Hodnota ekonomická: Porovnání verzí
(import na produkční server) |
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel) |
||
Řádek 8: | Řádek 8: | ||
</div> | </div> | ||
− | + | ''[[:Kategorie:Aut: Bayerová Nataša|Nataša Bayerová]]''<br /> | |
[[Kategorie:Aut: Bayerová Nataša]] | [[Kategorie:Aut: Bayerová Nataša]] | ||
[[Kategorie:Terminologie/ekonomické jevy a přístupy]] | [[Kategorie:Terminologie/ekonomické jevy a přístupy]] | ||
[[Kategorie:VSgS]] | [[Kategorie:VSgS]] |
Aktuální verze z 11. 12. 2017, 18:02
hodnota ekonomická – vztahuje se ke zboží a převládá názor, že spočívá v užitku, který mu spotřebitel připisuje. Výsledkem odhadované výše užitku zboží je jeho cena (subjektivní nauka o hodnotě). V teorii užitku se vychází z toho, že každé zboží poskytuje, nezávisle na množství, ve kterém je spotřebováno, pozitivní užitek a že tento užitek je měřitelný. Tento názor je základem tzv. teorie mezního užitku, v níž užitek poslední spotřebované jednotky určuje hodnotu všech ostatních spotřebovaných jednotek určitého zboží. Podle Marxovy teorie je hodnota zboží určována průměrným množstvím práce použité k jeho výrobě, zboží je zpředmětněná, nediferencovaná a abstraktní práce. Pracovní teorie hodnoty tvoří základ Marxovy teorie nadhodnoty a vykořisťování. V ekonomii se Marxova teorie hodnoty neprosadila, protože se ukázala jako nevhodná metoda jak pro určování ceny, tak pro rozdělování příjmů. Typické pro ni je jednostranné zdůrazňování nákladů a přehlížení spotřebních preferencí.
economic value valeur économique wirtschaftlicher Wert valore economico