Inkonzistence statusu: Porovnání verzí

m (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
 
Řádek 7: Řádek 7:
 
<span lang="fr">incongruence des statuts</span>
 
<span lang="fr">incongruence des statuts</span>
 
<span lang="de">Statusinkonsistenz</span>
 
<span lang="de">Statusinkonsistenz</span>
<span lang="it">statusu incongruenza di status</span>
+
<span lang="it">incongruenza di status</span>
 
</div>
 
</div>
  

Aktuální verze z 18. 1. 2018, 14:23

inkonzistence statusu – (z lat. in = ne; consistentia = složení) – situace, kdy jedinec zaujímá výrazně odlišné postavení v různých hierarchicky strukturovatelných oblastech soc. života, zejm. v oblasti příjmu či disponibilního bohatství, vzdělání, podílu na moci, ve sféře prestiže povolání. Ve výzkumu sociální stratifikace se o i.s. uvažuje např. tehdy, jestliže jedinec zaujímá vysokou pozici na škále prestiže povolání a vzdělání, střední pozici na škále podílu na moci a velmi nízkou na škále příjmu apod. O i.s. se mluví i tehdy, jestliže je jedinec soc. handicapován askriptivními elementy statusu, např. pohlavím, rasovou či etnickou příslušností. G. E. Lenski se pokusil ukázat, že i.s. vede k polit. radikalizaci a je soc. základem vzniku skupiny ideologů nižších soc. tříd a vrstev. Tyto třídy a vrstvy totiž samy mají konzistentní status, a proto ze svého středu nemohou vydat vzdělané intelektuály, kteří by formulovali jejich třídní nebo skup. zájem. Existují však naopak příslušníci středních i vyšších vrstev, kteří mají inkonzistentní status, jenž je v těchto vrstvách činí „neplnohodnotnými“. Fakt i.s. je motivuje k tomu, aby vytvářeli ideol. koncepce dokonce obrácené proti vlastní výchozí třídě či vrstvě. Takto se např. vysvětluje vysoký podíl židovských intelektuálů v děl. a obecně levicově revol. hnutích.

Pojem i.s. a komplementární pojem konzistence statusu byly využity a zajímavě metodol. interpretovány ve čsl. výzkumu soc. stratifikace z konce 60. l., který vedl P. Machonin a v němž se pracovalo s tzv. vzorcem statusu, kde se pozice na jednotlivých šestibodových statusových škálách (charakter práce, moc, životní styl, vzdělání a příjem) vyjadřovala jednoduchým zápisem tak, že hypoteticky nejvyšší a nejnižší konzistentní status měl podobu (6, 6, 6, 6, 6) a (1, 1, 1, 1, 1). Příkladem inkonzistentního statusu by byl třeba vzorec (6, 5, 3, 1, 6) apod. V tomto výzkumu se předpokládalo, že o stratifikované společnosti lze mluvit pouze tehdy, jestliže většina populace má sice různé, ale v zásadě konzistentní statusové vzorce. Pojem i.s. je významově totožný s pojmy kongruence statusu a statusová inkongruence. G. E. Lenski zavedl pro označení procesu dosahování konzistentního statusu termín krystalizace statusu. W. Wesołowski v 60. l. navrhl pojem dekompozice statusu, jímž chtěl označit proces opačný k procesu krystalizace statusu. Wesołowski se pokusil pomocí tohoto pojmu, avšak s nedostatečnou empir. základnou, vyložit některé soc. fenomény specif. pro reálný socialismus, např. výrazně inkonzistentní status horníků (vysoké příjmy proti nízkému vzdělání, moci a životnímu slohu), lékařů atd. Fenomén dekompozice statusu pokládal Wesołowski za pozitivní proces funkční egalitarizace společnosti. Jiní autoři poukazovali též na potenciálně pozitivní motivační funkci i.s., např. ke zvýšení vzdělání, změně vzorců chování apod.

status inconsistency (incongruency) incongruence des statuts Statusinkonsistenz incongruenza di status

Literatura: Lenski, G.: Power and Privilege. A Theory of Social Stratification. New York 1966; Machonin, P. a kol.: Československá společnost. Bratislava 1969; Wesołowski, W.: Třídy, vrstvy a moc. Praha 1969.

Miloslav Petrusek