rámci vývoje vlastní sociologie byla tato problematika poprvé hlouběji samostatně zpracována v Marxově Kritice Hegelova státního práva (1843). Marx se zde přiklání k interpretaci byrokracie jako státního formalismu, pěstovaného zvláštní privilegovanou vrstvou úřednictva, jež se jako mystifikované zosobnění obecného zájmu staví nad faktické zájmy obecnosti a státu. První systematické sociologické rozvinutí otázek byrokracie se objevuje u Maxe Webera v jeho díle Wirtschaft und Gesselschaft (1921). Weber v protikladu k Marxovi zkoumá byrokracii jako „ideální typ“ historicky nejvyspělejší, maximálně racionalizované techniky organizace a řízení. Oproti typům organizace tradicionálí, afektuální a hodnotové staví organizaci účelově racionální čili byrokratickou. K jejím hlavním znakům počítá: přesné rozdělení kompetence, stanovení úřední hierarchie a instančního postupu, monokratický systém, přesné oddělení úřední sféry od soukromí, odborné předběžné vzdělání, věcnou neosobní oddanost službě, systematickou kontrolu a disciplínu, výběr a postup na vyšší místa na základě kvalifikace, dosahovaných výsledků a služebního věku. Soudobá sociologická řešení otázek byrokracie a byrokratismu navazují různým způsobem a různou měrou buď na základní pojetí funkční, nebo disfunkční. Zastánci převážně funkčního pojetí (J. Burnham, C. Argiris, W. H. White, A. Gouldner, A. Touraine, F. Morstein-Marx) vycházejí z různých požadavků vývoje moderní průmyslové i státní organizace tak, že záměrně nebo bezděky sledují zájmy ekonomických monopolů a s nimi spjaté protidemokratické centralizace a oligarchie. Zastánci pojetí převážně disfunkčního tvoří dvě odlišné skupiny. Neoliberálové (F. A. Hayek, L. v. Mises, L. Robins) kritizují byrokracii jako projev tendencí k etatizaci a socialistickému plánování, jež podkopávají ziskově tržní hospodářství. Demokraté a humanisté (E Strauss, W. Mills, M. Crozier, R. K. Merton) v ní spatřují antidemokratické a znelidšťující projevy deformující mocenskoorganizační nadřazenosti a [[odcizení (MSgS)|odcizení]]. Současná marxistická interpretace je zatím nedostatečně rozpracovaná. Může navazovat na trojpojetí byrokracie a byrokratismu u Marxe, Lenina a Gramsciho. První pojetí se vztahuje na třídně utlačovatelskou a protilidovou funkci feudálně buržoazního státního aparátu a její výrazné nositele. Proti této funkci je zaměřena teorie o nutnosti rozbití utlačovatel ského státního aparátu. Druhé pojetí se vztahuje na imanentní tendenci výkonných i reprezentativních mocenskopolitických orgánů státu osamostatňovat se, odcizovat a zpanštěle nadřazovat oproti těm, které mají reprezentovat a jimž mají sloužit. Proti této tendenci směřuje teorie o rozvoji socialistické demokracie, komunistické samosprávy a přípravě podmínek pro postupné odumírání státu a [[politika (MSgS)|politiky]]. Třetí význam pojmu byrokratický je v marxismu odvozován z toho, že instrumentálně formální vztahy a souvislosti různých organizací převažují za určitých podmínek nad jejich prvotním sociálním obsahem a celkovým zaměřením. Proti těmto byrokratickým deformacím směřuje marxistická teorie racionalizace správy a vědeckosti řízení. Byrokracie a byrokratismus v prvém slova smyslu mizí pod údery socialistické revoluce. Jejich druhá a třetí podoba se kvalitativně modifikuje, avšak zůstává problémem i za socialismu.  </div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><span id="entry">byrokracie (MSgS)</span>. Problém byrokracie jako systému a byrokratismu jako vlastnosti organizovaných vztahů mezi lidmi se vynořuje v souvislosti s vývojem dělby a organizace práce (viz [[dělba práce (MSgS)|dělba práce]], [[organizace (MSgS)|organizace]]) a řízení nejprve státu a později každé složité sociální činnosti. Jeho jádro tvoří buď určité optimálně racionální a funkční, nebo patologické a disfunkční uplatňování reprezentativních a výkonných řídících funkcí a s ním spjatá zvěcňující a odlidšťující institucionalizace a rutinizace sociálních i psychických vztahů mezi různými orgány řízení a základními strukturálními elementy sociální organizace. V běžném hovorovém užívání byly tyto termíny vždy spjaty výhradně s hanlivým označováním špatně a nelidsky fungující úřední mašinérie a jejích různých představitelů či projevů. Sociálně vědný pohled vidí v otázce byrokracie nejširší problematiku úřednictva a úředních aparátů a v