Foret Miroslav

Verze z 8. 12. 2018, 21:59, kterou vytvořil imported>Admin (Přidána poslední věta Miroslav Foret je autorem některých publikacíKnižní bibliografii české sociologie.)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

Foret Miroslav

v Brně

Foret Miroslav 01.jpg

Vystudoval sociologii na filosofické fakultě Univerzity J. E. Purkyně (dnes Masarykova univerzita v Brně) (absolv. 1970, PhDr. 1972), načež nastoupil do Českého statistického úřadu (1971–72). V letech 1972–77 byl interním aspirantem Ústavu pro filosofii a sociologii ČSAV v Praze, po obhájení kandidátské práce (CSc. 1977) se vrátil do statistického úřadu (1978–80) a krátce působil v Ústavu ekonomiky a řízení vědeckotechnického rozvoje a v Podniku výpočetní techniky Praha (1980–82). V letech 1982–91 byl vědeckým pracovníkem Ústavu pro výzkum společenského vědomí a vědecký ateismus ČSAV v Brně (viz Ústav vědeckého ateismu ČSAV), v období 1991–92 nakrátko přešel do Institutu pro výzkum veřejného mínění v Praze (viz Ústav pro výzkum veřejného mínění FSÚ) a pak nastoupil na ekonomicko-správní fakultu Masarykovy univerzity v Brně (1992–2000). Roku 1996 se habilitoval prací o marketingové komunikaci. Dále působil na ekonomicko-správní fakultě MU v Brně jako docent a na provozně-ekonomické fakultě České zemědělské univerzity v Praze, kde byl v roce 2003 jmenován profesorem. V roce 2000 přešel na fakultu regionálního rozvoje a mezinárodních studií Mendelovy lesnické a zemědělské univerzity v Brně (viz Mendelova univerzita v Brně), kde se stal vedoucím katedry regionálního rozvoje a veřejné správy. V letech 2005–10 byl současně rektorem soukromé vysoké školy ekonomické ve Znojmě. Byl zástupcem České republiky v řídícím výboru International Association on Public and Non Profit Marketing a členem redakční rady International Review on Public and Non Profit Marketing.

Publikačním vyvrcholením Foretova původního badatelského zaměření na využití statistických dat v sociologii a v různých oblastech vědeckého zkoumání úzce se sociologií souvisejících, ke kterému se později občas vracel, byla práce o sociálních ukazatelích, kterou připravil společně s M. Illnerem (1980). Dílo není jen metodologií, systematickým přehledem a typologií „sociálních ukazatelů“, chápaných jako bezprostředně empiricky zjistitelné informace, ale snaží se i zdůvodnit jejich užitečnost v různých oblastech vědy a života. Věnuje se např. oblasti práce a zaměstnání, vzdělání, ekologii, životnímu stylu a v dobovém duchu koncentruje pozornost také na problematiku plánování a řízení. Směřuje k tomu, aby se informace statistické povahy stávaly „skutečnými indikátory“ sociálních procesů. V široké míře využívá soudobých poznatků v dané oblasti, pokouší se rovněž o jejich kritické posouzení (s povinným pensem marxistického hodnocení). Foret se v tomto období věnoval také sociologii náboženství a sociologii populární hudby, kterou jako první český sociolog uchopil jako významné společenské téma.

Po roce 1989 ve Foretově díle dominuje problematika marketingové komunikace a marketingového výzkumu obecně. Kupříkladu rozsáhlá a výpravná práce Marketingová komunikace (2006) je ukázkou nejen pedagogicky promyšlené, ale přímo instruktivní učebnice. Sám autor zdůrazňuje, že chce ukázat, proč a jak úspěšné komunikovat se zákazníkem, resp. s občanem. Vysvětluje, co to komunikace je na jejím kybernetickém modelu, popisuje „komunikační nástroje“, věnuje pozornost úloze sdělovacích prostředků a tomu, jak s nimi komunikovat, podnikové komunikaci a kultuře, hlavně se ale zabývá komunikací se zákazníkem, jeho poznání, výzkumu jeho zájmů a preferencí. Zde Foret bohatě využil svých znalostí a zkušeností v práci s daty sociologického výzkumu, výzkumu veřejného mínění i s daty statistických šetření. Věnoval se také popisu trhu, efektivnímu zvládnutí nabídky zboží, úloze ceny, reklamy a jiných podpor prodeje, sponzoringu, využití internetu. Poslední část knihy pojednává o marketingu ve veřejné správě a o komunikaci s občanem (tuto část zpracoval se svou manželkou, Věrou Foretovou, která je rovněž spoluautorkou řady jeho dalších publikací).

