Logika dialektická: Porovnání verzí

(import na produkční server)
 
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
 
Řádek 10: Řádek 10:
 
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Rozental, M. M.'': Principy dialektické logiky. Praha 1962; ''Wetter, G. A.'': Dialectical Materalism. London 1958.
 
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Rozental, M. M.'': Principy dialektické logiky. Praha 1962; ''Wetter, G. A.'': Dialectical Materalism. London 1958.
  
-- ''[[:Kategorie:Aut: Čechák Vladimír|Vladimír Čechák]]''<br />
+
''[[:Kategorie:Aut: Čechák Vladimír|Vladimír Čechák]]''<br />
 
[[Kategorie:Aut: Čechák Vladimír]]
 
[[Kategorie:Aut: Čechák Vladimír]]
 
[[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
 
[[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
 
[[Kategorie:Metodologie/obecná metodologie a logika]]
 
[[Kategorie:Metodologie/obecná metodologie a logika]]
 
[[Kategorie:VSgS]]
 
[[Kategorie:VSgS]]

Aktuální verze z 11. 12. 2017, 17:02

logika dialektická – nemá ve skutečnosti nic společného s logikou jako takovou; v určitém vývojovém období to byla význ. součást marx. filozofie (zejm. sov.). Pojem byl zřejmě poprvé použit V. I. Leninem r. 1915 ve stati Karel Marx, ale K. Marx ani F. Engels tento pojem nepoužívali. Význam, který Lenin tomuto pojmu dával, je patrný z jeho komentářů a poznámek k Hegelově Logice, publikovaných ve Filozofických sešitech, kde se zmiňuje o „jednotě dialektiky, logiky a teorie poznání“. Zákl. principy l.d. charakterizoval Lenin v r. 1921 ve stati Ještě jednou o odborech takto: 1. všestranné zachycení předmětu v myšlence; 2. pojímání předmětu v jeho vývoji a samovývoji; 3. zahrnutí všech praktických lidských poznatků v úplné definici předmětu; 4. popření existence abstraktní pravdy (pravda je vždy konkrétní). Z těchto formulací je zřejmé, že jde o jakési obecné fil.-metodol. zásady. V diskusích, které probíhaly v sov. filozofii ve 20. l., se pojem l.d. vyskytoval velmi sporadicky a s nevyhraněným významem – užíval se převážně jako synonymum k pojmu dialektika. Koncem 20. l. se objevily pokusy charakterizovat l.d. jako „aplikaci dialektiky na proces vědeckého poznání“. V tomto smyslu byla l.d. v různých pokusech o systematizaci marx. filozofie považována buď za součást teorie poznání, nebo dialektiky, event. za spojovací součást obou. Od 30. l. lze především u sov. autorů identifikovat dva hlavní směry pokusů o rozvoj l.d.: první spočíval v obecně metodol. úvahách s použitím (někdy jen vnějškovým) dial. terminologie, druhý v komentování a uvádění příkladů k principům l.d. vysloveným Leninem. V souvislosti s používáním pojmu l.d. vznikl v sov. a východoevrop. filozofii také problém vzájemného vztahu formální logiky a l.d. V těchto diskusích začal pojem l.d. dostávat nový význam, který později převládl – l.d. byla mylně pojímána jako vyšší vývojová fáze či jako „překonání“ formální logiky.

dialectical logic logique dialectique dialektische Logik logica dialettica

Literatura: Rozental, M. M.: Principy dialektické logiky. Praha 1962; Wetter, G. A.: Dialectical Materalism. London 1958.

Vladimír Čechák