https://encyklopedie.soc.cas.cz/core/index.php?title=Ka%C5%BEdodennost&feed=atom&action=historyKaždodennost - Historie editací2024-03-28T20:32:24ZHistorie editací této stránkyMediaWiki 1.31.1https://encyklopedie.soc.cas.cz/core/index.php?title=Ka%C5%BEdodennost&diff=10008&oldid=previmported>Admin: Přidána poslední věta Viz též heslo společnost postheroická v Petruskových Společnostech (2006)2020-09-21T06:16:54Z<p>Přidána poslední věta Viz též heslo <a href="/w/Spole%C4%8Dnost_postheroick%C3%A1_(PSpol)" title="Společnost postheroická (PSpol)">společnost postheroická</a> v <a href="/w/PSpol" title="PSpol">Petruskových Společnostech (2006)</a></p>
<table class="diff diff-contentalign-left" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">Verze z 21. 9. 2020, 06:16</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l19" >Řádek 19:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 19:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Terminologie/životní styl a volný čas]]</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Terminologie/životní styl a volný čas]]</div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;">----</ins></div></td></tr>
<tr><td colspan="2"> </td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><ins style="font-weight: bold; text-decoration: none;"><span class="see-also">Viz též heslo [[společnost postheroická (PSpol)|společnost postheroická]] v [[PSpol|Petruskových Společnostech (2006)]]</span><br /></ins></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:VSgS]]</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:VSgS]]</div></td></tr>
</table>imported>Adminhttps://encyklopedie.soc.cas.cz/core/index.php?title=Ka%C5%BEdodennost&diff=6143&oldid=prevAdmin: finalizován tvar zápisu autorů hesel2017-12-11T16:02:25Z<p>finalizován tvar zápisu autorů hesel</p>
<table class="diff diff-contentalign-left" data-mw="interface">
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<col class="diff-marker" />
<col class="diff-content" />
<tr class="diff-title" lang="cs">
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">← Starší verze</td>
<td colspan="2" style="background-color: #fff; color: #222; text-align: center;">Verze z 11. 12. 2017, 16:02</td>
</tr><tr><td colspan="2" class="diff-lineno" id="mw-diff-left-l16" >Řádek 16:</td>
<td colspan="2" class="diff-lineno">Řádek 16:</td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><span class="section_title">Literatura:</span> ''Douglas, J. D.'': Understanding Everyday Life. London 1973; ''Micro- et macrosociologie'' du quotidien. Bruxelles 1983; ''Schutz, A.'': The Phenomenology of Social World. Chicago 1967; ''Truzzi, M.'': Sociology and Everyday Life. Englewood Cliffs, N.J. 1968.</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><span class="section_title">Literatura:</span> ''Douglas, J. D.'': Understanding Everyday Life. London 1973; ''Micro- et macrosociologie'' du quotidien. Bruxelles 1983; ''Schutz, A.'': The Phenomenology of Social World. Chicago 1967; ''Truzzi, M.'': Sociology and Everyday Life. Englewood Cliffs, N.J. 1968.</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'>−</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div><del class="diffchange diffchange-inline">-- </del>''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br /></div></td><td class='diff-marker'>+</td><td style="color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br /></div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Terminologie/životní styl a volný čas]]</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:Terminologie/životní styl a volný čas]]</div></td></tr>
<tr><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:VSgS]]</div></td><td class='diff-marker'> </td><td style="background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;"><div>[[Kategorie:VSgS]]</div></td></tr>