byrokratismu hledá různé aspekty problémů úřadování a to hlavně v rámci organizace [[stát (MSgS)|státu]]. Různými dílčími aspekty vědeckého zkoumání této problematiky se historicky nejdříve, avšak většinou jen fragmentárně a okrajově zabývala sociální filosofie, státověda, vědy právní a historie. Samo slovo byrokracie uvedl do sociálních věd francouzský fyziokrat V. de Gournay v roce 1745, tzn. v době maximálního rozbujení státního aparátu absolutní monarchie, jako satirické označení zpanštělého státního úřednictva oproti klasické aristokracii. V rámci vývoje vlastní sociologie byla tato problematika poprvé hlouběji samostatně zpracována v Marxově Kritice Hegelova státního práva (1843). Marx se zde přiklání k interpretaci byrokracie jako státního formalismu, pěstovaného zvláštní privilegovanou vrstvou úřednictva, jež se jako mystifikované zosobnění obecného zájmu staví nad faktické zájmy obecnosti a státu. První systematické sociologické rozvinutí otázek byrokracie se objevuje u Maxe Webera v jeho díle Wirtschaft und Gesselschaft (1921). Weber v protikladu k Marxovi zkoumá byrokracii jako „ideální typ“ historicky nejvyspělejší, maximálně racionalizované techniky organizace a řízení. Oproti typům organizace tradicionálí, afektuální a hodnotové staví organizaci účelově racionální čili byrokratickou. K jejím hlavním znakům počítá: přesné rozdělení kompetence, stanovení úřední hierarchie a instančního postupu, monokratický systém, přesné oddělení úřední sféry od soukromí, odborné předběžné vzdělání, věcnou neosobní oddanost službě, systematickou kontrolu a disciplínu, výběr a postup na vyšší místa na základě kvalifikace, dosahovaných výsledků a služebního věku. Soudobá sociologická řešení otázek byrokracie a byrokratismu navazují různým způsobem a různou měrou buď na základní pojetí funkční, nebo disfunkční. Zastánci převážně funkčního pojetí (J. Burnham, C. Argiris, W. H. White, A. Gouldner, A. Touraine, F. Morstein-Marx) vycházejí z různých požadavků vývoje moderní průmyslové i státní organizace tak, že záměrně nebo bezděky sledují zájmy ekonomických monopolů a s nimi spjaté protidemokratické centralizace a oligarchie. Zastánci pojetí převážně disfunkčního tvoří dvě odlišné skupiny. Neoliberálové (F. A. Hayek, L. v. Mises, L. Robins) kritizují byrokracii jako projev tendencí k etatizaci a socialistickému plánování, jež podkopávají ziskově tržní hospodářství. Demokraté a humanisté (E Strauss, W. Mills, M. Crozier, R. K. Merton) v ní spatřují antidemokratické a znelidšťující projevy deformující mocenskoorganizační nadřazenosti a [[odcizení (MSgS)|odcizení]]. Současná marxistická interpretace je zatím nedostatečně rozpracovaná. Může navazovat na trojpojetí byrokracie a byrokratismu u Marxe, Lenina a Gramsciho. První pojetí se vztahuje na třídně utlačovatelskou a protilidovou funkci feudálně buržoazního státního aparátu a její výrazné nositele. Proti této funkci je zaměřena teorie o nutnosti rozbití utlačovatel ského státního aparátu. Druhé pojetí se vztahuje na imanentní tendenci výkonných i reprezentativních mocenskopolitických orgánů státu osamostatňovat se, odcizovat a zpanštěle nadřazovat oproti těm, které mají reprezentovat a jimž mají sloužit. Proti této tendenci směřuje teorie o rozvoji socialistické demokracie, komunistické samosprávy a přípravě podmínek pro postupné odumírání státu a [[politika (MSgS)|politiky]]. Třetí význam pojmu byrokratický je v marxismu odvozován z toho, že instrumentálně formální vztahy a souvislosti různých organizací převažují za určitých podmínek nad jejich prvotním sociálním obsahem a celkovým zaměřením. Proti těmto byrokratickým deformacím směřuje marxistická teorie racionalizace správy a vědeckosti řízení. Byrokracie a byrokratismus v prvém slova smyslu mizí pod údery socialistické revoluce. Jejich druhá a třetí podoba se kvalitativně modifikuje, avšak zůstává problémem i za socialismu.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><span class="section_title">Literatura:</span> <span class="creator">Crozier M.</span>, The Bureaucratic Phenomenon, Chicago, 1964, (polsky 1967); <span class="creator">Ďorděvič J.</span>, Ogled o birokratiji i birokratizmu, Beograd, 1962; <span class="creator">Lenin V. I.</span>, Marxismus o státu, Praha, 1959; <span class="creator">Fibich J.</span>, O byrokracii a byrokratismu, Praha, 1967; <span class="creator">Marx K.