MSgS:MSgS: Porovnání verzí

 
Řádek 1: Řádek 1:
 
'''Malý sociologický slovník''' je prvním skutečně dokončeným pokusem o českou sociologickou encyklopedii. Vznikal v letech 1965–67 pod vedením Miloslava Petruska (hlavní editor), J. L. Fischera, Blanky Habadové, Mojmíra Hájka, Josefa Solaře a Zdeňka Strmisky, podílelo se na něm zhruba sedm desítek autorů – sociologů i reprezentantů dalších disciplín. Původně mělo jít o Stručný sociologický slovník zhruba polovičního rozsahu. V průběhu práce docházelo ovšem ke změnám, například heslo „sexuální chování“ po Josefu Hyniem převzal Karel Mácha, někteří autoři se vydání díla nedožili (Karel Honzík, Josef Nováček). Rukopis byl sice odevzdán a lektorsky posouzen (J. Klofáč, M. Svoboda) v roce 1967, v období tzv. Pražského jara však již nestačil vyjít. Užší editorský tým – J. L. Fischer, Miloslav Petrusek a Zdeněk Strmiska – proto musel ve spolupráci s nakladatelstvím přistoupit k autocensurním zásahům: některá hesla byla vypuštěna, jiná přepsána, někteří autoři nesměli být uvedeni. To se týkalo devíti autorů (Miroslav Disman, Blanka Habadová, Libuše Háková, Miroslav Jodl, Miloš Kaláb, Pavel Machonin, Dušan Prokop, Josef Solař a Zdeněk Strmiska), jejichž hesla byla částečně vypuštěna, částečně nahrazena jinými, konformnějšími autory (Jindřich Filipec, Miloslav Formánek, František Kahuda, Karel Kára, Ludovít Pezlár aj. – někteří z nich možná v autorském týmu figurovali již dříve), v nezbytných (31) případech publikována bez uvedení autorství. Výjimečným případem byl filosof Dušan Prokop, jehož heslo „historický materialismus“ bylo zcela vypuštěno a heslo „ideologie“ nahrazeno Olgou Štěpánkovou a Vladimírem Pasekou – Prokop tak nakonec z autorství slovníku zcela vypadl, stejně jako asistentka redakce Blanka Habadová, která nejspíš zpracovávala bibliografii některých hesel. Obsahové restrikce ovšem postihly i čtyři jmenovitě uvedené autory (J. L. Fischera, Karla Holého, Jana Sedláčka a Dragoslava Slejšku). Po novém, „ideologicky náležitém“ lektorském posouzení Jaroslavou Krempovou slovník nakonec v roce 1970 směl vyjít, i tak doslova „za pět minut dvanáct“: značná část jeho autorů emigrovala, další dostihly stranické čistky a/nebo jiný typ perzekuce, slovník byl přes všechny uvedené zásahy „příliš odborným“ a „ideologicky nedostatečným“. Spolu s jedním z jeho editorů, M. Petruskem, můžeme konstatovat, že slovník „odpovídal stavu tehdejší sociologie nejen československé, ale i světové, … nic podstatného původně pominuto nebylo a většina hesel byla původně zpracována naprosto věcně, klidně a nedogmaticky.“
 