</table>Adminhttps://encyklopedie.soc.cas.cz/core/index.php?title=Ka%C5%BEdodennost&diff=1599&oldid=prevAdmin: import na produkční server2017-12-10T16:53:54Z<p>import na produkční server</p>
<p><b>Nová stránka</b></p><div><span id="entry">každodennost</span> – úhrn všedních, pravidelně se opakujících (tzv. repetitivních), a proto předvídatelných lidských činností, které jsou základem soc. reprodukce individua, malé skupiny a takto zprostředkovaně celé společnosti, činností, které se řídí známými, většinou však nepsanými normami a pravidly, jsou specif. časově a prostorově uspořádány a jejich vykonávání předpokládá určitý objem vědění fixovaný v tzv. běžném vědomí (zdravém rozumu, [[common sense]]) a vyjadřovaný běžným jazykem. Pojem ''k.'' úzce souvisí s pojmem ''každodenní život'', ''životní svět'', který do s-gie vstoupil z pojmové výbavy ''Husserlovy'' [[fenomenologie]] (viz též [[Lebenswelt]]) prostřednictvím ''Alfreda Schütze''. Jeho pojetí každodenního života je základem všech následných analýz ''k.'', ačkoliv nikoliv všechny nutně vycházejí z fenomenologie. Problémem ''k.'' se zabývali již před ''Schützem'' např. ''Ch. H. Cooley'' a ''G. H. Mead'', podle některých neomarxistů není dokonce celý klasický marxismus ničím jiným než kritikou ''k.'', která je provedena pomocí pojmů [[odcizení]], zvěcnění, praxe, triviality, fetišismu atd. Takto pojal svůj výklad ''k.'' ''Henri Lefèbvre'' v rozsáhlém spise ''Critique de la vie quotidienne'' (''I. Introduction'' 1958, ''II. Fondaments d'une sociologie de la quotidiennité'' 1961, ''III. De la modernité au modernisme'' 1981) a v podobném duchu uvažuje i ''Agnes Hellerová'' aj. K tomuto typu uvažování má velmi blízko i ''Dialektika konkrétního'' ''Karla Kosíka'' (1963). Ačkoliv problém ''k.'' tedy není specif. fenomenologickým tématem, naprostá většina konkrétních i pojmoslovných analýz ''k.'' je nesporně inspirována konceptem Lebensweltu, jak jej původně zavedl ''Husserl'' a s-gicky modifikoval ''Schütz''. ''K.'' předpokládá každodenní, všední neboli životní svět jako sféru, v níž se ''k.'' jako úhrn aktivit odehrává, běžné vědomí a běžný jazyk. Životní svět je samozřejmým světem zdravého rozumu, světem soc. a přír. objektů, v němž lidé žijí, pracují, setkávají se a vykonávají rutinní aktivity, je světem, v němž lidé jednají, sledují své cíle, prožívají jej a interpretují, aby mu porozuměli a porozuměli jednání jiných. Je to svět, který není zpochybňován, který člověk bere jako samozřejmý fakt, jako danost, vůči níž však musí zaujmout aktivní praktický či pragmatický postoj a která tedy od člověka vyžaduje aktivitu, činnost, jednání.<br />
<br />
Podle ''Schütze'' je životní svět strukturován do specif. oblastí, tzv. uzavřených oblastí struktury smyslu (der geschlossene Bereich der Sinnstruktur, finite province of meaning). Takovými oblastmi jsou vedle životního světa samotného svět vědy, svět snů, svět divadla, svět náboženství, svět hry, svět fantazie atd. Toto ''Schützovo'' pojetí multiplicity soc. světů bylo inspirováno původně ''Jamesovým'' rozlišením různých [[mikrosvět|mikrosvětů]], jež byly určitým způsobem seřazeny. U ''Schütze'' takové řazení postrádáme. Velmi konkrétně lze říci, že všední svět a ''k.'' jsou tvořeny především rutinními aktivitami, jako je práce (jíž ''Schütz'' věnuje jen min. pozornost), jídlo, pití, oblékání, spánek, hygiena, nákupy (obstarávání věcí), cestování, setkávání s přáteli, péče o děti atd. Při popisu ''k.'' a všedního života je u ''Schütze'' důraz položen na tyto charakteristiky: ''1.'' vztah člověka k životnímu světu je založen na tzv. přirozeném postoji, tzn. není zpochybňována jeho existence; ''2.'' předpokládáme, že ve stejném světě žijí jiní lidé a oni to