Etokracie

etokracie – (z řec. ethos = mrav, kratos = síla, vláda) – doslovně vláda mravních norem – ideal. a utopická představa o spravedlivém spol. řádu, vycházející z čes. s-gických tradic (T. G. Masaryk, I. A. Bláha, částečně J. L. Fischer). Tvůrce e. J. Horák vycházel z představy, že krize 30. l. 20. st. je především krizí mravní, kterou je možno odstranit mravní výchovou, mobilizací kult. potencí národa (zejm. inteligence) a přetvořením veř. mínění v aktivní soc. sílu, ve vědomí národa. Mravně odpovědní lidé měli podle něj vytvořit komunitu spjatou neviditelnými svazky porozumění, formující duchovní, hosp. a polit. klima společnosti. E. však měla mít i svou institucionální základnu, soubor institucí v čele s protektorem, uznávaným vůdcem nár. kultury. Krom toho měl existovat i jakýsi parlament složený ze sociologů, filozofů, teologů, psychologů, právníků a laiků, vyznačujících se morálními kvalitami. E. se tak v mnoha ohledech stávala vládou inteligence. Ontologickým základem e. byla představa, že spol. řád je hierarchizovaným komplexem řádů nižší úrovně, v jehož základech je mravní řád, mravní normy. Mravní řád je základem kult. řádu a ten je základem řádu politického. Hosp. řád je jen extenzí právních (polit.) norem, podobně jako polit. řád je jen rozvinutím poznatků spol. věd. úkolem e. je precizace etických zákonů a norem a jejich přetvoření v etický řád, který odpovídá dosažené kult. úrovni, jež je daná úrovní spol. věd. Kolem e. se vytvořilo polit. bezvýznamné soc. hnutí propagující mravní sebezdokonalování. Hosp. programem pak bylo prosazování tzv. vázaného clearingu. E. byla přijata pozitivně především laboretisty (viz laboretismus.)

ethocracy éthocratie Ethokratie etocrazia

Literatura: Horák, J.: Ethokracií na kořen krise. Návrh na organizování hnutí pro výchovu a propagaci lidskosti. Praha 1933; Horák, J.: Ethokracie, řád dobra. Dobro všem. Praha 1934.

Jiří Linhart