Geopolitika: Porovnání verzí

(import na produkční server)
 
(Přidána poslední věta Viz též heslo geopolitika v historickém Malém sociologickém slovníku (1970))
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 10: Řádek 10:
 
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Kjellen, R.'': Der Staat als Lebensform. Leipzig 1917; ''Mackinder, H. J.'': Democratic Ideals and Reality. New York 1942.
 
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Kjellen, R.'': Der Staat als Lebensform. Leipzig 1917; ''Mackinder, H. J.'': Democratic Ideals and Reality. New York 1942.
  
-- ''[[:Kategorie:Aut: Povolný Mojmír|Mojmír Povolný]]''<br />
+
''[[:Kategorie:Aut: Povolný Mojmír|Mojmír Povolný]]''<br />
 
[[Kategorie:Aut: Povolný Mojmír]]
 
[[Kategorie:Aut: Povolný Mojmír]]
 
[[Kategorie:Terminologie/sociálně ekologické a geografické dimenze, město a vesnice]]
 
[[Kategorie:Terminologie/sociálně ekologické a geografické dimenze, město a vesnice]]
 +
----
 +
<span class="see-also">Viz též heslo [[geopolitika (MSgS)|geopolitika]] v historickém [[MSgS|Malém sociologickém slovníku (1970)]]</span>
 
[[Kategorie:VSgS]]
 
[[Kategorie:VSgS]]

Aktuální verze z 10. 11. 2018, 19:18

geopolitika – (z řec. geos = země, z řec. polis = město) – zaměření, resp. teorie mezinár. politiky vycházející z předpokladu, že vztahy mezi národy a vývoj svět. politiky jsou podmíněny a dlouhodobě určovány zeměpisným prostorem, ve kterém se odehrávají. G. tedy navazuje na ideje geografického determinismu. Podle nejjednodušší formy g. národy potřebují dostatečný prostor pro svou existenci, proto jeho získání či udržení je jejich životním zájmem. Geogr. prostor je však omezený a v podstatě statický, zatímco národy a státy jsou vzhledem k rostoucímu počtu obyv. a ambicím dynamické. Soutěž o prostor a jeho kontrolu je proto příčinou neustálých mezinár. sporů a konfliktů. Termín g. poprvé použil švédský učenec J. R. Kjellen v práci Stát jako forma života, a to v uvedeném obecném smyslu. Angl. zeměpisec H. Mackinder jej popularizoval v r. 1904, když vystoupil před Royal Geographical Society v Londýně s přednáškou vysvětlující strukturu mezinár. řádu (The Geographical Pivot of History). Podle Mackindera obrovská pevnina zahrnující Evropu, Asii a Afriku je „Velký ostrov“ a všechny ostatní pevniny jsou pouze jeho satelity. Uvnitř Velkého ostrova je „Jádro“ (Heartland) světa: pevnina od Německa po Čínu a od Himálaje po Arktický oceán. Mackinderova teze, kterou po 1. svět. válce její autor poněkud revidoval, v podstatě říkala, že kdo ovládne toto Jádro, bude vládcem Velkého ostrova, a kdo ovládne Velký ostrov, bude pánem světa. Z této hypotézy vyvodil předpověď, že buď Rusko, nebo kterýkoli jiný stát, který ovládne geopolit. jádro, se stane dominující svět. velmocí. Ve 30. l. něm. geopolitikové (zejm. generál K. E. Haushofer, který v r. 1927 napsal práci Grenzen in ihrer geographischen und politischen Bedeutung) získali velký vliv na zahraniční politiku nacistického režimu. Geopolitiku povýšenou na vědu spojili s nacistickým rozhodnutím, že něm. národ potřebuje větší Lebensraum, tj. životní prostor, a že Německo musí ovládnout Jádro světa. A. Hitler se pokusil realizovat tuto teorii v praxi. Jeho ztroskotání v 2. svět. válce a další vývoj v mezinár. vztazích prokázaly slabinu g., pokud je pojímána jako teorie, která vidí vysvětlení a vodítko pro zahraniční politiku jednotlivých států pouze v zeměpisném faktoru. Pokud však geografické prostředí pokládá pouze za jeden z mnoha faktorů, které podmiňují chování národů ve svět. politice, přispívá g. k výkladu a porozumění jejich chování.

geopolitics géopolitique Geopolitik geopolitica

Literatura: Kjellen, R.: Der Staat als Lebensform. Leipzig 1917; Mackinder, H. J.: Democratic Ideals and Reality. New York 1942.

Mojmír Povolný


Viz též heslo geopolitika v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)