předpokládají o nás; ''3.'' k. vyžaduje specif. vědění, které má podobu tzv. [[balík příručního vědění|balíku příručního vědění]]; ''4.'' životní svět je neustále interpretován aktéry samotnými a jejich interpretace mohou být a jsou jediným smysluplným základem a východiskem každé soc. vědy; ''5.'' zákl. vztah k životnímu světu a ''k.'' však není teor., interpretativní, ale pragmatický, protože smyslem našeho poznávání, vědění a všech našich interpretací jsou praktické nároky na nás kladené a naše projekty a programy, které chceme v rámci ''k.'' a svého životního světa realizovat; ''6.'' lidé se liší svým konkrétním postavením ve struktuře soc. světa a tedy i některými svými každodenními aktivitami, protože se nacházejí v odlišných [[situace biografická|biografických situacích]]; ''7.'' odlišnost biografických situací vede k tomu, že lidé přikládají různým elementům životního světa a tedy i různým každodenním aktivitám odlišný význam, mají tedy odlišné tzv. systémy relevancí; ''8.'' vzájemné porozumění a tedy smysluplmá interakce je však mezi aktéry soc. života možná proto, že existuje tzv. zaměnitelnost, [[reciprocita perspektiv]], a že lidé používají podobné prostředky tzv. ''typizace situací'' (někdy se používá termín typifikace: jde o to, že pro typické situace vytváříme systémy typických prostředků a způsobů jednání, které jsou založeny na typizované interpretaci těchto situací a které ve svém důsledku činí svět předvídatelným a srozumitelným).<br />
<br />
Podle fenomenologicky orientovaných sociologů, kteří se zabývají ''k.'', existují ve vztahu ke ''k.'' tři možné postoje: ''a)'' absolutistický, který chce ''k.'' popsat pomocí věd. definovaných pojmů, jako by tyto pojmy samy byly zcela nezávislé na každodenní zkušenosti vědců se soc. skutečností (ideálem je pro ně konstrukce experimentální kontrolované situace), ''b)'' přirozený, který ''k.'' nereflektuje, ale prožívá ji, bere ''k.'' a životní svět takový, jaký je, tak, jak je zakoušen, ''c)'' teor., který předpokládá schopnost odstoupit od ''k.'' a reflektovat ji s přihlédnutím ke zkušenosti, která je dána v přirozeném postoji. Právě tento třetí postoj je základem fenomenologického pohledu na ''k.'' (viz [[epoché]]). V radikálním pojetí je ''k.'' svrchovanou realitou, vlastně jedinou skutečnou, pravou [[realita sociální|sociální realitou]], všechno ostatní jsou jen s-gické konstrukce „druhého řádu“. V umírněnějších verzích se konstatuje pouze to, že ''k.'' je prvotní soc. svět, s nímž se člověk dostává do styku, všechny ostatní mikrosvěty jsou odvozené, sekundární. K analýze ''k.'' význ. přispěl ''E. Goffman'' zejm. svým zkoumáním interakčních rituálů a tzv. malého chování, tj. chování za přítomnosti jiných a v důsledku přítomnosti jiných. Pro ''Goffmana'' není podstatné, co je realita, ale za jakých podmínek pokládáme určité uspořádání věcí a poměrů za reálné. ''H. Garfinkel'' zdůraznil, že smysluplná každodenní činnost je závislá na konečné množině pravidel, jejichž pochopení je předpokladem pochopení soc. světa. ''Peter L. Berger'' a ''Brigitte Bergerová'' pojali ''k.'' a životní svět jako zvykový svět, náš domácí svět, který se nám sice nemusí líbit, ale v němž musíme žít a jednat. Zvl. pozornost věnovali vztahu ''k.'' a institucí: ''k.'' nelze pochopit bez pochopení [[instituce|institucí]], které naopak jsou reálné pouze potud, pokud jsou reprezentovány lidmi a zakoušeny v k.<br />
<br />
