Film sociologický: Porovnání verzí

m (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
 
Řádek 12: Řádek 12:
 
</div>
 
</div>
  
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Film'' pravda. Praha 1964; ''Marsolais, G.'': L'Aventure du cinéma. Paris 1974; ''Pírková, S.'': Vesnice pod filmovým objektivem. ''Sociální'' problémy, r. 1934; viz též [[fotografie sociologická]].
+
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Film pravda''. Praha 1964; ''Marsolais, G.'': L'Aventure du cinéma. Paris 1974; ''Pírková, S.'': Vesnice pod filmovým objektivem. ''Sociální'' problémy, r. 1934; viz též [[fotografie sociologická]].
  
 
''[[:Kategorie:Aut: Matějů Martin|Martin Matějů]]''<br />
 
''[[:Kategorie:Aut: Matějů Martin|Martin Matějů]]''<br />

Aktuální verze z 21. 12. 2017, 15:03

film sociologický – specif. druh filmu zachycující a zobrazující intencionálně soc. skutečnost, zejm. pak soc. problémy. V širokém slova smyslu lze za f.s. označit většinu filmů z oblasti hrané kinematografie, které ve svém uměl. sdělení zahrnují s-gicky dešifrovatelnou informaci. V užším, běžně používaném a ustáleném významu jde o filmy dokumentární povahy, jejichž záměr, technika snímání, střih a další zpracování vycházejí z principů s-gické metodologie. Tvoří filmovou obdobu s-gického eseje i soc. žurnalistiky. Zároveň patří do oblasti obrazové dokumentace. V této souvislosti je v s-gii používán zhruba stejně jako sociologická fotografie, má však některé výhody, zejm. možnost souvislého zachycení akce, souběžného zvukového záznamu, možnost rekonstrukce události z pozic několika kamer (účastníků). Vedle informací s-gických jsou v těchto filmech postižitelné také informace etnografické, soc. psychol., hist. apod. V nejužším slova smyslu je f.s. chápán jako tech. prostředek terénního výzkumu. V tomto případě lze f.s. považovat za spec. druh techniky sběru informací. Již první filmy, natáčené záměrně a nezkresleně zobrazující nejrůznější soc. situace, děje i jejich aktéry, lze považovat jak za filmovou reportáž, tak za f.s. (např. Lumièrovy snímky Arrivés d'un train, La sortie des usines atd.). V dokumentaristické linii se f.s. nejvíce přiblížili R. Flaherty filmem Nanook of the North, natočeným v r. 1922 na základě předchozího dlouhodobého a důkladného poznávání života Eskymáků, a D. Vertov, který zachytil autentická soc. fakta a usiloval o tzv. čistý dokumentární film („kino pravda“). Nový impuls přinesla ve 30. l. tvorba autorů brit. dokumentaristické školy v čele s J. Griersonem a P. Rothou, která se teor. ustavila přímo na s-gické základně. Filmy této školy, založené na metodice s-gického průzkumu, si kladly za cíl zaznamenávat, ukazovat, vykládat a hodnotit soc. realitu, poskytnout obraz života a soc. problémů tehdejší Anglie. Ve filmu Housing Problems z r. 1935 byla poprvé použita forma filmu-ankety. Také v USA se v období Roseveltova New Dealu zorganizovala skupina dokumentaristů Frontiers Film (P. Strand, L. Hurwitz, P. Lorentz a další), kteří natáčeli kritická svědectví o způsobu života a podmínkách života různých soc. vrstev (např. Slums of New York, The native Land, 1941).

Po 2. svět. válce mnohé proudy a hnutí v dokumentaristické kinematografii navázaly na předválečný vývoj a snažily se o s-gický „film-anketu“ (v Itálii). Vznikly Free Cinema (v Anglii), Living-camera (v USA), Cinéma-vécu (v Kanadě) a především Cinéma-verité (ve Francii), které se rychle rozřířilo do řady dalších nár. kinematografií. Význ. teoretiky a organizátory tohoto hnutí se stali sociolog a filmař E. Morin a dále J. Rouch, který v 50. l. natáčel etnograficko-s-gické filmy o životě a zvycích afr. kmenů. V 60. a 70. l. bylo Cinéma-verité jako filmařská metoda aplikováno na problematiku současného života ve vyspělých společnostech (viz minowismus). Vznikla paralela cinemaveristického hnutí i ve hrané kinematografii, která dodnes představuje živý filmový přístup k soc. skutečnosti korespondující se s-gickou metodologií. Současný f.s. se zabývá rasovými a etnickými problémy, životem ve velkoměstech, osudy sociálně slabých nebo deviantních spol. skupin, způsobem života „vyšších vrstev“, tragickými důsledky současných válečných konfliktů a událostí apod.

V našich podmínkách vyústil zájem o s-gickou problematiku ve 30. l. do kritiky soc. poměrů. Nejvýrazněji se projevil v činnosti Film-foto skupiny LeFu, v řadě snímků A. Hackenschmieda, v mezinár. oceňovaném etnograficky zaměřeném filmu K. Plicky Zem spieva z r. 1933 a v unikátním koprodukčním filmu A. Hackenschmieda o mnichovské zradě (Crisis) z r. 1939. F.s. byl u nás zřejmě poprvé použit v s-gickém výzkumu vesnice Velké Rovné a záhy se stal i předmětem specif. metodologického i kult. zájmu (S. Pírková). S předstihem zde byly formulovány metodol. problémy, jako např. stylizace filmované osoby před kamerou jako zdroj informace nebo reakce publika na své vlastní herecké výkony a zobrazení vlastního životního stylu a prostředí, k nimž se teprve nyní obrací pozornost s-gické metodologie, etnosociologie a dramaturgické sociologie. V době po 2. svět. válce se s-gicky traktovaná látka objevuje až na přelomu 60. a 70. l. v dílech tzv. nové vlny čs. kinematografie a v 80. l. v s-gických dokumentech o problematice rodiny a způsobu života jednotlivců i různých soc., socioprofesních či etnických skupin (D. Vihanová, H. Třeštíková, O. Sommerová, J. Špáta, F. Renč aj.). Pořizování f.s. je podmíněno vývojem tech. prostředků (zejm. lehké přenosné kamery), vzhledem ke spotřebě většího množství materiálu však není levné. Novou technologickou inovaci pro f.s. představuje video systém. Využití f.s. v běžné s-gické praxi však dosud není obvyklé.

sociological film film sociologique soziologischer Film film sociologico

Literatura: Film pravda. Praha 1964; Marsolais, G.: L'Aventure du cinéma. Paris 1974; Pírková, S.: Vesnice pod filmovým objektivem. Sociální problémy, r. 1934; viz též fotografie sociologická.

Martin Matějů