Zobrazení zdroje stránky Intelekt a inteligence

<span id="entry">intelekt a inteligence</span> – (z lat. intellectus = vhled, chápání, rozum; inteligens = chápající, znalý něčeho) – intelekt se většinou chápe jako dispozice k myšlení vůbec, zatímco inteligence se považuje za kval. a kvant. projev této schopnosti. Pojem intelekt se používá jen u člověka, kdežto pojem inteligence i pro pozorovatelné chování u zvířat, charakterizované jako řešení problémů. Často se ale oba pojmy považují za významově ekvivalentní. V neotomistické psychologii je intelekt „základem inteligence“ (''K. Černocký'', 1947). Scholastická psychologie chápala intelekt jako nejvyšší poznávací funkci, vyšší, než je pouhé „ratio“ (rozum, usuzování). ''I. Kant'' tento vztah obrátil a rozlišoval „Vernunft“ (ratio) a nižší „Verstand“ (tj. intellectus, chápající myšlení). ''H. Bergson'' (1909) za podstatný znak lidského intelektu ve srovnání s [[instinkt|instinkty]] pokládá analyticko-syntetickou činnost, která však je schopna nahlížet jen spojité a nehybné a představovat si dění jen jako řadu stavů. ''J. P. Guilford'' (1967) vypracoval faktorově-analytický model intelektu, v němž rozlišuje 3 dimenze: operace (poznávání, paměť, konvergentní a divergentní myšlení, hodnocení), obsahy (figury, symboly, sémantické a behaviorální obsahy) a výsledky (jednotky, třídy, vztahy, systémy, transformace a implikace). Tento model je však považován i za model inteligence (o inteligenci viz též [[testy inteligence]], [[inteligence sociální]]). Běžně je intelekt také chápán jako vlastnost, zákl. znak [[intelektuál|intelektuála]] a v této souvislosti bývá poněkud neurčitě vymezován jako schopnost diskursivního, kritického i tvůrčího myšlení. Pojem [[inteligence]] je s-gií studován především jako označení soc. skupiny.

<div class="translations">
<span lang="en">intellect and intelligence</span>
<span lang="fr">intellect et intelligence</span>
<span lang="de">Intellekt und Intelligenz</span>
<span lang="it">intelletto e intelligenza</span>
</div>

<span class="section_title">Literatura:</span> ''Guilford, J. P.'': The Nature of Human Inteligence. New York, Toronto, London, Sydney, 1967; ''Nosal, C. S.'': Mechanizmy funkcjonowania intelektu: zdolnośći, style poznawcze, przetwarzanie informacji. Wrocław 1979.

''[[:Kategorie:Aut: Nakonečný Milan|Milan Nakonečný]]''<br />
[[Kategorie:Aut: Nakonečný Milan]]
[[Kategorie:Terminologie/osobnost a psychika]]
[[Kategorie:VSgS]]