Ačkoliv se konstituovala spec. s-gická disicplína, která se ''k.'' zabývá, je pro ''k.'' specif. právě to, že má průřezový charakter. Belg. sociolog ''Claude Javeau'' říká, že ''k.'' není partikulárním s-gickým tématem, ale transverzálním řezem celým s-gickým problémovým polem: můžeme ignorovat stát, strany, třídy a církve, ale nemůžeme se vyvázat z ''k.'' V tomto smyslu má ''k.'' povahu durkheimovského [[fakt sociální|sociálního faktu]] par excellence bez ohledu na roli interpretace a osobní aktivity aktérů v ní. Podle ''Javeaua'' se ''sociologie každodennosti'' dá rozvíjet na 3 úrovních: ''1.'' na úrovni [[činnost|činností]], kde je blízká weberovské s-gii; ''2.'' na úrovni protikladu [[posvátné a profánní|posvátného a profánního]] (tento impuls rozvíjí zejm. ''P. L. Berger''); ''3.'' na úrovni odporu (résistance), tedy schopnosti vzepřít se ''k.'' a udělat schválnost, něco neobvyklého, vymykajícího se ''k.'' S-gie ''k.'' otevírá a legitimizuje jako s-gicky relevantní řadu zdánlivě okrajových problémů, jimiž se klasická s-gie nezabývala, a ukazuje většinu standardních s-gických témat v neobvyklé perspektivě (podle ''Marcella Truzziho'' např. v souvislosti se stratifikací je pojednán problém role krásy, tedy tzv. skrytá stratifikace, v souvislosti se zkoumáním interakce se popisují např. telefonní rituály nebo role chladu v soc. kontaktu či komunikační funkce hry v karty, v souvislosti se s-gií minorit třeba postavení liliputů (trpaslíků) nebo funkce nudistických pláží, v souvislosti se s-gií deviantního chování např. praktiky používané při učení se prostituci atd). Současně je s-gie ''k.'' vždycky nepřímou kritikou oficiálních ideologií. I proto byla v kom. systémech programově marginalizována: u nás např. pokus ''[[Alan Josef|Josefa Alana]]'' uvést s-gii ''k.'' jako legitimní výzk. téma byl na počátku 80. l. ostře napaden v ''Rudém právu'' ''Karlem Rychtaříkem''. V politologickém kontextu nepřímo program s-gie ''k.'' načrtl ''Milan Šimečka'' svými úvahami o velkých a malých dějinách (v samizdatové ''Kruhové obraně''). S-gií ''k.'' se v kontextu záp. s-gie zabývá především celá [[etnometodologie]], pro niž je ''k.'' hlavním problémovým polem, spec. se tématu věnovali ''M. Truzzi'', ''J. D. Douglas'', ''S. Mennell'', ''M. Maffesoli'' aj., v Polsku byla provedena řada výzkumů a teor. analýz zejm. běžného vědomí (''A. Kojder'', ''Miroslawa Marodyová'' aj.), v bývalém Československu téma ''k.'' v kontextu s-gie rodiny rozvíjel ''[[Možný Ivo|Ivo Možný]]'', v kontextu [[sociologie biografická|biografické sociologie]], s-gie [[cyklus životní|životních cyklů]] a drah a s-gie času ''[[Alan Josef|Josef Alan]]'' a ''[[Nový Lubomír|Lubomír Nový]]'', ve vazbě na systematická studia záp. s-gie ''Dilbar Alijevová'' a ''[[Urbánek Eduard|Eduard Urbánek]]'', ve vazbě na program [[sociologie alternativní|alternativní sociologie]] ''[[Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''. S-gie ''k.'' je úzce vázána na s-gii [[tělo|těla]], [[sociologie jídla|sociologii jídla]], resp. s-gii stravování, s-gii [[hra|hry]], [[sociologie volného času|sociologii volného času]] atd. Komplementárními pojmy k pojmu ''k.'' je svátečnost a [[svátek]], v jiné optice historičnost a[[dějiny]], příp. soc. makrostruktury a makrosystémy. Strukturami ''k.'' v širokých hist. souvislostech se zabýval fr. historik ''F. Braudel''.<br />
<br />
<div class="translations"><br />
<span lang="en">everyday life</span><br />
<span lang="fr">vie quotidienne, quotidienneté</span><br />
<span lang="de">Alltäglichkeit</span><br />
<span lang="it">guotidianità, vita quotidiana</span><br />
</div><br />
<br />
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Douglas, J. D.'': Understanding Everyday Life. London 1973; ''Micro- et macrosociologie'' du quotidien. Bruxelles 1983; ''Schutz, A.'': The Phenomenology of Social World. Chicago 1967; ''Truzzi, M.'': Sociology and Everyday Life. Englewood Cliffs, N.J. 1968.<br />
<br />
-- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br /><br />
[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]<br />
[[Kategorie:Terminologie/životní styl a volný čas]]<br />
[[Kategorie:VSgS]]</div>Admin