Evidence obyvatelstva
evidence obyvatelstva – zahrnuje evidenci přirozené měny obyv. včetně některých skutečností soc. právních, evidenci migrací a spec. registry obyv.: 1. Pro evidenci přirozené měny obyv. byla vytvořena soustava registračních knih, v nichž jsou za přesně definované územní jednotky pokrývající beze zbytku celý stát vedeny v chronologickém pořadí všechna narození (porody živých i mrtvých dětí), sňatky a úmrtí osob, které se v okamžiku události na daném území zdržovaly. V bývalém Československu převzal dohled nad vedením těchto knih (zpravidla nazývaných matriky) stát v r. 1950 a pověřil jím matriční úřady vybraných obcí. Evidencí rozvodů byly pověřeny okresní soudy, evidencí potratů příslušná zdravotnická zařízení. Statist. se zpracovávají až výpisy z těchto registračních knih, pro které jsou zvláštními směrnicemi předepsány spec. formuláře: Hlášení o narození, Hlášení o sňatku, Hlášení o úmrtí a Hlášení o rozvodu zpracovává státní statistika, tiskopis Žádost o umělé přerušení těhotenství a Hlášení o potratu resort zdravotnictví. Povinnost občanů hlásit jednotlivé události je přesně stanovena příslušnými směrnicemi. Obdobně jsou matrikáři, soudci i lékaři právně odpovědní za úplné a správné vyplnění statist. hlášení a jeho včasné odeslání ke zpracování. Statist. zpracování je centrální a zaznamenané demogr. události se od r. 1925 třídí podle místa trvalého bydliště zapsaných osob (do r. 1924 to bylo podle místa události; sňatky se v l. 1925–1970 třídily podle místa bydliště nevěsty, od r. 1971 se třídí podle místa bydliště ženicha – na základě zjištění, že nevěsta častěji následuje ženicha do nové domácnosti). V mezinár. pohledu je čes. evidence přirozené měny obyv. považována za spolehlivou a úplnou. Vzhledem k přetrvávajícím mezinár. rozdílům ve vymezení některých jevů (zvl. stanovení hranice narození mrtvého plodu a živého dítětě) byly ve vedení přirozené měny obyv. přijaty v r. 1953 mezinár. zásady Principles for a Vital Statistics System, Recomendations for the Improvement and Standardization of Vital Statistics. Tyto zásady se ne všude dodržují, proto je třeba při mezinár. srovnání brát v úvahu možné rozdíly. V zemích s nedokonalou statist. službou bývá častá podregistrace (např. na Slovensku před r. 1919). Za úplnou evidenci se považuje zachycení alespoň 90 % událostí. V Evropě tomuto požadavku vyhovují všechny země, ale v Africe je úplná evidence stále výjimkou. Za nedostatek se považuje i tzv. opožděná registrace, což je registrace demogr. událostí s více než jednoletým zpožděním (např. v Irsku). Údaje z evidence přirozené měny na území dnešní České republiky byly publikovány od r. 1828 v pramenných dílech státní statistiky v části věnované obyvatelstvu (starší data z let 1785 až 1827 jsou dostupná v práci V. Sekery: Obyvatelstvo českých zemí v letech 1754–1918, kterou vydal Český statistický úřad v r. 1978). Rovněž resort zdravotnictví publikuje od 2. poloviny 19. st. údaje např. o nemocnosti, o příčinách smrti, po r. 1957 o potratech. Za všechny země světa jsou demogr. data k dispozici v demogr. ročence OSN Demographic Yearbook – Annuaire Démographique, která vychází od r. 1948.
2. Evidence migrace poskytuje informace o změnách v rozmístění obyv. v závislosti na ostatních soc. a ekon. jevech. Migrace je v čes. zemích definována jako změna trvalého pobytu za hranice určité administrativní jednotky, zpravidla obce. Evidence vnitřní migrace byla v bývalém Československu zavedena zákonem č. 52/1949 Sb. a je založena na povinném hlášení k trvalému pobytu. Přechodné pobyty se statist. neevidují. Při změně trvalého pobytu za hranice určité obce či města se vyplňuje Hlášení o stěhování, které kromě důvodů stěhování obsahuje údaje o příslušné osobě – o jejím věku, zaměstnání, národnosti, rodinném stavu atd. Samostatné hlášení se vyplňuje i pro děti do 15 let. Od r. 1976 se za vnitřní migraci považovalo i stěhování mezi městskými obvody Prahy a Bratislavy. Evidence zahraniční migrace byla v Československu zavedena již po 1. svět. válce, ale až do r. 1954 se týkala pouze čsl. státních občanů. Emigraci, tj. vystěhování z Československa, evidoval od r. 1950 Čedok, od r. 1968 okresní oddělení pasů a víz. Doplňující informace o migraci lze získat i ze sčítání lidu (celkový přírůstek obyv. se skládá z přirozeného přírůstku a migračního salda) a z údajů o místě narození a místě předchozího bydliště. Přímá evidence vnitřní migrace existuje jen v málo zemích a obvykle ji nelze odlišit od migrace sezónní či pracovní. Vzhledem k nejednotné metodice evidence migrace je mezinár. srovnání značně obtížné. Údaje o migraci jsou ročně publikovány spolu s daty o evidenci přirozené měny v Pohybech obyvatelstva, vydávaných statist. orgány. 3. Registry obyvatelstva obvykle vycházejí z dat ze sčítání lidu a sledované znaky jsou aktualizovány na základě evidence přirozené měny obyv. V čes. zemích nebyl dosud demogr. registr zaveden. K 1. 1. 1980 v souvislosti se sčítáním lidu byl založen Centrální registr občanů.
civil registration registres de l'état civil Bewölkerungsstatistik anagrafe
Literatura: Konečná, A.: Pramenná díla demografické statistiky v letech 1919–1978. Praha 1981; Maur, E.: Základy historické demografie. Praha 1978; Srb, V.: Dvě stě let statistiky přirozené měny obyvatelstva v českých zemích. Demografie, 27, 1985; viz též demografie.