Dokumenty osobní (MSgS): Porovnání verzí

 
(Přidána poslední věta Viz též heslo analýza dokumentů ve Velkém sociologickém slovníku (1996))
 
Řádek 11: Řádek 11:
 
U osobních dokumentů je někdy obtížné provést rozbor platnosti, zvláště jsou-li staršího data. Mohou být z různých příčin zkreslenou informací o skutečnosti nebo o motivační sféře pisatele nebo jiných lidí.
 
U osobních dokumentů je někdy obtížné provést rozbor platnosti, zvláště jsou-li staršího data. Mohou být z různých příčin zkreslenou informací o skutečnosti nebo o motivační sféře pisatele nebo jiných lidí.
  
Zpracování těchto dokumentů nebývá snadné. Někdy lze použít [[analýza obsahová (MSgS)|obsahové analýzy]].  
+
Zpracování těchto dokumentů nebývá snadné. Někdy lze použít [[analýza obsahová (MSgS)|obsahové analýzy]].
  
 
<span class="section_title">Literatura:</span> <span class="creator">Allport G.</span>, The Use of Personal Documents in Psychological Science, Social Science Research Council, New York, 1942.
 
<span class="section_title">Literatura:</span> <span class="creator">Allport G.</span>, The Use of Personal Documents in Psychological Science, Social Science Research Council, New York, 1942.
Řádek 17: Řádek 17:
 
''[[:Kategorie:Aut: Disman Miroslav|Miroslav Disman]]'' (?)<br />
 
''[[:Kategorie:Aut: Disman Miroslav|Miroslav Disman]]'' (?)<br />
 
[[Kategorie:Aut: Disman Miroslav]]
 
[[Kategorie:Aut: Disman Miroslav]]
 +
----
 +
<span class="see-also">Viz též heslo [[analýza dokumentů]] ve [[VSgS|Velkém sociologickém slovníku (1996)]]</span>
 
[[Kategorie:MSgS]]
 
[[Kategorie:MSgS]]

Aktuální verze z 10. 11. 2018, 19:18

dokumenty osobní (MSgS). Dokument je informační konzerva, která vznikla za určitých okolností, za určitým účelem, s určitým obsahem a existuje odděleně od svého původce. Osobní dokument je charakterizován původcem-jednotlivou osobou, jeho obsah se dotýká této osoby nebo jiných jednotlivých osob, někdy i veřejných událostí. V účelu, proč byl dokument vytvořen (napsán, vytištěn atd.), převažuje také nějaký osobní cíl původce (např. záznam nějaké osobní události, obhajoba, kritika jiného člověka atd.).

Jsou různé druhy osobních dokumentů. Nejčastěji se vyskytují: autobiografie, dopisy, rodinné kroniky, osobní svědectví.

Dopisů se použilo v širokém měřítku v práci: Thomas W. I., Znaniecki F., The Polish Peasant in Europe and America, 3 vols., New York, 1918—1920 (Polský rolník v Evropě a Americe).

V polské sociologii se používalo autobiografií (např. Chałasiński při výzkumu mladých polských zemědělců).

Předností osobních dokumentů je to, že dovolují pohled do intimních souvislostí života lidí, kam se těžko proniká pomocí jiných pozorovacích technik (interview atd.). Bývá však obtížné se k nim dostat, zvláště ve větším měřítku. Obvykle se nedá sehnat takový počet (např. dopisů), který by mohl reprezentovat určitou skupinu obyvatelstva.

U osobních dokumentů je někdy obtížné provést rozbor platnosti, zvláště jsou-li staršího data. Mohou být z různých příčin zkreslenou informací o skutečnosti nebo o motivační sféře pisatele nebo jiných lidí.

Zpracování těchto dokumentů nebývá snadné. Někdy lze použít obsahové analýzy.

Literatura: Allport G., The Use of Personal Documents in Psychological Science, Social Science Research Council, New York, 1942.

Miroslav Disman (?)


Viz též heslo analýza dokumentů ve Velkém sociologickém slovníku (1996)