Definice situace

Verze z 11. 12. 2017, 18:01, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

definice situace – porozumění, výklad a interpretace soc., materiálního a významového kontextu, v němž se jedinec (příp. skupina) nachází, posouzení a zhodnocení tohoto kontextu z hlediska zájmů a volba specif. postojů a (nebo) odpovídajícího chování. Na význam d.s. poprvé výrazně upozornil W. I. Thomas (1927), který formuloval tezi, která je známá jako Thomasův teorém: jestliže je určitá situace lidmi definována jako reálná, pak je reálná ve svých důsledcích. Koncept d.s. se ovšem objevuje již v klasickém díle Thomase a Znanieckého Polish Peasant in Europe and America (1918–1920). Od práce Child in America (1928) se stává jádrem Thomasovy tzv. behavioristické neboli situační analýzy: cokoliv se můžeme dozvědět o lidské přirozenosti, můžeme učinit pouze prostřednictvím studia lidských reakcí na různé situace. Pod vlivem J. B. Watsonovým a E. L. Thorndikovým rozvíjí Thomas na jedné straně klasicky behavioristickou ideu reakce na situaci (podnět), současně však neopouští svůj zákl. humanistický postoj. V pozdní práci Primitive Behavior (1937) činí pojem d.s. dokonce základem své teorie kultury. Pojem kultura vztahuje k materiálním a spol. hodnotám kterékoliv lidské skupiny. Procesy diverzifikace kultur jsou nejlépe pochopitelné pomocí pojmu d.s., protože adaptačnímu úsilí vždycky předchází rozhodnutí jednat určitým způsobem nebo nejednat vůbec, což závisí na d.s. Thomasův pohled má velký význam ve všech interpretativistických a interakcionistických teoriích (viz sociologie interpretativní) jako protiváha krajního objektivismu durkheimovského a marx. typu, protože zdůrazňuje, že bez ohledu na to, jaká situace „objektivně“ je, se lidé chovají podle toho, jak jí rozumějí, tedy jak ji „definují“. P. R. McHughThomasovy umírněné formulace vyvozuje krajní závěr, že d.s. tvoří reálný svět jeho účastníků, protože význam situací není předem dán: významy a situace jsou relativní a jsou srozumitelné jen za předpokladu reciprocity perspektiv. Takto se pojem d.s. dostává zcela do kontextu fenomenologické sociologie a etnometodologie. Koncept d.s. je význ. také v teorii sociální konstrukce reality (P. Berger, T. Luckmann aj.). Specifikum soc. reality spočívá právě v tom, že je průnikem objektivních daností se subjektivními interpretacemi a definicemi. Thomasův někdejší spolupracovník Florian W. Znaniecki poukázal právě na tuto souvislost ve své koncepci tzv. humanistického koeficientu. Praktické důsledky změny d.s. charakterizuje např. R. Collins takto: může-li se d.s. změnit, pak se může změnit i chování, které se situací souvisí, dokonce dosti drasticky. Situace, které jsou neznámé, nejasně definované, nepřehledné a pro něž absentují jakákoliv pravidla, mohou vyvolávat stavy soc. anomie. Význam situační podmíněnosti lidského chování je vyjádřen v konceptu indexikality, který zavedli etnometodologové.

defining the situation définition de la situation Situationsdefinition definizione della situazione

Literatura: McHugh, P.: Defining the Situation. Indianopolis 1968; Thomas, W. I.: The Unadjusted Girl. Boston 1927.

Miloslav Petrusek