Demokracie západní

demokracie západní – demokr. systémy v západoevrop. a severoam. společnostech, které jsou založeny především na volebních mechanismech určujících způsoby konstituování polit. reprezentace (viz demokracie, volby, demokracie parlamentní), na uznání a respektování lidských práv, na právním státě a dělbě moci mezi státem a nestátními organizacemi a uvnitř státních organizací. Předpokládají rozvinutou komunikaci mezi státními instancemi a občanskou společností a stálou konfrontaci mezi mocenskou elitou a opozicí. Fungování těchto demokr. systémů se opírá také o experty z různých oborů při vypracování návrhů rozhodnutí i při instrumentálním rozhodování. Jde o správní, tech., polit. a kult. odborníky, jejichž činnost se označuje jako různé „-kracie“ – vedle byrokracie se hovoří o technokracii, politokracii, kulturokracii. Někdy se činnost těchto složek odpoutává od finalit demokr. řízení a sleduje různé partikularismy, nelze jim však proto přisuzovat jen pejorativní význam (je třeba rozlišovat mezi jejich nezbytným funkčním posláním a možnými negativními deformacemi). D.z. lze charakterizovat odkazem na „vůli lidu“, která je v nich určujícím zákonem, přičemž tato charakteristika není postačující. Tyto demokracie, označované zpravidla jako „liberální“, jsou založeny na univerzalistických hodnotách a nemohou odhlížet např. od práv menšin a jakkoliv absolutizovat vůli většiny. Koncepcí d.z. je více a jsou s nimi spojena poněkud odlišná očekávání. Velmi častá je orientace na zachování stávajícího modelu demokr. systému a hledání možností, jak tento systém zlepšit, např. institucionálními úpravami většího či menšího rozsahu a zdokonalením činnosti všech zúčastněných složek. V dnešních d.z. existují silné tendence k rozšíření a prouhloubení demokracie, k jejímu zintenzívnění v polit. sféře, k silnější komunikaci mezi zvolenými polit. reprezentanty a občany, k většímu vlivu polit. aktivistů na uzavřená grémia polit. prominentů ve stranických a státních organizacích. Současně tyto proudy požadují zavedení prvku demokracie do hosp. řízení podniků a domáhají se účasti na řízení v různých oblastech spol. života.

Uvedené tendence vycházejí z určitých hodnotových a zejm. morálních postulátů, ale zdůvodňují se často také funkčními potřebami řízení. Nejvýzn. inovace a iniciativy ve vývoji d.z. nepřicházejí v současném období od vrcholných polit. instancí a jejich představitelů, ale spíše od některých složek občanské společnosti, které se snaží vydobýt si prostor pro vlastní intenzívní a nezávislou spol. činnost a pro prosazení hodnotových zřetelů (spíše než zvl. zájmů), které nejsou ve stávajících polit. strategiích vládní moci ani opozice dostatečně zastoupeny. Zvl. iniciativní jsou v tomto směru soc. a polit. hnutí nového typu, např. hnutí za lidská práva, hnutí proti rasismu, humanitární hnutí, hnutí proti válečným konfliktům, ekologická hnutí apod.

Jsou jednak prohloubením soc. a polit. činností založených na tradiční institucionální základně, jednak představují těchto činností protiváhu a v určitých směrech i alternativu jejich strategií. Polit. instance a organizace tak dostávají partnera, který pro sebe nic nežádá, ale hlásí se ke své občanské zodpovědnosti a domáhá se řešení důležitých opomenutých otázek. Soc. hnutí nového typu těží z nových forem komunikace ve světě; jsou si vědoma toho, že hledání nových řešení a prosazení se v prostředí masové komunikace a ve veř. mínění jsou prvními podmínkami úspěchu. V demokr. společnostech je obtížné dlouho vzdorovat oprávněným a uskutečnitelným požadavkům: vliv se stává mocnější než moc. Otevřenými zůstávají otázky, do jaké míry tato soc. hnutí odpovídají podmínkám současných záp. společností a do jaké míry a v jaké podobě se budou moci rozvíjet v nových postkom. demokraciích. Těmito problémy se zabývali např. A. Touraine (1973, 1978, 1980, 1981, 1984) a Z. Hegedüs (1989).

western democracy démoeratie occidentale westliche Demokratie demoerazia occidentale

Literatura: Eurobarometre. Commission des communautés européennes. Bruxelles 1990; Hegedüs, Z.: Social Mouvements and Social Change in Self-Creative Societies: New Civil Iniciatives in the International Arena. International Sociology, 4, č. 1; Lane, R.: Political Ideology: Why the American Common Man Believes What He Does. N.Y. 1962; Mermet, G.: Euroscopie, les Européens: Qui sont-ils? Comment pensent-ils? Paris 1991.

Zdeněk Strmiska