</span>, Ke kritice Hegelovy filosofie práva, Spisy I, Praha, 1956; <span class="creator">Mayntz R.</span>, Bürokratische Organisation, Köln am Rhein, 1968; <span class="creator">Mertl J.</span>, Byrokracie, Praha, 1937; <span class="creator">Merton R. K.</span>, Reader in Bureaucracy, Glencoe, 1952; <span class="creator">Morstein-Marx F.</span>, Einführung in die Bürokratie, Neuwied, 1959; <span class="creator">Sauvy A.</span>, La bureaucratie, Paris, 1960; <span class="creator">Weber M.</span>, Wirtschaft und Gesellschaft, III. Abt. I/1, Tübingen, 1921.</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><span class="section_title">Literatura:</span> <span class="creator">Crozier M.</span>, The Bureaucratic Phenomenon, Chicago, 1964, (polsky 1967); <span class="creator">Ďorděvič J.</span>, Ogled o birokratiji i birokratizmu, Beograd, 1962; <span class="creator">Lenin V. I.</span>, Marxismus o státu, Praha, 1959; <span class="creator">Fibich J.</span>, O byrokracii a byrokratismu, Praha, 1967; <span class="creator">Marx K.</span>, Ke kritice Hegelovy filosofie práva, Spisy I, Praha, 1956; <span class="creator">Mayntz R.</span>, Bürokratische Organisation, Köln am Rhein, 1968; <span class="creator">Mertl J.</span>, Byrokracie, Praha, 1937; <span class="creator">Merton R. K.</span>, Reader in Bureaucracy, Glencoe, 1952; <span class="creator">Morstein-Marx F.</span>, Einführung in die Bürokratie, Neuwied, 1959; <span class="creator">Sauvy A.</span>, La bureaucratie, Paris, 1960; <span class="creator">Weber M.</span>, Wirtschaft und Gesellschaft, III. Abt. I/1, Tübingen, 1921.</div></td></tr>
<tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l5" >Řádek 5:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 5:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>''[[:Kategorie:Aut: Fibich Jindřich|Jindřich Fibich]]''<br /></div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>''[[:Kategorie:Aut: Fibich Jindřich|Jindřich Fibich]]''<br /></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Aut: Fibich Jindřich]]</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Aut: Fibich Jindřich]]</div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">----</ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;"><span class="see-also">Viz též heslo [[byrokracie]] ve [[VSgS|Velkém sociologickém slovníku (1996)]]</span></ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:MSgS]]</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:MSgS]]</div></td></tr>
</table>ZRNhttps://encyklopedie.soc.cas.cz/core/index.php?title=Byrokracie_(MSgS)&diff=8691&oldid=prevJD v 3. 11. 2018, 01:322018-11-03T01:32:34Z<p></p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div><span id="entry">byrokracie (MSgS)</span>. Problém byrokracie jako systému a byrokratismu jako vlastnosti organizovaných vztahů mezi lidmi se vynořuje v souvislosti s vývojem dělby a organizace práce (viz [[dělba práce (MSgS)|dělba práce]], [[organizace (MSgS)|organizace]]) a řízení nejprve státu a později každé složité sociální činnosti. Jeho jádro tvoří buď určité optimálně racionální a funkční, nebo patologické a disfunkční uplatňování reprezentativních a výkonných řídících funkcí a s ním spjatá zvěcňující a odlidšťující institucionalizace a rutinizace sociálních i psychických vztahů mezi různými orgány řízení a základními strukturálními elementy sociální organizace. V běžném hovorovém užívání byly tyto termíny vždy spjaty výhradně s hanlivým označováním špatně a nelidsky fungující úřední mašinérie a jejích různých představitelů či projevů. Sociálně vědný pohled vidí v otázce byrokracie nejširší problematiku úřednictva a úředních aparátů a v byrokratismu hledá různé aspekty problémů úřadování a to hlavně v rámci organizace [[stát (MSgS)|státu]]. Různými dílčími aspekty vědeckého zkoumání této problematiky se historicky nejdříve, avšak většinou jen fragmentárně a okrajově zabývala sociální filosofie, státověda, vědy právní a historie. Samo slovo byrokracie uvedl do sociálních věd francouzský fyziokrat V. de Gournay v roce 1745, tzn. v době maximálního rozbujení státního aparátu absolutní monarchie, jako satirické označení zpanštělého státního úřednictva oproti klasické aristokracii. V rámci vývoje vlastní sociologie byla tato problematika poprvé hlouběji samostatně zpracována v Marxově Kritice Hegelova státního