'''Malý sociologický slovník''' je prvním skutečně dokončeným pokusem o českou sociologickou encyklopedii. Vznikal v letech 1965–67 pod vedením Miloslava Petruska (hlavní editor), J. L. Fischera, Blanky Habadové, Mojmíra Hájka, Josefa Solaře a Zdeňka Strmisky, podílelo se na něm zhruba sedm desítek autorů – sociologů i reprezentantů dalších disciplín. Původně mělo jít o Stručný sociologický slovník zhruba polovičního rozsahu. V průběhu práce docházelo ovšem ke změnám, například heslo „sexuální chování“ po Josefu Hyniem převzal Karel Mácha, někteří autoři se vydání díla nedožili (Karel Honzík, Josef Nováček). Rukopis byl sice odevzdán a lektorsky posouzen (J. Klofáč, M. Svoboda) v roce 1967, v období tzv. Pražského jara však již nestačil vyjít. Užší editorský tým – J. L. Fischer, Miloslav Petrusek a Zdeněk Strmiska – proto musel ve spolupráci s nakladatelstvím přistoupit k autocensurním zásahům: některá hesla byla vypuštěna, jiná přepsána, někteří autoři nesměli být uvedeni. To se týkalo devíti autorů (Miroslav Disman, Blanka Habadová, Libuše Háková, Miroslav Jodl, Miloš Kaláb, Pavel Machonin, Dušan Prokop, Josef Solař a Zdeněk Strmiska), jejichž hesla byla částečně vypuštěna, částečně nahrazena jinými, konformnějšími autory (Jindřich Filipec, Miloslav Formánek, František Kahuda, Karel Kára, Ludovít Pezlár aj. – někteří z nich možná v autorském týmu figurovali již dříve), v nezbytných (31) případech publikována bez uvedení autorství. Výjimečným případem byl filosof Dušan Prokop, jehož heslo „historický materialismus“ bylo zcela vypuštěno a heslo „ideologie“ nahrazeno Olgou Štěpánkovou a Vladimírem Pasekou – Prokop tak nakonec z autorství slovníku zcela vypadl, stejně jako asistentka redakce Blanka Habadová, která nejspíš zpracovávala bibliografii některých hesel. Obsahové restrikce ovšem postihly i čtyři jmenovitě uvedené autory (J. L. Fischera, Karla Holého, Jana Sedláčka a Dragoslava Slejšku). Po novém, „ideologicky náležitém“ lektorském posouzení Jaroslavou Krempovou slovník nakonec v roce 1970 směl vyjít, i tak doslova „za pět minut dvanáct“: značná část jeho autorů emigrovala, další dostihly stranické čistky a/nebo jiný typ perzekuce, slovník byl přes všechny uvedené zásahy „příliš odborným“ a „ideologicky nedostatečným“. Spolu s jedním z jeho editorů, M. Petruskem, můžeme konstatovat, že slovník „odpovídal stavu tehdejší sociologie nejen československé, ale i světové, … nic podstatného původně pominuto nebylo a většina hesel byla původně zpracována naprosto věcně, klidně a nedogmaticky.“
 
+
Na počátku tzv. normalizace slovník stačil vyjít i ve slovenském překladu bez uvedení překladatelů pod názvem Sociologický slovník; dílo je přitom v knihovních katalozích často chybně připisováno nakladatelskému redaktorovi Ladislavu Sokolovi coby editorovi. Překlad byl publikován v evidentním chvatu, obsahuje řadu formálních chyb a přehlédnutí (vedle záměrného přeřazení některých hesel, typicky v případě osamostatnění několika částí rozsáhlého hesla Ilji Nováka "statistika"), jedno heslo (válka) přitom zcela vypadlo. Textově je však věrný s jedinou výjimkou: nesměli být uvedeni další autoři, Hanuš Steiner a překvapivě i Karel Kára, v jednotlivých případech i V. Lamser a J. Obrdlíková (ti však jindy uvedeni byli). Slovenský překlad je tak svědectvím zoufalé snahy na poslední chvíli zachránit, co se zachránit dá, což současně vypovídá o významu, který byl Malému sociologickému slovníku v době jeho vzniku připisován.
 
V současnosti, půl století po svém vydání a ještě déle od svého vzniku, má Malý sociologický slovník především historickou hodnotu. Ukazuje stav české sociologie na sklonku šedesátých let, částečně již negativně ovlivněný nastupující tzv. normalizací, přesto však pozoruhodný i v mezinárodním srovnání. Internetové vydání v rámci Sociologické encyklopedie umožnil program Akademie věd ČR Strategie AV 21, připravili je Zdeněk R. Nešpor a Olga Vodáková. Týž program umožnil Z. R Nešporovi archivní a orálněhistorický výzkum pozadí vzniku a vydání tohoto díla. V rámci internetového vydání přitom došlo k odstranění lexikografických a tiskových chyb, současně byly vypuštěny dobově namnoze podmíněné přílohy (přehledy sociologických pracovišť v ČSSR a socialistických zemích, světových sociologických společností, kongresů, učebnic a slovníků a časopisů, jakož i pětijazyčný seznam jazykových ekvivalentů názvů hesel, vše s. 577–614). U víceslovných názvů hesel jsme oproti originálu, avšak v souladu s územ Velkého sociologického slovníku řazení změnili na substantivní. Snažili jsme se také napravit dluh vůči neuvedeným autorům: 31 „nepodepsaných“ hesel jsme se pokusili autorsky určit, ovšem bez absolutní jistoty, neboť se nedochoval rukopis a velká většina autorů i editorů slovníku již nežije. Z tohoto i dalších důvodů se nám rovněž nepodařilo kontaktovat úplně všechny autory, resp. dědice zesnulých autorů s žádostí o souhlas s internetovým vydáním; omlouváme se za to a prosíme ty, jichž se to týká, aby se na nás obrátili.
 
