Enkulturace

enkulturace – (z řec. en = v; z lat. cultus, od colere = pěstovat) – pojem zavedený M. J. Herskovitsem k označení procesu, jímž si člověk v průběhu svého života osvojuje kulturu dané společnosti. Podle Herskovitse je do pojmu e. možné zahrnout všechny projevy naučeného chování, získávání znalostí a dovedností, díky nimž člověk nabývá kompetence v kultuře své společnosti. E. jako výlučná vlastnost druhu Homo sapiens vyplývá z geneticky dané dispozice učit se kultuře. Představuje dynamický adaptační mechanismus. E. má jak komplexní, tak selektivní charakter, neboť se sice promítá do všech oblastí kultury, avšak nikdy u jedince neústí v poznání celého kult. systému, ale pouze jeho určitých oblastí a dimenzí. Tato selektivita je dána především statusem jednotlivce, jeho pozicí v soc. struktuře společnosti. E. probíhá v různých typech soc. skupin za účasti různých soc. institucí. V dětském věku hraje rozhodující roli především primární instituce – rodina, v průběhu dospívání však její vliv klesá a roste význam sekundárních institucí a soc. skupin. E. je procesem vědomým (výchova a vzdělávání) i nevědomým (mimovolná percepce a nápodoba). Enkulturační procesy se vždy vztahují ke konkrétní společnosti a prakticky se kryjí s procesem socializace. Jejich výzkum je třeba provádět z perspektivy kulturního relativismu.

enculturation enculturation Enkulturation inculturazione

Literatura: Herskovits, M. J.: Man and His Works: The Science of Cultural Anthropology. New York 1948; Shimahara, N.: Enculturation. A Reconsideration. Current Anthropology, 11, 1970, č. 2.

Václav Soukup