práva (1843). Marx se zde přiklání k interpretaci byrokracie jako státního formalismu, pěstovaného zvláštní privilegovanou vrstvou úřednictva, jež se jako mystifikované zosobnění obecného zájmu staví nad faktické zájmy obecnosti a státu. První systematické sociologické rozvinutí otázek byrokracie se objevuje u Maxe Webera v jeho díle Wirtschaft und Gesselschaft (1921). Weber v protikladu k Marxovi zkoumá byrokracii jako „ideální typ“ historicky nejvyspělejší, maximálně racionalizované techniky organizace a řízení. Oproti typům organizace tradicionálí, afektuální a hodnotové staví organizaci účelově racionální čili byrokratickou. K jejím hlavním znakům počítá: přesné rozdělení kompetence, stanovení úřední hierarchie a instančního postupu, monokratický systém, přesné oddělení úřední sféry od soukromí, odborné předběžné vzdělání, věcnou neosobní oddanost službě, systematickou kontrolu a disciplínu, výběr a postup na vyšší místa na základě kvalifikace, dosahovaných výsledků a služebního věku. Soudobá sociologická řešení otázek byrokracie a byrokratismu navazují různým způsobem a různou měrou buď na základní pojetí funkční, nebo disfunkční. Zastánci převážně funkčního pojetí (J. Burnham, C. Argiris, W. H. White, A. Gouldner, A. Touraine, F. Morstein-Marx) vycházejí z různých požadavků vývoje moderní průmyslové i státní organizace tak, že záměrně nebo bezděky sledují zájmy ekonomických monopolů a s nimi spjaté protidemokratické centralizace a oligarchie. Zastánci pojetí převážně disfunkčního tvoří dvě odlišné skupiny. Neoliberálové (F. A. Hayek, L. v. Mises, L. Robins) kritizují byrokracii jako projev tendencí k etatizaci a socialistickému plánování, jež podkopávají ziskově tržní hospodářství. Demokraté a humanisté (E Strauss, W. Mills, M. Crozier, R. K. Merton) v ní spatřují antidemokratické a znelidšťující projevy deformující mocenskoorganizační nadřazenosti a [[odcizení (MSgS)|odcizení]]. Současná marxistická interpretace je zatím nedostatečně rozpracovaná. Může navazovat na trojpojetí byrokracie a byrokratismu u Marxe, Lenina a Gramsciho. První pojetí se vztahuje na třídně utlačovatelskou a protilidovou funkci feudálně buržoazního státního aparátu a její výrazné nositele. Proti této funkci je zaměřena teorie o nutnosti rozbití utlačovatel ského státního aparátu. Druhé pojetí se vztahuje na imanentní tendenci výkonných i reprezentativních mocenskopolitických orgánů státu osamostatňovat se, odcizovat a zpanštěle nadřazovat oproti těm, které mají reprezentovat a jimž mají sloužit. Proti této tendenci směřuje teorie o rozvoji socialistické demokracie, komunistické samosprávy a přípravě podmínek pro postupné odumírání státu a [[politika (MSgS)|politiky]]. Třetí význam pojmu byrokratický je v marxismu odvozován z toho, že instrumentálně formální vztahy a souvislosti různých organizací převažují za určitých podmínek nad jejich prvotním sociálním obsahem a celkovým zaměřením. Proti těmto byrokratickým deformacím směřuje marxistická teorie racionalizace správy a vědeckosti řízení. Byrokracie a byrokratismus v prvém slova smyslu mizí pod údery socialistické revoluce. Jejich druhá a třetí podoba se kvalitativně modifikuje, avšak zůstává problémem i za socialismu. <br />
<br />
<span class="section_title">Literatura:</span> <span class="creator">Crozier M.</span>, The Bureaucratic Phenomenon, Chicago, 1964, (polsky 1967); <span class="creator">Ďorděvič J.</span>, Ogled o birokratiji i birokratizmu, Beograd, 1962; <span class="creator">Lenin V. I.</span>, Marxismus o státu, Praha, 1959; <span class="creator">Fibich J.</span>, O byrokracii a byrokratismu, Praha, 1967; <span class="creator">Marx K.</span>, Ke kritice Hegelovy filosofie práva, Spisy I, Praha, 1956; <span class="creator">Mayntz R.</span>, Bürokratische Organisation, Köln am Rhein, 1968; <span class="creator">Mertl J.</span>, Byrokracie, Praha, 1937; <span class="creator">Merton R. K.</span>, Reader in Bureaucracy, Glencoe, 1952; <span class="creator">Morstein-Marx F.</span>, Einführung in die Bürokratie, Neuwied, 1959; <span class="creator">Sauvy A.</span>, La bureaucratie, Paris, 1960; <span class="creator">Weber M.</span>, Wirtschaft und Gesellschaft, III. Abt. I/1, Tübingen, 1921.<br />
<br />
''[[:Kategorie:Aut: Fibich Jindřich|Jindřich Fibich]]''<br /><br />
[[Kategorie:Aut: Fibich Jindřich]]<br />
[[Kategorie:MSgS]]</div>JD