V současnosti, půl století po svém vydání a ještě déle od svého vzniku, má Malý sociologický slovník především historickou hodnotu. Ukazuje stav české sociologie na sklonku šedesátých let, částečně již negativně ovlivněný nastupující tzv. normalizací, přesto však pozoruhodný i v mezinárodním srovnání. Internetové vydání v rámci Sociologické encyklopedie umožnil program Akademie věd ČR Strategie AV 21, připravili je Zdeněk R. Nešpor a Olga Vodáková. Týž program umožnil Z. R Nešporovi archivní a orálněhistorický výzkum pozadí vzniku a vydání tohoto díla. V rámci internetového vydání přitom došlo k odstranění lexikografických a tiskových chyb, současně byly vypuštěny dobově namnoze podmíněné přílohy (přehledy sociologických pracovišť v ČSSR a socialistických zemích, světových sociologických společností, kongresů, učebnic a slovníků a časopisů, jakož i pětijazyčný seznam jazykových ekvivalentů názvů hesel, vše s. 577–614). U víceslovných názvů hesel jsme oproti originálu, avšak v souladu s územ Velkého sociologického slovníku řazení změnili na substantivní. Snažili jsme se také napravit dluh vůči neuvedeným autorům: 31 „nepodepsaných“ hesel jsme se pokusili autorsky určit, ovšem bez absolutní jistoty, neboť se nedochoval rukopis a velká většina autorů i editorů slovníku již nežije. Z tohoto i dalších důvodů se nám rovněž nepodařilo kontaktovat úplně všechny autory, resp. dědice zesnulých autorů s žádostí o souhlas s internetovým vydáním; omlouváme se za to a prosíme ty, jichž se to týká, aby se na nás obrátili.
  
 
Viz též:
 
Viz též:
 
* [[MSgS:Původní předmluva|Předmluva k původnímu knižnímu vydání]]
 
* [[MSgS:Původní předmluva|Předmluva k původnímu knižnímu vydání]]