Knihy: Sociální ukazatele (Svoboda, Praha 1980; spoluautor M. Illner); Hodnoty, hodnocení a světový názor v populární hudbě: Společenské souvislosti (Horizont, Praha 1988); Populární hudba je když (Silueta, Praha 1990); Jak dopadnou volby? (Mezinárodní politologický ústav + Vojenská akademie, Brno 1992); A co trh? (Masarykova univerzita, Brno 1993); Komunikace s veřejností (Masarykova univerzita, Brno 1994); Jesus Christ Superstar a ostatní rockové opery (Spolek Mojmír, Brno 1994); Export a marketing na zahraničních trzích (Centrum rozvoje malého podnikání + ESF MU, 1995; spoluautor R. W. Pricer); Komunikující město (Masarykova univerzita, Brno 1996; spoluautorka V. Floretová; angl. 1998); Marketingová komunikace (Masarykova univerzita, Brno 1997); Evropské marketingové prostředí (Computer Press, Praha 1999; spoluautoři P. Procházka a O. Šašinka); Jak komunikovat se zákazníkem (Computer Press, Praha 2000); Jak rozvíjet místní cestovní ruch (Grada, Praha 2001; spoluautorka V. Foretová); Marketing – základy a postupy (Computer Press, Praha 2001; spoluautoři P. Procházka, J. Vaculík a K. Kopřivová); Vystavujeme na veletrhu (Computer Press, Praha 2002; spoluautoři V. Svoboda, K. Kolářová a L. Zumrová); Marketingová komunikace (Computer Press, Brno 2003; 2. vyd. 2006); Marketingový výzkum: Jak poznávat své zákazníky (Grada, Praha 2003; spoluautorka J. Stávková); Marketing: Základy a principy (Computer Press, Brno 2003, 2. vyd. 2005; spoluautoři P. Procházka a T. Urbánek); Marketing pro začátečníky (Computer Press, Brno 2008, 2. vyd. 2010); Marketingový průzkum: Poznáváme svoje zákazníky (Computer Press, Brno 2008); Základy marketingovej komunikácie (Eurokódex, Bratislava 2009; spoluautorky H. Labská a M. Tajtáková).

Studie: Sociální ukazatele (Sociologický časopis 1973); Sociální ukazatele a měření cílů a efektů sociálního plánu (Sociologický časopis 1973; spoluautor M. Illner); Několik poznámek k vytváření soustav sociálních ukazatelů pro potřeby plánování sociálního rozvoje a sociálního prognózování (Sociologický časopis 1974); Zkušenosti s programy pro samočinné počítače v československé sociologii (Sociologický časopis 1975); K některým problémům tvorby sociálních ukazatelů (Sociologický časopis 1977); Medzinárodní komparace při výzkumech religiozity (Ateizmus 1984); Životní cíle a smysl života ve výzkumu religiozity mládeže (Ateizmus 1984); Náboženství v rockových operách (Ateizmus 1986); Specifika sociologického zkoumání náboženské víry (Sociologický časopis 1986); Metodologická specifika vícenásobných výzkumů religiozity (Sociologický časopis 1987); Statistická analýza náboženskosti okresů ČSSR (Ateizmus 1988); K současným vztahům rodiny a náboženství v ČSSR (Sociologický časopis 1988); Víra v boha a religiozita v ČSSR v osmdesátých letech (Ateizmus 1989); Music Preferences of Youth in the Czechoslovak Socialist Republic in the 1980s (Popular Music and Society 1989); Sociological Aspects of Popular Music in Czechoslovak in the Eighties (Popular Music and Society 1990); Some Theoretical – Methodological Problems of the Research on Popular Music (Popular Music and Society 1991); Marketing Communication in the Czech Republic and Slovakian Localities (International Review on Public and Non Profit Marketing 2006; spoluautorka V. Foretová).

Jiří Ryba


Miroslav Foret se podílel na některých heslech této encyklopedie.
Miroslav Foret je autorem některých publikacíKnižní bibliografii české sociologie.