Demytologizace

demytologizace – (z řec. mythos = vyprávění; logos = slovo, učení; předpona de = od) – snaha zbavit určité hist. události, vyprávění o osudech lidí, interpretaci významů rituálních obřadů apod. nánosu mýtů, tedy v podstatě snaha o popření mytologie jako relevantní formy výkladu lidských činů a formy poznání. Tento přístup je znám původně z teologických koncepcí interpretujících bibli v souladu se světskou zkušeností současného člověka, resp. s momentální úrovní věd. poznání. Klasicky tento program formuloval R. K. Bultmann ve studii Das Neue Testament und die Mythologie (Nový zákon a mytologie) z r. 1941, kde doporučuje oddělit reálné vyprávění od symbolického obsahu, který považuje za psychol. komponentu vztahu člověka k Bohu. D. spočívá ve dvou postupech svým způsobem protikladných: 1. ve zbavování mýtů jejich symbolické hodnoty a v doslovném chápání (dobovém nebo současném) vyprávěných příběhů; 2. v popření reálného základu mýtu, v jeho odsunutí do ryze fantazijní, neskutečné polohy. Tak jako se vytváření mýtů účastní konstituování kolektivního vědomí, tak se tohoto procesu účastní i d. V jistém smyslu je na d. postavena sekularizace, v jiném smyslu věda. V oblasti bádání o společnosti sehrála určitou demytologizující úlohu sociologie. Běžně se považuje současná doba za dobu d., ale přehlíží se, že vznikají „moderní mýty“, např. v oblasti politiky, konzumního chování, ekologie apod. (viz též náboženství občanské, náboženství světské, náboženství neviditelné). D. stejně jako vytváření nových mýtů má svůj nezastupitelný dobový přínos pro formování spol. vědomí i pro poznání.

demythologization démythifier Entmythologisierung demitizzazione

Alena Vodáková