Verze z 7. 2. 2019, 10:42

Malý sociologický slovník je prvním skutečně dokončeným pokusem o českou sociologickou encyklopedii. Vznikal v letech 1965–67 pod vedením Miloslava Petruska (hlavní editor), J. L. Fischera, Blanky Habadové, Mojmíra Hájka, Josefa Solaře a Zdeňka Strmisky, podílelo se na něm zhruba sedm desítek autorů – sociologů i reprezentantů dalších disciplín. Původně mělo jít o Stručný sociologický slovník zhruba polovičního rozsahu. V průběhu práce docházelo ovšem ke změnám, například heslo „sexuální chování“ po Josefu Hyniem převzal Karel Mácha, někteří autoři se vydání díla nedožili (Karel Honzík, Josef Nováček). Rukopis byl sice odevzdán a lektorsky posouzen (J. Klofáč, M. Svoboda) v roce 1967, v období tzv. Pražského jara však již nestačil vyjít. Užší editorský tým – J. L. Fischer, Miloslav Petrusek a Zdeněk Strmiska – proto musel ve spolupráci s nakladatelstvím přistoupit k autocensurním zásahům: některá hesla byla vypuštěna, jiná přepsána, někteří autoři nesměli být uvedeni. To se týkalo devíti autorů (Miroslav Disman, Blanka Habadová, Libuše Háková, Miroslav Jodl, Miloš Kaláb, Pavel Machonin, Dušan Prokop, Josef Solař a Zdeněk Strmiska), jejichž hesla byla částečně vypuštěna, částečně nahrazena jinými, konformnějšími autory (Jindřich Filipec, Miloslav Formánek, František Kahuda, Karel Kára, Ludovít Pezlár aj. – někteří z nich možná v autorském týmu figurovali již dříve), v nezbytných (31) případech publikována bez uvedení autorství. Výjimečným případem byl filosof Dušan Prokop, jehož heslo „historický materialismus“ bylo zcela vypuštěno a heslo „ideologie“ nahrazeno Olgou Štěpánkovou a Vladimírem Pasekou – Prokop tak nakonec z autorství slovníku zcela vypadl, stejně jako asistentka redakce Blanka Habadová, která nejspíš zpracovávala bibliografii některých hesel. Obsahové restrikce ovšem postihly i čtyři jmenovitě uvedené autory (J. L. Fischera, Karla Holého, Jana Sedláčka a Dragoslava Slejšku). Po novém, „ideologicky náležitém“ lektorském posouzení Jaroslavou Krempovou slovník nakonec v roce 1970 směl vyjít, i tak doslova „za pět minut dvanáct“: značná část jeho autorů emigrovala, další dostihly stranické čistky a/nebo jiný typ perzekuce, slovník byl přes všechny uvedené zásahy „příliš odborným“ a „ideologicky nedostatečným“. Spolu s jedním z jeho editorů, M. Petruskem, můžeme konstatovat, že slovník „odpovídal stavu tehdejší sociologie nejen československé, ale i světové, … nic podstatného původně pominuto nebylo a většina hesel byla původně zpracována naprosto věcně, klidně a nedogmaticky.“ Na počátku tzv. normalizace slovník stačil vyjít i ve slovenském překladu bez uvedení překladatelů pod názvem Sociologický slovník; dílo je přitom v knihovních katalozích často chybně připisováno nakladatelskému redaktorovi Ladislavu Sokolovi coby editorovi. Překlad byl publikován v evidentním chvatu, obsahuje řadu formálních chyb a přehlédnutí (vedle záměrného přeřazení některých hesel, typicky v případě osamostatnění několika částí rozsáhlého hesla Ilji Nováka "statistika"), jedno heslo (válka) přitom zcela vypadlo. Textově je však věrný s jedinou výjimkou: nesměli být uvedeni další autoři, Hanuš Steiner a překvapivě i Karel Kára, v jednotlivých případech i V. Lamser a J. Obrdlíková (ti však jindy uvedeni byli). Slovenský překlad je tak svědectvím zoufalé snahy na poslední chvíli zachránit, co se zachránit dá, což současně vypovídá o významu, který byl Malému sociologickému slovníku v době jeho vzniku připisován. V současnosti, půl století po svém vydání a ještě déle od svého vzniku, má Malý sociologický slovník především historickou hodnotu. Ukazuje stav české sociologie na sklonku šedesátých let, částečně již negativně ovlivněný nastupující tzv. normalizací, přesto však pozoruhodný i v mezinárodním srovnání. Internetové vydání v rámci Sociologické encyklopedie umožnil program Akademie věd ČR Strategie AV 21, připravili je Zdeněk R. Nešpor a Olga Vodáková. Týž program umožnil Z. R Nešporovi archivní a orálněhistorický výzkum pozadí vzniku a vydání tohoto díla. V rámci internetového vydání přitom došlo k odstranění lexikografických a tiskových chyb, současně byly vypuštěny dobově namnoze podmíněné přílohy (přehledy sociologických pracovišť v ČSSR a socialistických zemích, světových sociologických společností, kongresů, učebnic a slovníků a časopisů, jakož i pětijazyčný seznam jazykových ekvivalentů názvů hesel, vše s. 577–614). U víceslovných názvů hesel jsme oproti originálu, avšak v souladu s územ Velkého sociologického slovníku řazení změnili na substantivní. Snažili jsme se také napravit dluh vůči neuvedeným autorům: 31 „nepodepsaných“ hesel jsme se pokusili autorsky určit, ovšem bez absolutní jistoty, neboť se nedochoval rukopis a velká většina autorů i editorů slovníku již nežije. Z tohoto i dalších důvodů se nám rovněž nepodařilo kontaktovat úplně všechny autory, resp. dědice zesnulých autorů s žádostí o souhlas s internetovým vydáním; omlouváme se za to a prosíme ty, jichž se to týká, aby se na nás obrátili.

Viz též: