Zobrazení zdroje stránky Ekonomie myšlení

<span id="entry">ekonomie myšlení</span> – tendence myšlení převádět složité na jednoduché, rozmanité na podobné, vysvětlovat věci co nejmenším počtem principů a pouze pomocí pojmů, které lze vyvodit z počitků (smyslové zkušenosti). Jako zákl. princip teorie poznání, zákl. zákon myšlení a zákl. kritérium pravdivosti zformuloval tuto ideu ve svém díle ''E. Mach'' již v 70. l. 19. st. V poněkud odlišné formě se objevila u ''R. Avenaria'': jako fil. princip „nejmenšího vynaložení sil“. Ekonomické myšlení údajně činí [[věda|vědu]] ekonomičtější a zbavuje ji metafyziky. Předobrazem ''e.m.'' byla zásada ''W. Occama'' zvaná ''Occamova břitva'': Entia non sunt multiplicanda praeter necessitatem. Požadavek redukce principů na minimum vznesl ve své ''Rozpravě o metodě'' i ''R. Descartes'' a další. Tento požadavek našel také řadu kritiků. Pojetí ''Macha'' a ''Avenaria'' kritizoval ''V. I. Lenin'' v práci ''Materialismus a empiriokriticismus''.

<div class="translations">
<span lang="en">economy of thought</span>
<span lang="fr">économie de pensée</span>
<span lang="de">Denkökonomie</span>
<span lang="it">economia del pensiero</span>
</div>

<span class="section_title">Literatura:</span> ''Mach, E.'': Die Mechanik in ihrer Entwicklung historisch-kritisch dargestellt. Leipzig 1897; ''Mach, E.'': Erkenntnis und Irrtum. Leipzig 1905.

''[[:Kategorie:Aut: Hubík Stanislav|Stanislav Hubík]]''<br />
[[Kategorie:Aut: Hubík Stanislav]]
[[Kategorie:Metodologie/obecná metodologie a logika]]
[[Kategorie:VSgS]]