Intelektualizace práce

intelektualizace práce – růst nároků na využití duševních kapacit pracovníka v průběhu pracovní činnosti, při podávání pracovního výkonu. I.p. je spjata se zaváděním nových technologií, vyžadujících spíše než motorické nasazení kontrolní či dispečerské činnosti a místo síly a zručnosti schopnost zpracovat informace. I.p. je kontinuální proces související se změnou obsahu práce a rozšiřováním intelektuálních profesí. Velký význam, i když ne zcela jednoznačný, pro něj má zejm. automatizace, robotizace a komputerizace. Nahrazují řadu rutinních pracovních operací, ale i část intelektuálně náročnějších úkonů. I.p. není proces zasahující rovnoměrně všechny profese a oblasti práce. Je ale většinou chápána jako součást humanizace práce, tj. přibližování pracovního procesu potřebám člověka včetně jeho osobní seberealizace. Týká se také pracovních podmínek, pracovního prostředí a mezilidských vztahů (viz human relations). Praktické způsoby a prostředky i.p. se rozvíjejí a uplatňují s vývojem nových technologií a nových forem organizace práce a human managementu. Např. záměna pracovních činností a pracovních míst umožňuje snížit jednostranné zatížení a únavu z pracovní monotonie, integrace pracovních činností obohacuje pracovní náplň, autonomní pracovní skupiny si samy organizují pracovní činnost, práce je přizpůsobována osobnímu životu pracovníků (viz režim pracovní, práce domácí). I.p. v uvedeném smyslu je v s-gii rozpracována zejm. fr. sociology G. P. Friedmannem, P. Navillem a dalšími (viz též práce rozdrobená).

intellectualization of work intellectualisation du travail Intellektualisierung der Arbeit intellettualizzazione del lavoro

Literatura: Friedmann, G. a kol.: Sociológia práce. Bratislava 1967; Friedmann, G.: Rozdrobená práce. Praha 1968.

Jitka Havlová