Linhart Jiří

Linhart Jiří

v Praze
v Praze

Po gymnaziálních studiích byl přijat na vysokou školu až po získání výučního listu. Pak absolvoval filosofii na filosofické fakultě Karlovy univerzity v Praze, jeho pozornost ale zaujala sociologie, která se v 60. letech opět začala prodírat do výuky studentů. Koncem 60. let byl zaměstnán na fakultě sociálních věd a publicistiky UK, kde se věnoval výuce sociologie. Katedra, kde působil, byla ale stejně jako fakulta v dané podobě záhy zrušena. Díky paradoxu spočívajícímu v jeho původním dělnickém povolání, ke kterému se dostal kvůli špatnému kádrovému profilu rodičů, nebyl tak přísně „kádrován“, mohl proto ještě určitou dobu učit a pak se mohl stát zaměstnancem sociologické sekce Ústavu pro filosofii a sociologii ČSAV. V něm pracoval až do jeho reorganizace začátkem 90. let, kdy přešel do obnoveného Sociologického ústavu AV ČR.

Linhart „kouzlu sociologie“ propadl již v době svých vysokoškolských studií. Krátce po jejich skončení se stal členem Machoninova týmu, který se věnoval studiu sociální stratifikace československé společnosti. Linhart byl členem redakční rady výsledné publikace a sám se věnoval úloze životního stylu a spotřeby při vytváření sociální stratifikace; tomuto tématu zůstal v podstatě věrný až do konce života. V jeho práci se objevuje výrazný metodologický akcent a široký záběr sociologických znalostí, také ale značná dávka „sociologické imaginace“ a vnímání historických souvislostí života společnosti. To vše se promítlo i do jeho nejvýraznější aktivity posledních let života, do jeho práce na Velkém sociologickém slovníku, jehož vznik inicioval v roce 1988, vedl jeho výkonnou redakční radu a stačil napsat i velké množství hesel (slovník nakonec vyšel teprve v roce 1996). Kromě toho byl koncem roku 1989 spoluzakladatelem časopisu Sociologické aktuality, do něhož aktivně přispíval až do své smrti.

V první publikované práci, v jedné kapitole kolektivní knihy Československá společnost (1969), se orientoval se na zkoumání náplně volného času, vytváření vzorců spotřeby a životního stylu a na identifikaci jejich typických nositelů včetně jejich sociálního rozvrstvení. Dospěl také k formulaci dvou typů kariéry: orientované na spotřebu a na životní styl. Od této práce vedly dvě vzájemně se prolínající linie jeho zájmů: o metody sociologického výzkumu a o volnočasové aktivity se všemi sociálními a ekonomickými souvislostmi. V obou oblastech se stal uznávaným odborníkem. Prolongací těchto zájmů jsou jeho příspěvky do odborných časopisů i knižních publikací sepsané společně s Jiřím Večerníkem a Františkem Charvátem v 70. a 80. letech. V nich Linhart rozšiřuje obzor zkoumání na další aspekty sociální struktury, přičemž stratifikační pohled ustupuje do pozadí, tak trochu do úkrytu za ideologicky přijatelnější „sociální diferenciaci“. Tyto práce mají také komparativní rozměr, zahrnující tehdejší socialistické země (např. Sociálně třídní struktura Československa, 1978).

Paralelně s tím se Linhart věnoval jedné z nejvýznamnějších volnočasových aktivit, sportu. Práce na tomto tématu vyústila do publikace Sociologie sportu (1986). Do této doby také spadá nezanedbatelná účast Linharta na mikrocensu, který byl společnou aktivitou sociologů ČSAV a statistického úřadu, a koncem 80. let přispění k tehdy aktuálním prognostickým studiím. V těchto „oficiálních“ pracovních angažmá se ovšem příliš neprojevovaly další dimenze jeho sociologie, a to v jeho generaci sociologů neobvyklá záliba v historii, podepřená značnými znalostmi (včetně různých zajímavých detailů), kombinovaná se schopností interpretovat historické jevy v sociologické perspektivě. Stejně vzácná byla také jeho schopnost a záliba nahlížet sociologicky jevy běžného, každodenního života.

Knihy: Some Theoretical Remarks to the Scanning of the Principles and Results of the Studies on Status Inconsistency Effects (Toronto 1974; se spoluautory); Sociálně třídní struktura Československa: Vývoj, data, srovnání (Horizont, Praha 1978; spoluautoři F. Charvát a J. Večerník); Sociologie sportu (Olympia, Praha 1986; spoluautor V. Čechák); 24x o demokracii a morálce z pohledu sociologů: Od ledna do prosince 1990 (Sociologické aktuality, Praha 1990; se spoluautory).

Příspěvky ve sbornících: Úloha životního stylu a spotřeby při vytváření sociální stratifikace (P. Machonin, ed.: Československá společnost. Epocha, Bratislava 1969).

Literatura: Za Jiřím Linhartem (Sociológia 16, 1990, 5: 607); medailony M. Petruska, M. Matějů a J. Ryby v Sociologické aktuality 1990, 11: 2–3.

Olga Vodáková


Jiří Linhart se podílel na některých heslech této encyklopedie.
Jiří Linhart je autorem některých publikacíKnižní bibliografii české sociologie.