Démonologie
démonologie – (z řec. daimón = božstvo) – nauka o démonech, kteří jsou v soustavách různých náboženství chápáni jako zlé síly, v křesťanské tradici jsou ztotožňováni s ďábly, padlými anděly (Ch. Héris, 1925). Bohatou d. měli staří Babylóňané a první démonologický systém vytvořil v 11. st. byzantský učenec M. Psellos. D. pak byla rozvíjena hlavně ve středověku katol. teology (Delriem, Sinistrarim, de Lancrem aj.). Důležitou roli hrála zvl. v babylónsko-chaldejských náb. představách, kde jsou démoni chápáni jako přír. síly přinášející různá neštěstí, nemoci atd. D. se objevuje i v hinduismu, judaismu, taoismu a jiných náb. systémech i v různých systémech okultních nauk, zejm. v kabale a ve středověké magii (H. C. Agrippa z Nettesheimu: De occulta philosophia), která produkovala i různé příručky pro styk s démony (tzv. grimoáry). Vznik víry v démony a d. souvisí s magickým pojetím světa, tj. s prvobytnou magií, zejm. pak s projekcí strachu do různých přír. jevů a s jejich personifikací, resp. animizací (viz též animismus).
demonology démonologie Dämonologie demonologia
Literatura: Petersdorff, L. von: Dämonologie, sv. I–II. München 1956, 1957.