Iniciativa pracovní
iniciativa pracovní – vyšší pracovní zaujetí promítající se do pracovního výkonu a pracovních inovací. V současné době je v řadě hosp. vyspělých zemí podporována a prosazována, např. pod pojmem „quality circles“ (QC). Spec. velký význam přikládají této otázce japonské průmyslové podniky, které po této stránce vykazují značné efekty. Ve specif. smyslu se tento pojem používal v ideol. a propagačním kontextu tzv. reálného socialismu, kde představoval spojení morální nabídky k vyššímu, příp. aktivnímu, tvůrčímu pracovnímu výkonu se snahami o tzv. hmotnou zainteresovanost realizovanou ve mzdě a výkonostních příplatcích. I.p., resp. její cílevědomá stimulace, nebyla vázána na podmínky na trhu práce a jen zčásti souvisela s kariérovými perspektivami, které byly podmíněny do jisté míry (v některých povoláních podstatně) jinými (nepracovními) faktory. I.p. byla definována jako takové jednání pracovníka, které pozitivně přispívá k plnění podnikových či celospol. cílů, vybočuje z rámce a úrovně plnění běžných pracovních úkolů a je založeno na dobrovolném rozhodnutí, bez přímého donucení. I.p. byla „měřena“ překročením stanovených ukazatelů kvality, nákladů či výkonu. Význam i.p. byl odvozován už od výroků V. I. Lenina, který ji charakterizoval jako hybnou sílu social. výroby, jako prostředek k dosažení vyšší produktivity práce, k upevnění dobrovolné pracovní kázně a nové, social. organizace výroby. Podporovány a přímo vyvolávány (i nátlakovým způsobem) byly zejm. kolekt. formy i.p. V 50. l. šlo zejm. o stachanovské a údernické hnutí, později o hnutí zlepšovatelů a vynálezců, o social. soutěže, brigády social. práce (BSP), o komplexní racionalizační brigády atd. Důraz byl kladen na i.p. pracující mládeže (v Československu např. hnutí ZENIT, Reflektor mladých). Všeobecně propagovanou, statist. vykazovanou a polit. sledovanou formou i.p. byly individ. a kolekt. závazky (v posledních letech social. Československa je uzavíralo v průměru ročně cca 50 % všech pracujících, zatímco v BSP bylo asi 30 % pracovníků, zlepšovací návrhy přihlašovalo 4–5 % pracovníků). Tato i.p. se většinou odehrávala v demonstracích a formálně administrativní rovině, nebyla provázena předpokládanými efekty zvyšování výkonu, produktivity a kvality práce.
work iniciative iniciative au travail Arbeitsinitiative iniziativa lavorativa