Kohout Jaroslav
Kohout Jaroslav
v Klatovech
Absolvoval Vysokou školu politickou a sociální v Praze (1950). Od roku 1953 vyučoval na Vysoké škole ekonomické v Praze, v roce 1957 byl jmenován docentem, 1968 profesorem. Roku 1962–63 patřil k zakládajícím členům katedry ekonomické sociologie a psychologie na VŠE a stal se jejím prvním vedoucím. Titul kandidáta věd (CSc.) získal v roce 1966 za práci Sociologie a řízení ekonomiky, titul doktora věd (DrSc.) v roce 1977 za práci Sociální analýza a řízení socialistického podniku. V letech 1970–85 byl děkanem fakulty řízení VŠE. V letech 1964–89 byl členem hlavního výboru Československé sociologické společnosti při ČSAV, 1970–81 místopředsedou společnosti, 1981–88 jejím předsedou. Roku 1981 byl jmenován členem korespondentem Československé akademie věd.
Kohout patří k významným postavám české ekonomické sociologie; byl mj. prvním vedoucím katedry ekonomické sociologie a psychologie na VŠE v Praze a autorem řady popularizačních prací a učebnic (Sociologie a psychologie v hospodářské praxi, 1966; Sociologie pro ekonomy, 1967; Sociologie a psychologie pro ekonomy, 1985). Již část jeho první knihy, která se nese v duchu ideologické kritiky (Inteligence a soudobá buržoasní sociologie, 1962), se zabývá teorií manažerských elit. Později dospěl ke koncepci ekonomické sociologie jako aplikované vědy, která má napomáhat dosahování stanovených hospodářských cílů; takováto sociologie zčásti vlastně suplovala chybějící vědu o řízení (management) a lidských zdrojích.
Kohout patřil k sociologům, jejichž kariéra prudce stoupala i během tzv. normalizace, čemuž jistě napomohlo také jeho utilitaristické pojetí sociologie. Věcné a politické akcenty Kohoutovy ekonomické sociologie se měnily, předmětem jejího zájmu byla však zpravidla práce, zejména v průmyslovém podniku, pracovní kolektivy, řízení a řídící pracovníci, nebo marketing a výzkum spotřebitelů. Kohout využíval zejména přehledy zahraniční literatury (s rostoucím podílem sovětských a klesajícím podílem západních publikací), normativní doporučení nebo informace týkající se metod řízení používaných v domácích podnicích, empirické výzkumy, převážně kvantitativní, a od 70. let také přehledy společenské objednávky – významných hospodářských opatření a stranických usnesení.
Knihy: Inteligence a soudobá buržoasní sociologie (NPL, Praha 1962); Sociologie a řízení ekonomiky (Práce, Praha 1967); Sociologie pro ekonomy (SPN, Praha 1967; spoluautor Jaroslav Kolář; další vydání 1969, 1971, 1973, 1976); Člověk v pracovním prostředí (Práce, Praha 1971; spoluautoři B. Malaniuk a J. Růžička); Sociální analýza a řízení socialistického podniku: Vznik – pojetí – aplikace (Práce, Praha 1976); Řízení pracovních kolektivů (Práce + Svoboda + Horizont, Praha 1982); Sociologie a psychologie pro ekonomy (Svoboda, Praha 1985; s kolektivem); Vědecké základy aktivizace pracujících: Sociologické aspekty intenzifikace výroby (Práce, Praha 1987).
Studie: Komplexní sociologický průzkum v Tesle Pardubice (Sociologický časopis 1966; spoluautor J. Kolář); Sociologie a marketing (Sociologický časopis 1967); Sociologie ekonomiky (Sociologický časopis 1968); Výzkum práce a role československých manažerů (Sociologický časopis 1969; spoluautor J. Kolář); Sociologie a řízení socialistického podniku (Sociologický časopis 1970); Plánování sociálního rozvoje kolektivu socialistického podniku a úkoly podnikového sociologa (Sociologický časopis 1973); Plánování sociálního rozvoje kolektivů pracujících podniku – současná teorie a praxe v ČSSR (Sociologický časopis 1973); Sociální analýza jako metoda řízení socialistického podniku (Sociologický časopis 1974); Aplikace sociální analýzy v řízení socialistických podnikových vztahů (Sociologický časopis 1975); Sociologie a plánování rozvoje ekonomiky v socialistických zemích (Sociologický časopis 1976); Úloha sociologie při zvyšování produktivity práce (Sociologický časopis 1976; spoluautor J. Kolář); K metodologii sociální analýzy socialistických podniků (Sociologický časopis 1978; spoluautor J. Kolář); Sociálně ekonomické řízení podniku a úloha ředitelů (Sociologický časopis 1979); K teorii pracovního kolektivu (Sociologický časopis 1981); Sociologické výzkumy spotřebitelů (Sociologický časopis 1982); Řízení sociálního rozvoje pracovního kolektivu (Sociologický časopis 1983); Soudobá japonská sociologie (Sociologický časopis 1983); Sociologické výzkumy a řízení pracovních kolektivů v SSSR (Sociologický časopis 1984); Sociologie a řízení hospodářské praxe (Sociologický časopis 1984); Soudobá bulharská sociologie (Sociologický časopis 1987); XI. Světový sociologický kongres (Sociologický časopis 1987).
Sborníky: Sociologie a psychologie v hospodářské praxi (NPL, Praha 1966); Sociální aspekty řízení pracovních kolektivů (Práce, Praha 1979; spolueditor G. N. Čerkasov).
Mimo sociologii: Kantorův notes (Práce, Praha 1983; 2. vyd. 1986, 3. vyd. 1997); Rétorika: Umění jednat s lidmi (Management press, Praha 1995; 2. vyd. 1998, 3. vyd. 1999, 4. vyd. 2002).