Konsensus sociální (MSgS)

konsensus sociální (MSgS) doslova: sociální souhlas či soulad, je pojem, zavedený do sociologie Augustem Comtem. V jeho pojetí sociologie lze sociální jevy podrobit zkoumání jednak co do jejich existence, jednak co do jejich činnosti, takže se systém sociologie rozpadne na dvojí, vzájemně se doplňující úseky: v sociální statiku, která zkoumá existenční podmínky společnosti, a v sociální dynamiku, která zkoumá zákony jejího pohybu. Prvá se kryje s teorií řádu, druhá s teorií pokroku. Předmětem sociální statiky je studium vzájemných akcí a reakcí, nepřetržitě prováděných jednotlivými částmi sociálního systému. Toto pojetí, které nazírá na každý sociální jev nikoli jako na samostatný, nýbrž jako spjatý se všemi ostatními, dovádí k předpokladu sociálního konsensu, který je Comtovi nejen základním poznatkem sociální statiky, nýbrž ústředním pojmem pozitivní sociologie vůbec. Vypovídá se jím dvojí: jednak že všechny sociální prvky je možné považovat za solidární, za druhé, že jejich celek se ustavičně připíná k současnému stavu rozvoje lidstva, že tedy každá společnost tenduje k harmonickému vyrovnání všech svých složek. Právě tato harmonizující, solidarizující stránka Comtova pojetí sociálního konsensu je svrchovaně problematická, protože zakrývá faktický stav, představovaný trvalými napětími, která se odehrávají ve společnosti, i když platí, že jejich vyrovnání, případně vyrovnávání dovádí k různě stabilnímu či labilnímu stavu společenské rovnováhy, jejíž rozvrat se kryje s rozvratem celé společnosti. Proti tomu Comtův požadavek, nazírat na společnost jako na vzájemně propojený celek všech jejích složek, byl — zejména po metodické stránce — neobyčejně plodný. V tomto ohledu lze spatřovat v Comtovi pokus o strukturalistické pojetí sociologie, které je dnes pojetím převládajícím.

Literatura: Fischer J. L., Saint-Simon a August Comte, Praha, 1926;

Josef Ludvík Fischer

---

Viz též heslo konsensus ve Velkém sociologickém slovníku (1996)